Podání daňového přiznání

2020.0800.1

Podání daňového přiznání

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Tento článek shrnuje důležité aspekty pro podávání daňového přiznání a upozorňuje na vybrané problematické situace, kterým může daňový subjekt čelit. Článek obsahuje také určité úlevy ve vztahu k daňovým přiznáním související s pandemií koronaviru. Po přečtení tohoto článku by se měl daňový subjekt vyvarovat některých praktických chyb souvisejících s podáváním daňového přiznání.

 NahoruZákladní pravidla pro daňová přiznání

Daňové přiznání je základním tiskopisem v rámci správy daní, v rámci kterého daňový subjekt tvrdí správci daně svoji daňovou povinnost. Daňové přiznání je jedním z tiskopisů spadajících pod souhrnný pojem "tvrzení", kam mimo daňové přiznání spadá také hlášení a vyúčtování. Pro každou daň existuje příslušný tiskopis, který se často mění, a proto je nezbytné pro příslušné zdaňovací období využívat platný tiskopis. Databáze všech daňových formulářů se nachází na webu Finanční správy ČR ( https://www.financnisprava.cz/cs/danove-tiskopisy/databaze-aktualnich-danovych-tiskopisu ).

Daňové přiznání je povinen podat každý daňový subjekt, kterému to příslušný zákon ukládá, nebo daňový subjekt, který je k tomu správcem daně vyzván. V rámci daňového přiznání si daňový subjekt sám vyčísluje daň a uvádí předepsané údaje, jakož i další okolnosti rozhodné pro vyměření daně. Na termín pro podání je také navázaná příslušná splatnost daně, kdy daň je splatná v poslední den lhůty stanovené pro podání řádného daňového tvrzení. Pokud připadne poslední den lhůty pro podání daňového přiznání na víkend nebo státní svátek, tak je lhůta posunuta na nejbližší následující pracovní den. Také platí, že poslední den lhůty stačí přiznání zaslat a lhůta je tak zachována. O podání daňového přiznání je vhodné si zajistit důkazní prostředek (například potvrzení o podání z datové schránky či z EPO).

Ke každému daňovému přiznání vydává Finanční správa ČR pokyny, které je vhodné před podáním nastudovat a dodržovat pravidla pro vykazování. Řada nesouladů v daňovém přiznání totiž v praxi vede k zahájení kontrolních postupů ze strany správce daně, kdy nesprávným vyplněním si daňový subjekt prakticky "objedná" daňovou kontrolu. Jedním z příkladů může být nesoulad údajů uvedených v přiznání k DPH a v kontrolním hlášení.

Jednotlivé lhůty pro podání daňového přiznání jsou stanoveny takto:

• daň z příjmů fyzických osob – lhůta 1. 4. následujícího kalendářního roku nebo 1. 7. následujícího kalendářního roku (při povinném auditu či uplatnění plné moci udělené daňovému poradci),

• daň z příjmů právnických osob – lhůta 1. 4. následujícího kalendářního roku nebo 1. 7. následujícího kalendářního roku (při povinném auditu či uplatnění plné moci udělené daňovému poradci), případně odlišně pro hospodářský rok,

• DPH – lhůta 25. den po skončení kalendářního měsíce nebo 25. den po skončení kalendářního čtvrtletí,

• silniční daň – lhůta 31. 1. následujícího kalendářního roku,

• daň z nemovitých věcí – lhůta 31. 1. daného kalendářního roku,

• daň z nabytí nemovitých věcí – lhůta do konce třetího kalendářního měsíce následujícího po kalendářním měsíci, v němž byl v katastru proveden vklad vlastnického práva k nemovité věci,

• spotřební daně – lhůta 25. dne po skončení kalendářního měsíce,

• ekologické daně – lhůta 25. dne po skončení kalendářního měsíce.

 NahoruForma podání

Podání vůči správci daně lze podle pravidel zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "DŘ") činit písemně (tedy formou písemné zásilky či odevzdáním na podatelně), ústně do protokolu nebo datovou zprávou podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky. Účinky podání má také tzv. nekvalifikované podání tedy úkon učiněný vůči správci daně za použití datové zprávy, která není podepsána způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu, pokud je toto podání do 5 dnů ode dne, kdy došlo správci daně, potvrzeno zákonným způsobem.

Pro daňová přiznání však platí řada speciálních pravidel uvedených v daňovém řádu, která mají před obecnou úpravou přednost. Navíc jednotlivé hmotněprávní zákony mohou obsahovat další specifika, tak jako je tomu například u daně z přidané hodnoty (dále jen "DPH"). Z hlediska daňového řádu jde o tato specifika:

• Daňové přiznání musí být podáno na příslušném tiskopise.

• Daňové přiznání musí být zasláno ve formátu ".xml" v případě, že je tiskopis dostupný na portálu EPO.

• Pokud má daňový subjekt nebo jeho zástupce zpřístupněnu datovou schránku nebo povinný audit, tak musí být daňové přiznání podáno pouze datovou zprávou. Jinými slovy tyto subjekty nemohou podat přiznání písemně či ústně do protokolu.

Pokud by daňový subjekt nepodal řádné daňové přiznání, vyzve jej správce daně a stanoví mu náhradní lhůtu. Pokud by daňový subjekt nevyhověl ve stanovené lhůtě, může správce daně vyměřit daň podle pomůcek nebo předpokládat, že daňový subjekt tvrdil v řádném daňovém tvrzení daň ve výši 0 Kč. Navíc platí, že pokud lze důvodně předpokládat, že bude daň doměřena, může správce daně vyzvat daňový subjekt k podání dodatečného daňového tvrzení a stanovit mu náhradní lhůtu, a pokud by daňový subjekt této lhůtě nevyhověl, může správce daně doměřit daň podle pomůcek.

 NahoruNásledky spojené s nepodáním daňového přiznání

Nepodání nebo pozdní podání daňového přiznání může způsobit řadu negativních následků pro daňový subjekt. Z tohoto důvodu by měl daňový subjekt vyvinout veškeré úsilí, aby příslušné daňové přiznání podal včas. Negativními důsledky mohou být například tyto konsekvence:

• Podle § 250 DŘ je automaticky ze zákona stanovena pokuta za opožděné tvrzení daně. Tato pokuta vzniká daňovému subjektu, pokud nepodá daňové přiznání nebo dodatečné daňové přiznání, ačkoliv měl tuto povinnost, nebo jej podá po stanovené lhůtě a zpoždění je delší než 5 pracovních dnů. Tato toleranční lhůta znamená, že přiznání je podáno pozdě, ale daňovému subjektu není udělena finanční pokuta. Pokuta je pak stanovena ve výši 0,05 % stanovené daně či daňového odpočtu (či 0,01% stanovené daňové ztráty) za každý následující den prodlení, přičemž tato výše je zastropována na maximu 5 % stanovené daně či na částce 300 000 Kč. Pokuta je stanovena…