Nepeněžité vklady do základního kapitálu

3.5.1.3 Nepeněžité vklady do základního kapitálu

JUDr. Dita Komárková

Ekonomická funkce vkladů je spojena se zajištěním počáteční majetkové autonomie společnosti při jejím založení, popřípadě se zajištěním jejího dalšího vývoje v průběhu její existence. ¹ Smyslem je poskytnout společnosti potřebnou hodnotu (majetek) k jejímu podnikání, o níž bude samostatně rozhodovat.

Na rozdíl od předchozí právní úpravy zakotvené v obchodním zákoníku, ZOK nově rozlišuje mezi pojmy vklad a předmět vkladu. Vkladem se rozumí peněžní vyjádření hodnoty předmětu vkladu. Zatímco předmětem vkladu je věc, kterou se společník nebo budoucí společník zavazuje vložit do společnosti za účelem nabytí nebo zvýšení účasti v ní. Proto vkladem je určitá číselná hodnota, například 100 000 Kč, a předmětem vkladu je například motorové vozidlo či pozemek.

Vkladová povinnost

Závazek společníka nebo budoucího společníka jakožto vkladatele vložit do společnosti určitou věc a převést na společnost vlastnické právo k věci označuje ZOK nově jako vkladovou povinnost.

Tuto vkladovou povinnost lze splnit splacením v penězích, tj. peněžitým vkladem, nebo vnesením jiné penězi ocenitelné věci, tj. nepeněžitým vkladem.

Vkladové povinnosti, jakožto jedné ze základních povinností společníka, nemůže být společník až na jednu výjimku zproštěn. Jediná možnost zproštění vkladové povinnosti je vázána na snížení základního kapitálu společnosti (§ 150 odst. 2 ZOK).

Nepeněžitý vklad

Dřívější právní úprava zakotvená v obchodním zákoníku umožňovala vložit do společnosti pouze takový nepeněžitý vklad, který byl hospodářsky využitelný, tzn. přímo využitelný v rámci stanoveného předmětu podnikání společnosti nebo v přímé souvislosti s ním. Předmětem vkladu mohl tudíž být jen takový majetek, který může sama společnost využít při vlastní činnosti, ať již přímo při podnikatelské činnosti (může jít např. o stroje, nákladní automobil apod., tedy v zásadě výrobní prostředky) anebo k zabezpečení chodu společnosti (budova, ve které bude umístěno sídlo společnosti apod.).

ZOK upouští od tohoto omezení ohledně hospodářské využitelnosti nepeněžitého vkladu a ponechává zcela na vůli společníků společnosti, zda předmět nepeněžitého vkladu, jež hodlá některý ze společníků vnést do společnosti, přijmou.

Požadavky na předmět nepeněžitého vkladu

Předmětem nepeněžitého vkladu může být v zásadě jakákoliv věc. Přičemž věcí je dle nového občanského zákoníku vše, co je rozdílné od osoby a slouží potřebě lidí (§ 489 NOZ).

Předmětem nepeněžitého vkladu nemůže být:

• vše, co není věcí dle § 489 NOZ; NOZ například výslovně stanoví, že lidské tělo ani jeho části, třebaže byly od těla odděleny, nejsou věcí (§ 494 NOZ);

• peníze, neboť ty jsou předmětem peněžitého vkladu;

• závazky týkající se provedení prací nebo poskytnutí služeb; tento zákaz je výslovně uveden v ustanovení § 17 odst. 3 ZOK, a znamená, že jako nepeněžitý vklad není možné vložit do společnosti např. závazek společníka – advokáta, že bude společnosti po určitou dobu poskytovat právní poradenství. Jako nepeněžitý vklad nelze ani vložit závazek společníka, že se bude osobně účastnit na realizaci předmětu podnikání;

• takové věci, jejichž vložení do společnosti by porušovalo zákon, dobré mravy nebo veřejný pořádek (§ 580 NOZ); takovými věcmi mohou být omamné látky, zbraně, i pohledávka společníka za společností (§ 21 odst. 3 ZOK) apod.;

• práva, jejichž povaha to nepřipouští (§ 496 odst. 2 NOZ); mezi tato práva patří například osobnostní práva autorská (např. právo osobovat si autorství ke knize), osobnostní práva výkonných umělců (např. právo výkonného umělce rozhodnout o zveřejnění svého uměleckého výkonu) atd.

Způsobilý předmět vkladu

S výjimkou výše uvedených předmětů mohou být předmětem nepeněžitého vkladu:

• nemovité věci;

• movité věci;

• obchodní závod;

• pohledávka.

Nemovité věci

Nemovitými věcmi jsou podle NOZ pozemky a podzemní stavby se samostatným účelovým určením, jakož i věcná práva k nim a práva, která za nemovité věci prohlásí zákon (§ 498 odst. 2 NOZ).

Podzemními stavbami se samostatným účelovým určením je zapotřebí rozumět například podzemní garáže, vinný sklep, stavbu metra, podzemní podchody atd.

Stavby jsou podle nové právní úpravy považovány za součást pozemku (§ 506 odst. 1 NOZ), a proto nemohou být jako samostatná věc předmětem vkladu do společnosti. Výjimku z tohoto pravidla tvoří stavby dočasné a ty stavby, které se s ohledem na přechodné ustanovení § 3055 NOZ nestaly součástí pozemku. Za samostatné nemovité věci jsou považovány například všechny stavby spojené se zemí pevným základem, které ke dni účinnosti NOZ (k 1. 1. 2014) byly ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku (§ 3055 NOZ).

Jako právo, které za nemovitou věc prohlásí zákon, lze uvést právo stavby (§ 1242 NOZ). Tento nový právní institut představuje právo stavebníka zřídit stavbu na cizím pozemku.

Movitá věc

Movitými věcmi jsou veškeré věci ať už hmotné nebo nehmotné podstaty, které nespadají do kategorie věcí nemovitých (§ 498 odst. 2 NOZ).

Hmotnými movitými věcmi, které jsou způsobilé být předmětem vkladů, jsou zejména: ²

• hmotné výsledky lidské činnosti mající povahu samostatného předmětu - například automobil, cihla, židle;

• hmotné přírodní části vnějšího světa mající povahu samostatného předmětu - například kámen, dřevo, uhlí;

• cenné papíry (§ 514 a násl. NOZ).

Kdežto nehmotnými věcmi movitými jsou například: ³

• nehmotné statky – například obchodní firma, obchodní tajemství, označení původu, zeměpisné označení, know-how, podíl, spoluvlastnický podíl;

• majetková práva k nehmotným statkům – například práva na patent, užitný či průmyslový vzor;

• formy ochrany nehmotných statků – například patent, zapsaný průmyslový vzor, užitný vzor, ochranná známka;

• soukromoprávní pohledávky (§ 496 a 1721 NOZ).

Obchodní závod

Pojmem obchodní závod nahrazuje nový občanský zákoník dřívější pojem „podnik”, jež byl upraven v ustanovení § 5 ObchZ. Obchodní závod je vymezen v ustanovení § 502 NOZ jako organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. NOZ zároveň zakotvuje právní domněnku, podle které závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

Obchodní závod je tedy pojímán jako organizovaný soubor jmění, k němuž zákonodárce přiřadil ještě subjektivní prvek, a to vůli podnikatele, aby tento organizovaný soubor jmění sloužil k provozování jeho podnikatelské činnosti. Přičemž není podmínkou, aby tato vůle podnikatele byla vyjádřena výslovně, postačí, lze-li ji dovodit z faktického provozu obchodního závodu.

Obchodní závod může být též způsobilým předmětem vkladu do společnosti, a to na základě smlouvy o vkladu obchodního závodu (§ 21 odst. 1 ZOK).

Způsobilým předmětem vkladu je i část obchodního závodu, pokud tvoří samostatnou organizační složku. Takovou částí je například pobočka podle ustanovení § 503 NOZ, jež představuje část obchodního závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou. Jestliže je takováto pobočka zapsána do obchodního rejstříku, mluvíme o odštěpném závodu.

Pro úplnost je nutné upozornit na skutečnost, že zcizení, resp. vklad obchodního závodu do základního kapitálu může být podmíněn splněním určitých požadavků, jako například požadavkem souhlasu valné hromady společnosti s ručením omezeným, akciové společnosti a členské schůze družstva s jeho převodem [ § 190 odst. 2 písm. i), § 421 odst. 2 písm. m) a § 656 písm. m) ZOK ].

Pohledávka

Jak již bylo výše uvedeno, na pohledávku je nutno hledět jako na nehmotnou movitou věc. Způsobilým předmětem nepeněžitého vkladu budou pohledávky peněžité i nepeněžité. Do společnosti lze vnést peněžité pohledávky jak splatné, tak dosud nesplatné. Vklad nepeněžité pohledávky, spočívající například v nároku na dodání předem zaplaceného zboží z kupní smlouvy, bude v praxi méně častý.

Určitá míra rizika je spojena s pohledávkami promlčenými, neboť taková pohledávka je obtížně ocenitelná penězi. Pokud by v případě soudního sporu dlužník vznesl námitku promlčení, stane se taková pohledávka bezcennou.

V případě, že společník vnese do společnosti jako nepeněžitý vklad pohledávku, ručí za dobytnost této pohledávky do výše jejího ocenění.

ZOK sleduje dřívější právní úpravu zakotvenou v ustanovení § 59 odst. 8 ObchZ, když výslovně zakazuje, aby pohledávka společníka za kapitálovou společností (tj. společností s ručením omezeným, jejíž podíl společník hodlá nabýt) byla předmětem nepeněžitého vkladu do základního kapitálu (§ 21 odst. 3 ZOK).

Nicméně tato pohledávka společníka za touto společností však může být započtena na peněžitý vklad nebo emisní ážio. Toto započtení však nelze učinit jednostranným právním jednáním, ale na základě písemné smlouvy o započtení, jejíž návrh schválila valná hromada podle ustanovení § 190 odst. 2 písm. b) ZOK. Pro přijetí tohoto usnesení valné hromady je nezbytný souhlas alespoň dvoutřetinové většiny všech společníků [ § 171 odst. 1 písm. c) ZOK ] a osvědčení notářským zápisem (§ 172 odst. 1 ZOK).

Ocenitelnost

ZOK vyžaduje, aby věc, jež je předmětem nepeněžitého vkladu, byla ocenitelná v penězích (§ 15 odst. 3 ZOK).

Hodnotou nepeněžitého vkladu ve smyslu ustanovení § 492 odst. 1 NOZ je její cena, která se určí jako cena obvyklá, ledaže je něco jiného ujednáno nebo stanoveno zákonem (podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, se obvyklou cenou rozumí cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, popřípadě obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění).

Z požadavku na minimální výši vkladu 1 Kč (§ 142 odst. 1 ZOK) lze dovodit, že nepeněžitý vklad musí být určité kladné ceny. Proto věc, jejíž cena je záporná, nemůže být způsobilá stát se předmětem vkladu.

Jiným příkladem nezpůsobilého předmětu vkladu je například podíl ve společnosti, s nímž je spojena vkladová povinnost vyšší než cena podílu.

Znalecký posudek

Hodnota nepeněžitého vkladu se stanoví podle posudku zpracovaného znalcem. Oproti dřívější právní úpravě zakotvené ve starém obchodním zákoníku opustil ZOK při povinném oceňování předmětu nepeněžitého vkladu povinnost jmenovat znalce soudem. Nicméně, to neznamená, že lze pro účely zpracování znaleckého posudku vybrat jakoukoli osobu, neboť ocenění předmětu nepeněžitého vkladu musí být provedeno znalcem zapsaným v seznamu znalců.

Seznamy znalců jsou vedeny jednotlivými krajskými soudy podle zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, a znalci jsou zapsáni do konkrétního seznamu v zásadě podle místa svého trvalého bydliště. Seznamy znalců jsou veřejně přístupné a konkrétního znalce lze vyhledat například na webových stránkách www.justice.cz, jež jsou vedeny Ministerstvem spravedlnosti ČR.

Znalce pro potřeby ocenění předmětu nepeněžitého vkladu vybírají při založení společnosti zakladatelé a v ostatních případech jednatel(é) společnosti, kteří by znalce měli vybírat s péčí řádného hospodáře.

Výjimky z povinnosti oceňovat nepeněžitý vklad znalcem

Povinnost nechat ocenit nepeněžitý vklad znalcem při založení společnosti platí bezvýjimečně. Kdežto, v případě zvyšování základního kapitálu společnosti v průběhu její existence ZOK zakotvuje výjimky z této povinnosti, jež jsou uvedeny v ustanovení § 468 až 473 ZOK.

Tyto výjimky platí pro nepeněžité vklady, které lze rozdělit do dvou skupin. První skupinu představují investiční cenné papíry a nástroje peněžního trhu podle zákona č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu, jimiž jsou například…