Nález 89/1995 SbNU, sv.4, K ústavní povinnosti soudů poskytovat ochranu právům
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 4, nález č. 89
II. ÚS 210/95
K ústavní povinnosti soudů poskytovat ochranu právům
Ústavní soud má za to, že nelze dát průchod pozitivistickému přístupu obecných soudů ve věcech nalézání práva tam, kde by šel na podstatu práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a to v tom smyslu, že by je eliminoval.
Nález
Ústavního soudu České republiky (II. senátu) ze dne 20. prosince 1995 sp. zn. II. ÚS 210/95 ve věci ústavní stížnosti ing. A.P. proti usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci z 9. 5. 1995 sp. zn. 29Co 252/95 a proti usnesení Okresního soudu v České Lípě z 23. 11. 1994 sp. zn. 7C 524/92 o zastavení řízení o návrhu na restituci majetku.
I. Výrok
Usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci ze dne 9. 5. 1995 čj. 29Co 252/95-39, ve spojení s usnesením Okresního soudu v České Lípě čj. 7C 524/92-23 ze dne 23. 11. 1994, se zrušují.
II. Odůvodnění
Navrhovatel ve své včas podané ústavní stížnosti, doručené Ústavnímu soudu 11. 8. 1995, namítal nesprávnost shora uvedených rozhodnutí okresního i krajského soudu s odůvodněním, že jednáním soudů obou stupňů bylo porušeno jeho právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). Na odůvodnění svého návrhu uvedl, že dne 25. 9. 1991 spolu se svojí matkou E.P., zemřelou dne 20. 2. 1993, uplatnili u Obecního úřadu S. v Čechách nárok na vydání věci podle zák. č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zák. č. 87/1991 Sb.“). Protože obecní úřad oznámil, že výzvě nebude vyhověno, podali u Okresního soudu v České Lípě dne 27. 3. 1992 žalobu na vydání věci proti odpůrci Obecnímu úřadu S. v Čechách. V průběhu řízení požádali o připuštění změny v označení žalovaného z označení Obecní úřad S. v Čechách na označení Obec S. v Čechách a okresní soud také svým usnesením ze dne 5. 8. 1992 čj. 7C 524/92-9 změnu v o značení žalovaného dle ustanovení § 92 odst. 2 občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) připustil. Přes toto usnesení, následně usnesením ze dne 23. 11. 1994 bylo okresním soudem pod čj. 7C 524/92-24 řízení zastaveno s odůvodněním, že obecní úřad nemá způsobilost být účastníkem řízení, přičemž jde o takový nedostatek podmínek řízení, který nelze řešit změnou dle § 92 odst. 2 o.s.ř. Přestože proti tomuto usnesení podal navrhovatel odvolání, krajský soud napadené usnesení svým rozhodnutím ze dne 9. 5. 1995 čj. 29Co 252/95-39 potvrdil, ačkoliv se navrhovatel ve svém odvolání dovolával jak nálezu Ústavního soudu ČR ze dne 26. 10. 1994 sp. zn. II. ÚS 79/94, tak i nálezu Ústavního soudu ČSFR sp. zn. I. ÚS 597/92 a dále poukazoval na usnesení Okresního soudu v České Lípě ze dne 5. 8. 1992 čj. 7C 524/92-9, kterým byla připuštěna změna v označení žalovaného na správný subjekt, tj. Obec S. v Čechách a konečně i na odpověď obce, která na výzvu o vydání věci uvedla v záhlaví Obecní úřad S., přestože z § 58 odst. 3 písm. a), b) a odst. 6 zák. č. 367/1990 Sb. by plynula povinnost označit písemnost uvedením slova obec s názvem obce.
Krajský soud se k návrhu jako účastník řízení…
