Nález 84/2005 SbNU, sv.37, K principu autonomie vůle a smluvní svobody a k výkladu právních úkonů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 37, nález č. 84
I. ÚS 625/03
K principu autonomie vůle a smluvní svobody a k výkladu právních úkonů
Základním principem výkladu smluv je priorita výkladu, který nezakládá neplatnost smlouvy, před takovým výkladem, který neplatnost smlouvy zakládá, jsou-li možné oba výklady. Je tak vyjádřen a podporován princip autonomie smluvních stran, povaha soukromého práva a s tím spojená společenská a hospodářská funkce smlouvy. Není ústavně konformní a je v rozporu s principy právního státu taková praxe, kdy obecné soudy upřednostňují výklad vedoucí k neplatnosti smlouvy před výkladem neplatnost smlouvy nezakládajícím.
Nález
Ústavního soudu - I. senátu složeného z předsedkyně senátu JUDr. Ivany Janů a soudců JUDr. Františka Duchoně a JUDr. Vojena Güttlera - ze dne 14. dubna 2005 sp. zn. I. ÚS 625/03 ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky J. K. proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 18. 9. 2003 č. j. 33 Odo 400/2003-272, proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 12. 2002 č. j. 6 Co 2695/2002-250 a proti rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 9. 2002 č. j. 17 C 2/2001-235 ve sporu o neplatnost smlouvy o budoucí kupní smlouvě o převodu nemovitostí.
Výrok
Usnesením Nejvyššího soudu ČR ze dne 18. 9. 2003 č. j. 33 Odo 400/2003-272, rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 12. 12. 2002 č. j. 6 Co 2695/2002-250, jakož i rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích ze dne 17. 9. 2002 č. j. 17 C 2/2001-235 byla porušena základní práva a svobody stěžovatelky plynoucí z čl. 1 Ústavy České republiky a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, a proto se uvedená rozhodnutí zrušují.
Odůvodnění
Včasnou ústavní stížností napadla stěžovatelka shora označená rozhodnutí obecných soudů pro jejich rozpor s čl. 1 a 90 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“) a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“). V ústavní stížnosti zrekapitulovala komplikovaný průběh řízení před obecnými soudy, které začalo v roce 1995. Poté, co věc prošla všemi instancemi obecného soudnictví, je posledním prvostupňovým rozhodnutím ve věci rozsudek Okresního soudu v Českých Budějovicích (dále též „okresní soud“) ze dne 17. 9. 2002 č. j. 17 C 2/2001-235, kterým vyhověl žalobě vedlejšího účastníka a uložil stěžovatelce povinnost zaplatit vedlejšímu účastníkovi částku 530 000 Kč s příslušenstvím a na nákladech řízení dalších 180 989 Kč.
K odvolání stěžovatelky Krajský soud v Českých Budějovicích (dále též „krajský soud“) jako soud odvolací rozsudkem ze dne 12. 12. 2002 č. j. 6 Co 2695/2002-250 rozhodnutí okresního soudu potvrdil, změnil jen počátek běhu úroku z prodlení. Dovolání stěžovatelky proti označenému rozsudku odvolacího soudu odmítl Nejvyšší soud usnesením ze dne 18. 9. 2003 č. j. 33 Odo 400/2003-272.
Současně stěžovatelka podala návrh na odložení vykonatelnosti napadených rozhodnutí podle § 79 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu. Jejímu návrhu bylo vyhověno usnesením Ústavního soudu ze dne 21. 4. 2001 č. j. I. ÚS 625/03-23, jímž byla odložena vykonatelnost napadených rozhodnutí do dne…
