Nález 173/1999 SbNU, sv.16, K povaze poznámek pod čarou v právním předpisu

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 16, nález č. 173

II. ÚS 485/98

K povaze poznámek pod čarou v právním předpisu

Poznámky pod čarou či vysvětlivky nejsou normativní, přesněji závaznou součástí pravidla chování (např. nálezy ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, sv. 1, č. 25, sv. 4, č. 83, sv. 6, č. 105-109). Proto stejně jako jiné části právního předpisu, jejichž posláním je zlepšit přehlednost předpisu a orientaci v právním řádu (nadpis právního předpisu, označení částí, hlav, dílů, oddílů, paragrafů), jsou i poznámky pod čarou pouhou legislativní pomůckou, která nemůže být závazným pravidlem pro výklad právního předpisu a stanovení pravidel chování. Pokud právní předpis nehodlá stanovit takové pravidlo přímo, musí odkázat na jiný předpis nebo jinou formu vyjádření pravidel chování (obyčej, smlouva, morální pravidla, cizí právní předpis atd.). Ústavní soud by proto ani nemohl takovou poznámku zrušit, i kdyby měla jednoznačně neústavní obsah, neboť není „ustanovením“ ve smyslu čl. 87 odst. 1 písm. a) a b) Ústavy České republiky. Úmysl zákonodárce upravit osvobození od daně z nemovitostí jen pro určitou skupinu případů proto nebyl vyjádřen způsobem, který odpovídá požadavkům na určitost a jasnost právních předpisů v podmínkách právního státu (čl. 1 Ústavy České republiky). Toto pochybení proto musí jít k tíži zákonodárce, který je může napravit jedině tím, že konkrétní osvobozený druh převodu nemovitosti (bytu) uvede přímo v textu příslušného ustanovení [§ 20 odst. 6 písm. g) zákona ČNR č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů] nebo na něj odkáže přímo v samotném textu právního předpisu jednoznačným způsobem, tak jak to učinil v jiných ustanoveních [např. § 20 odst. 6 písm. h)] téhož zákona. To, že osvobození převodu pouze určitého druhu bytů by mohlo být věcně odůvodněné, je irelevantní s ohledem na jednoznačnou formulaci aplikovaného ustanovení, neboť v něm pojem „byty v budovách bytových družstev“ obsažen není. Česká praxe používání poznámek pod čarou je ve světě zcela ojedinělá (viz Filip J.: Poznámky pod čarou jako problém legislativy a judikatury. Právní zpravodaj - Časopis pro právo a podnikání, říjen 1999, s. 7-8), a navíc často v rozporu s požadavky na formulaci právních předpisů v podmínkách právního státu. Vzniknou-li proto v důsledku použití této svérázné legislativní techniky výkladové problémy, je nutno je řešit tak, že rozhodující je vlastní pravidlo chování, nikoli to, co je stanoveno v poznámce pod čarou. Soudní moci je v právním státě zakázáno napravovat pochybení zákonodárce při formulaci právních předpisů cestou výkladu, kterým změní jinak ústavně konformní, ale z hlediska státní moci nevýhodný jednoznačný text právního předpisu.

Nález

Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 30. listopadu 1999 sp. zn. II. ÚS 485/98 ve věci ústavní stížnosti města Stříbra proti rozsudku Krajského soudu v Plzni z 15. 6. 1998 sp. zn. 37 Ca 44/98, jímž byla zamítnuta stěžovatelova žaloba proti rozhodnutím finančních úřadů o vyměření daně z převodu nemovitosti.