Nález 144/2001 SbNU, sv.24, K výkladu § 22 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 24, nález č. 144
II. ÚS 277/99
K výkladu § 22 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů
Jsou-li k dispozici dva rovnocenné výklady, z nichž jeden je extenzivní a druhý restriktivní, musí soud zvolit ten z nich, jenž odpovídá dalším metodám výkladu, zejména pak úvaze teleologické. V daném případě jsou k dispozici dva výklady § 22 odst. 8 věty první zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o půdě“). Ratio legis zákona o půdě je alespoň v určité míře napravit následky porušení základních práv vlastníků v době totality. Ústavně konformním výkladem je tedy výklad extenzivní: zákon o půdě a jeho jednotlivá ustanovení je třeba vykládat tak, aby jejich aplikací bylo možno dosáhnout účelu, který zákonodárce sledoval (náprava křivd).
Nález
Ústavního soudu (II. senátu) ze dne 9. října 2001 sp. zn. II. ÚS 277/99 ve věci ústavní stížnosti A. K. a O. K. proti rozsudku Krajského soudu v Brně z 8. 3. 1999 sp. zn. 37 Co 925/96, 37 Co 547/98 a proti rozsudku Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou z 16. 8. 1996 sp. zn. 5 C 1018/93 ve spojení s doplňujícím rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou z 10. 6. 1998 sp. zn. 5 C 1018/93 o zamítnutí návrhu, aby do vlastnictví stěžovatelů byla převedena stavba.
I. Výrok
Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 8. 3. 1999 sp. zn. 37 Co 925/96, 37 Co 547/98 a rozsudek Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 16. 8. 1996 č. j. 5 C 1018/93-26 ve spojení s doplňujícím rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 10. 6. 1998 č. j. 5 C 1018/93-47 se zrušují.
II. Odůvodnění
Včas podanou ústavní stížností, jež Ústavnímu soudu došla 8. 6. 1999 a která i v ostatním splňovala podmínky předepsané zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, se stěžovatelé domáhají zrušení v záhlaví citovaných rozsudků. Rozsudkem Okresního soudu ve Žďáru nad Sázavou ze dne 16. 8. 1996 č. j. 5 C 1018/93-26 ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 10. 6. 1998 č. j. 5 C 1018/93-47 bylo rozhodnuto o zamítnutí návrhu, kterým se stěžovatelé (v řízení před obecnými soudy navrhovatelé) domáhali, aby stavba vepřína na st. p. č. 140 - zast. pl. v k. ú. a obci N. byla převedena do jejich vlastnictví podle § 22 odst. 8 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o půdě“). Mělo se jednat o vypořádání zbytku transformačního podílu ve výši Kč 831 935, resp. ke dni soudního projednávání sníženého o Kč 19 050 na Kč 812 885.
Stěžovatelé se domnívají, že v řízení před obecnými soudy došlo k porušení jejich základních práv a svobod. Zejména došlo k porušení jejich práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“) a čl. 95 Ústavy České republiky (dále jen „Ústava“), jenž stanoví, že soudce je při rozhodování vázán zákonem. Oba soudy vyložily…
