Mzda a její zdanění

Mzda a její zdanění

Ing. Růžena Klímová

I. část – Pojem mzda a její části, náhrada mzdy, zdanitelný příjem, příjmy od daně osvobozené

Mzda

Od hrubé mzdy je nutné odlišit zdanitelný příjem zaměstnance. Za zdanitelný příjem zaměstnance se považuje příjem peněžní i nepeněžní uvedený v § 6 ZDP, který není od daně osvobozen. Není podstatné, zda ho zaměstnavatel vyplácí z nákladů nebo ze zisku. Zdanitelným příjmem zaměstnance je například příjem spočívající v cenovém rozdílu, respektive zvýhodnění za služby nebo výrobky poskytnuté zaměstnanci (rozdíl mezi cenou poskytnutou a cenou obvyklou). Patří sem i služební vozidlo určené i pro osobní spotřebu. Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty, musí se o tuto daň zvýšit. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely daňové rozumí:

a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem."

Mzda jako peněžité plnění za práci se obvykle skládá z jednotlivých částí. Zpravidla se jedná:

• o základní mzdu,

• o osobní ohodnocení,

• o prémie,

• o mzdu za práci přesčas,

• o příplatky za práci přesčas,

• o příplatky za práci ve svátek,

• o příplatky za práci v sobotu a neděli,

• o příplatky za práci v noci,

• o příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí,

• o odměnu za pracovní pohotovost,

• o jiné (fakultativní) příplatky podle rozhodnutí zaměstnavatele,

• o mimořádné odměny,

• odstupné, odbytné, odchodné,

• peněžité vyrovnání v souvislosti s konkurenční doložkou.

Příplatky za práci přesčas, ve svátek, v sobotu a neděli, za práci v noci, za práci ve ztíženém pracovním prostředí jsou obligatorní. Ostatní příplatky může zaměstnavatel poskytovat podle svého rozhodnutí.

Odměna za pracovní pohotovost

Byla-li se zaměstnancem sjednána pracovní pohotovost, přísluší za dobu pracovní pohotovosti zaměstnanci odměna nejméně ve výši 10 % průměrného výdělku. Pracovní pohotovost je doba, v níž je zaměstnanec připraven k případnému výkonu práce podle pracovní smlouvy. Dojde-li k výkonu práce, pohotovost se přerušuje. Zpravidla se jedná o práci přesčas.

Překážky v práci a jejich placení – náhrada mzdy

Od mzdy za práci je nutné odlišit náhrady mzdy, které zaměstnavatel poskytuje při překážkách v práci. Překážky vznikají jak na straně zaměstnance, tak na straně zaměstnavatele, přičemž obě skupiny překážek členíme na placené a neplacené. Zvláštním druhem překážek v práci je stávka a výluka.

Překážky na straně zaměstnance:

a) důležité osobní překážky v práci,

b) překážky z důvodu obecného zájmu,

c) jiné případy překážek v práci – například stávka.

Důležité osobní překážky v práci:

• pracovní neschopnost (zaměstnanci přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních 14 kalendářních dnech, trvání dočasné pracovní neschopnosti, od 15. kalendářního dne náleží nemocenské od OSSZ),

• karanténa a izolace (zaměstnanci přísluší náhrada mzdy od zaměstnavatele v prvních 14 kalendářních dnech, od 15. kalendářního dne náleží nemocenské od OSSZ),

• ošetřovné náleží zaměstnanci, který nemůže vykonávat práci z důvodu:

• a) ošetřování

1. dítěte mladšího 10 let, pokud toto dítě onemocnělo nebo utrpělo úraz, nebo

2. jiné fyzické osoby, jejíž zdravotní stav z důvodu nemoci nebo úrazu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo ženy, která porodila, jestliže její stav v době bezprostředně po porodu vyžaduje nezbytně ošetřování jinou fyzickou osobou, nebo

• b) péče o dítě mladší 10 let, protože

1. školské zařízení nebo zvláštní dětské zařízení, popřípadě jiné obdobné zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo škola, jejímž je žákem, jsou uzavřeny z nařízení příslušného orgánu z důvodu havárie, mimořádného opatření při epidemii nebo jiné nepředvídané události,

2. dítě nemůže být pro nařízenou karanténu v péči školského zařízení nebo zvláštního dětského zařízení, popřípadě jiného obdobného zařízení pro děti, v jehož denní nebo týdenní péči dítě jinak je, nebo docházet do školy, nebo

3. fyzická osoba, která jinak o dítě pečuje, onemocněla, utrpěla úraz, nastaly u ní situace uvedené v § 57 odst. 1 písm. b) nebo c) zákona č. 187/2006 Sb., porodila nebo jí byla nařízena karanténa, a proto nemůže o dítě pečovat.

Podmínkou nároku na ošetřovné je, že osoba uvedená pod písmeny a) a b) žije se zaměstnancem v domácnosti; to neplatí v případě ošetřování nebo péče o příbuzného v linii přímé a sourozence zaměstnance nebo ošetřování manžela (manželky) zaměstnance, registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance, rodičů manžela (manželky) nebo registrovaného partnera (registrované partnerky) zaměstnance.

• mateřská dovolená,

• rodičovská dovolená,

• otcovská dovolená,

• dlouhodobá péče (dlouhodobé ošetřovné),

• jiné důležité osobní překážky v práci. Jejich výčet je uveden v nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Jedná se o překážky při ošetření nebo vyšetření, přerušení dopravního provozu, svatbě, narození dítěte, atd. U některých se poskytuje pracovní volno s náhradou mzdy, u jiných bez náhrady mzdy.

Překážky z důvodu obecného zájmu – §§ 200 až 205 ZP:

Zaměstnanci od zaměstnavatele přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k výkonu veřejných funkcí, občanských povinností a jiných úkonů v obecném zájmu, pokud tuto činnost nelze provést mimo pracovní dobu. Náhrada mzdy nebo platu od zaměstnavatele v těchto případech nepřísluší, není-li dále stanoveno jinak, nebo není-li dohodnuto nebo vnitřním předpisem stanoveno jinak.

Výkon veřejné funkce (§ 201 ZP)

(1) Výkonem veřejné funkce se pro účely tohoto zákona rozumí plnění povinností vyplývajících z funkce, která je

a) vymezena funkčním nebo časovým obdobím a

b) obsazovaná na základě přímé nebo nepřímé volby nebo jmenováním podle zvláštních právních předpisů.

(2) Výkonem veřejné funkce je například výkon funkce poslance Poslanecké sněmovny Parlamentu, senátora Senátu Parlamentu, člena zastupitelstva územního samosprávného celku nebo přísedícího.

(3) Zaměstnanci, který vykonává veřejnou funkci vedle plnění povinností vyplývajících z pracovního poměru, může být z důvodu výkonu veřejné funkce poskytnuto pracovní volno v rozsahu nejvýše 20 pracovních dnů (směn) v kalendářním roce, nestanoví-li jiný právní předpis jiný rozsah uvolnění.

Výkon občanské povinnosti (§ 202 ZP)

O výkon občanských povinností jde zejména u svědků, tlumočníků, soudních znalců a jiných osob předvolaných k jednání u soudu, správního úřadu, jiného státního orgánu nebo orgánu územního samosprávného celku, při poskytnutí první pomoci, při opatřeních proti infekčnímu onemocnění, při poskytnutí osobní pomoci při požární ochraně, při živelních událostech, nebo v obdobných mimořádných případech a dále v případech, kdy je fyzická osoba povinna podle právních předpisů osobní pomoc poskytnout.

Jiné úkony v obecném zájmu (§ 203 ZP)

(1) Jiné úkony v obecném zájmu stanoví zákoník práce nebo zvláštní zákon.

(2) Pracovní volno pro jiný úkon v obecném zájmu zaměstnanci

a) přísluší s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku k výkonu funkce člena

1. orgánu odborové organizace podle tohoto zákona,

2. rady zaměstnanců nebo volební komise podle tohoto zákona, jakož i zástupce pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,

3. vyjednávacího výboru nebo evropské rady zaměstnanců,

4. orgánu právnické osoby voleného za zaměstnance podle zvláštního právního předpisu^,

5. vyjednávacího výboru a člena výboru zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu.

b) přísluší k výkonu jiné odborové činnosti, zejména k účasti na schůzích, konferencích nebo sjezdech,

c) přísluší k účasti na školení pořádaném odborovou organizací v rozsahu 5 pracovních dnů v kalendářním roce, nebrání-li tomu vážné provozní důvody, s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku,

d) k činnosti dárce při odběru krve a při aferéze; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud tyto skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 24 hodin od nástupu cesty k odběru. Pokud na cestu k odběru, na odběr a cestu zpět nestačí 24 hodin, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za prokázanou nezbytně nutnou další dobu, pokud zasahuje do pracovní doby. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci,

e) k činnosti dárce dalších biologických materiálů; přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu cesty k odběru, odběru, cesty zpět a zotavení po odběru, pokud uvedené skutečnosti zasahují do pracovní doby v rámci 48 hodin od nástupu cesty k odběru. Podle charakteru odběru a zdravotního stavu dárce může lékař určit, že pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku se zkracuje nebo prodlužuje; při prodloužení však nejvýše po dobu zasahující do pracovní doby v rámci 96 hodin od nástupu cesty k odběru. Nedojde-li k odběru, přísluší pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku jen za prokázanou nezbytně nutnou dobu nepřítomnosti v práci,

f) k činnosti zaměstnance při přednášce nebo výuce včetně zkušební činnosti; přísluší pracovní volno v rozsahu nejvýše 12 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele. Kratší části jednotlivých směn, ve kterých bylo poskytnuto pracovní volno, se sčítají,

g) k činnosti člena Horské služby a fyzické osoby, která na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhá při záchranné akci v terénu; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu,

h) k činnosti vedoucích táborů pro děti a mládež, jejich zástupců pro věci hospodářské a zdravotní, oddílových vedoucích, vychovatelů, instruktorů, popřípadě středních zdravotnických pracovníků v táborech pro děti a mládež, a pro obdobné činnosti na sportovních soustředěních dětí a mládeže; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však 3 týdny v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele, a za podmínky, že zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží. Podmínka soustavné a bezplatné práce se nevyžaduje, jde-li o tábory pro zdravotně postižené děti a mládež. Zaměstnanci přísluší za podmínek podle § 203a ZP pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku nejvýše za 1 týden v kalendářním roce,

i) k činnosti zprostředkovatele a rozhodce při kolektivním vyjednávání; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu,

j) k činnosti dobrovolného sčítacího orgánu při sčítání lidu, domů a bytů včetně doplňujících výběrových šetření obyvatelstva; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše 10 směn (pracovních dnů) v kalendářním roce, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele,

k) k činnosti dobrovolného zdravotníka Červeného kříže při zajišťování zdravotního dozoru při sportovní nebo společenské akci; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele,

l) k činnosti při organizované zájmové tělovýchovné, sportovní nebo kulturní akci a nezbytné přípravě na ni; přísluší pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, pokud tomu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele.

Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež (§ 203a ZP)

(1) Pracovní volno podle § 203 odst. 2 písm. h) s náhradou mzdy nebo platu přísluší zaměstnanci pouze, pokud se jedná o akci pořádanou právnickou osobou,

a) zapsanou ve veřejném rejstříku právnických a fyzických osob po dobu nejméně 5 let a

b) práce s dětmi a mládeží je její hlavní činností.

Tuto skutečnost musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat.

(2) Maximální výše poskytnuté náhrady mzdy nebo platu je odvozena od průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí kalendářního roku předcházejícího kalendářnímu roku, a ve kterém se poskytuje pracovní volno. Náhrada mzdy/platu přísluší ve výši průměrného výdělku, nejvýše však 243,90 Kč za hodinu v roce 2024.

(3) Zaměstnavatel má nárok na úhradu poskytnuté náhrady mzdy nebo platu ze státního rozpočtu; nehradí se náhrada mzdy nebo platu nad rozsah stanovený tímto zákonem. Úhradu poskytuje na žádost příslušná okresní správa sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel musí doložit poskytnutí náhrady mzdy nebo platu a splnění podmínek pro její poskytnutí.

Pracovní volno související s brannou povinností (§ 204 ZP)

(1) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, je-li zaměstnanec povinen dostavit se k příslušnému vojenskému správnímu úřadu v souvislosti s výkonem branné povinnosti.

(2) Zaměstnanci přísluší od zaměstnavatele pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu rovněž po dobu, kterou potřebuje na cestu do místa povolání a dobu výkonu vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení a na zotavenou, pokud plnění jeho pracovních úkolů zasahuje do doby 24 hodin po ukončení vojenského cvičení nebo služby v operačním nasazení.

(3) Náhradu mzdy nebo platu za pracovní volno související s brannou povinností podle odstavce 1 hradí ve výši průměrného výdělku příslušný vojenský správní úřad.

Překážky v práci z důvodu školení, jiné formy přípravy nebo studia (§ 205 ZP)

Účast na školení, jiná forma přípravy nebo studium, v nichž má zaměstnanec získat předpoklady stanovené právními předpisy nebo požadavky nezbytné pro řádný výkon sjednané práce, které je v souladu s potřebou zaměstnavatele, zasahuje-li do pracovní doby, je překážkou v práci na straně zaměstnance, za kterou přísluší náhrada mzdy nebo platu.

Překážky na straně zaměstnavatele (§ 207 až 209 ZP):

• prostoj – náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 80 % průměrného výdělku, pokud nebyl zaměstnanec převeden na jinou práci,

• přerušení práce způsobené nepříznivými povětrnostními vlivy – pokud nebyl převeden na jinou práci, náleží náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku,

• jiné překážky v práci na straně zaměstnavatele – přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, pokud se nejedná o konto pracovní doby,

• dočasné omezení odbytu – přísluší náhrada mzdy ve výši nejméně 60 % průměrného výdělku, pokud je to dohodnuto s odborovou organizací. U zaměstnavatelů, kde odborová organizace nepůsobí, je možné stanovit vnitřním předpisem snížení náhrady mzdy až na 60 % průměrného výdělku.

Dovolená a náhrada mzdy za dovolenou

Dovolená je překážkou v práci na straně zaměstnance, při které zaměstnanci přísluší náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku.

Zaměstnanci, který vykonává zaměstnání v pracovním poměru, vzniká za podmínek stanovených v zákoníku práce právo na:

• dovolenou za kalendářní rok nebo její poměrnou část,

• dodatkovou dovolenou.

Odstupné a peněžité vyrovnání

Zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem podle § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, přísluší odstupné podle § 67 ZP. Od 1. 1. 2012 náleží odstupné v závislosti na délce trvání pracovního poměru. Trvá-li pracovní poměr méně než 1 rok, nárokové odstupné činí jeden měsíční průměrný výdělek. Trvá-li pracovní poměr alespoň 1 rok, ale méně než 2 roky, nárokové odstupné činí 2 průměrné měsíční výdělky. Trvá-li pracovní poměr alespoň dva roky, náleží zaměstnanci odstupné alespoň ve výši 3 průměrných měsíčních výdělků. Jedná-li se o výpověď podle § 52 písm. d) ZP a zaměstnavatel se zcela nezprostí své odpovědnosti za pracovní úraz nebo nemoc z povolání, náleží odstupné ve výši 12násobku průměrného výdělku. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr podle § 56 ZP, náleží náhrada mzdy ve výši průměrného výdělku, která odpovídá délce výpovědní doby.

Byla-li sjednána dohoda, kterou se zaměstnanec zavazuje, že po určitou dobu po skončení zaměstnání, nejdéle však po dobu 1 roku, se zdrží výkonu výdělečné činnosti, která by byla shodná s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo která by měla vůči němu soutěžní povahu, je součástí dohody závazek zaměstnavatele, že zaměstnanci poskytne přiměřené peněžité vyrovnání nejméně ve výši poloviny průměrného měsíčního výdělku, za každý měsíc plnění závazku (viz § 310 ZP). Pokud pracovní poměr končí např. k 30. 6. kalendářního roku a je sjednána konkurenční doložka, pak finanční vyrovnání náleží od 1. 7. kalendářního roku a je splatné poprvé dne 1. 8. kalendářního roku nebo později – zpravidla ve výplatních termínech zaměstnavatele. Tato skutečnost je důležitá pro výpočet finančního vyrovnání z průměrného výdělku – v daném případě je legitimní průměrný výdělek k 1. 7. kalendářního roku (rozhodné období II. čtvrtletí kalendářního roku).

Výnosy z kapitálových podílů

Zvláštní kategorií příjmů zaměstnance jsou výnosy z kapitálových podílů – akcií, obligací. Tyto příjmy jsou zdaňovány samostatně jako příjmy z kapitálového majetku srážkovou daní podle ZDP.

Dividendy a tantiémy

Dividenda (příjem z kapitálového majetku – § 8 ZDP) je peněžité plnění akciové společnosti vyplácené akcionářům (majitelům akcií) podle rozhodnutí valné hromady.

Dividenda není vyplácena ve výši, v jaké o ní bylo rozhodnuto, ale zdaňuje se zvláštní sazbou daně ve výši 15 % z dividendového příjmu podle § 36 odst. 2 písm. a) ZDP. Plátcem daně je společnost.

Členům představenstva může být mimo odměnu za výkon funkce poskytnut také podíl na zisku (tantiéma). V tomto případě se nejedná o příjem fyzické osoby z kapitálového majetku, protože tantiéma neplyne z majetkového podílu na společnosti. Tantiéma se zdaňuje daní z příjmů podle § 6 ZDP stejně jako odměna člena představenstva [§ 6 odst. 1 písm. d) ZDP]. Toto plnění podléhá odvodům zdravotního pojištění a od 1. 1. 2012 i odvodům na sociální zabezpečení.

Daňová účinnost

Tantiéma není daňovým výdajem (nákladem) v souladu s § 25 odst. 1 písm. d) ZDP, ale pojistné, které hradí zaměstnavatel za zaměstnance, je nákladem podle § 24 odst. 2 písm. f) ZDP.

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny

Příjmy, které jsou od daně osvobozeny, nejsou zahrnovány do hrubé mzdy. Jedná se o příjmy podle § 4 ZDP:

• náhrada mzdy při dočasné pracovní neschopnosti poskytnutá podle § 192 ZP, nemocenské dávky, dávky v nezaměstnanosti, dávky státní sociální podpory, stipendia poskytovaná z prostředků státního rozpočtu, pravidelně vyplácené důchody z důchodového pojištění až do výše třicetišestinásobku minimální mzdy za rok, tj. v roce 2024 do limitu 680 400 Kč.

• nezdanitelné jsou i náhrady škody s výjimkou náhrady za ztrátu na výdělku.

Od daně jsou osvobozeny též příjmy podle § 6 odst. 9 ZDP. Jedná se o tyto příjmy:

a) nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na odborný rozvoj zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele nebo nepeněžní plnění vynaložená zaměstnavatelem na rekvalifikaci zaměstnanců; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, odměna nebo jako náhrada za ušlý příjem, jakož i na další peněžní plnění poskytovaná v této souvislosti zaměstnancům,

b) Příjem zaměstnance ve formě příspěvku na stravování (peněžní i nepeněžní) poskytnutého zaměstnavatelem za jednu směnu podle jiného právního předpisu, pokud během této směny zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během této směny nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejné směny, pokud její délka v úhrnu s přestávkou v práci povinně poskytovanou zaměstnavatelem podle jiného právního předpisu je delší než 11 hodin;

v případě zaměstnance vykonávajícího činnost, ze které plyne příjem ze závislé činnosti, jejíž výkon není rozvržen na směny podle jiného právního předpisu, je příjem ve formě příspěvku na stravování poskytnutého zaměstnavatelem od daně osvobozen, pokud během kalendářního dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 3 hodiny a nevznikl mu během tohoto dne nárok na stravné v rámci cestovních náhrad podle jiného právního předpisu ani na stravné v rámci cestovních náhrad na základě smlouvy, a to v úhrnu do výše 70 % horní hranice stravného, které lze poskytnout zaměstnancům odměňovaným platem při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin, a v úhrnu do výše 70 % této hranice, je-li příspěvek poskytnut jako další příspěvek v rámci stejného kalendářního dne, pokud během tohoto dne zaměstnanec vykonával práci alespoň 11 hodin; příspěvkem na stravování se pro účely daní z příjmů rozumí

1. stravování poskytované jako nepeněžní plnění ke spotřebě na pracovišti zaměstnance nebo v rámci stravování zajišťovaného prostřednictvím jiného subjektu než zaměstnavatele a

2. peněžitý příspěvek na stravování.

c) hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů

d) od daně jsou osvobozeny příjmy v úhrnu do výše poloviny průměrné mzdy za zdaňovací období (21 983,50 Kč), jde-li o:

nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů, ve formě

1. pořízení zboží nebo služeb zdravotního, léčebného, hygienického a obdobného charakteru od zdravotnických zařízení, pořízení zdravotnických prostředků na lékařský předpis a použití vzdělávacích nebo rekreačních zařízení;

2. použití zařízení péče o děti předškolního věku včetně mateřské školy podle školského zákona, knihovny zaměstnavatele, tělovýchovných a sportovních zařízení,

3. příspěvku na kulturní nebo sportovní akce,

4. příspěvku na tištěné knihy, včetně obrázkových knih pro děti, mimo knih, ve kterých reklama přesahuje 50 % plochy.

Mezi další osvobozené příjmy patří:

• zvýhodnění poskytované zaměstnancům zaměstnavatelem provozujícím veřejnou dopravu osob ve formě bezplatných nebo zlevněných jízdenek.

• hodnota přechodného ubytování až do 3 500 Kč měsíčně, pokud nejde o ubytování při pracovní cestě a pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště.

• hodnota služby poskytované zaměstnavatelem ve formě dobrovolně prováděných srážek z čisté mzdy podle přání zaměstnance.

• odměna za produktivní činnost při praktickém výcviku poskytovaná učni nebo studentovi.

• příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem, na soukromé životní pojištění, penzijní pojištění u instituce penzijního pojištění, doplňkové penzijní spoření až do výše 50 000 Kč ročně při splnění zákonem stanovených podmínek pro penzijní připojištění, soukromé životní pojištění a doplňkové penzijní spoření. Smlouva uzavřená s institucí penzijního pojištění musí být uzavřena mezi zaměstnancem a institucí penzijního pojištění za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let, a dále za podmínky, že právo na plnění z penzijního pojištění má zaměstnanec a v případě smrti zaměstnance jiná osoba s výjimkou zaměstnavatele, který hradil příspěvek na penzijní pojištění. Instituce penzijního pojištění je uvedena v § 6 odst. 14 ZDP. Jde o poskytovatele penzijního pojištění, který je:

  • provozován na principu fondového hospodaření,

  • je zřízen pro účely poskytování důchodových dávek mimo povinný důchodový systém na základě smlouvy nebo na základě jinak sjednané účasti na penzijním pojištění,

  • má oprávnění a provozuje penzijní pojištění v členském státě EU nebo EHP a podléhá dohledu příslušných orgánů v tomto státu.

• zvláštní odměna za výkon funkce člena okrskové volební komise a člena zvláštní okrskové volební komise,

• osvobozené jsou příjmy plynoucí z účasti zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud vzhledem k její povaze je pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené [viz § 6 odst. 9 písm. g) ZDP].

Zaokrouhlování příspěvku na stravování

Příspěvek na stravování v peněžní formě, pokud za celý měsíc bude vyjádřen necelým číslem, je nutné zaokrouhlit vždy dolů na celou korunu. Důvodem je nepřekročitelný limit pro osvobození za směnu. V případě zaokrouhlení nahoru by docházelo k povinnému zdanění. Ačkoliv se při výpočtu zálohy daně daňový základ nad 100 Kč zaokrouhluje na celou stokorunu nahoru, vliv na výši zálohové daně by byl pramalý, ale určitě by byly situace, kdy i 20 haléřů by znamenalo vyšší zálohu daně.

Příspěvek na stravování a jednatel

Zákonem č. 349/2023 Sb. byla k 1. 1. 2024 zrušena vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

Současně se k 1. 1. 2024 mění zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, kde se mj. uvádí:

Nejvýše 45 % peněžitého příspěvku na stravování může být hrazeno příspěvkem z fondu kulturních a sociálních potřeb.

Vyhláška č. 430/2001 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v organizačních složkách státu a státních příspěvkových organizacích, byla zrušena již k 1. 1. 2023. Nadále platí vyhláška č. 84/2005 Sb., o nákladech na stravování a jejich úhradě v příspěvkových organizacích zřízených územními samosprávnými celky.

A jak se bude posuzovat příspěvek na stravování v případě pružné pracovní doby?

Zákoník práce stanoví v ustanovení § 85 ZP principy pružného rozvržení pracovní doby. Pružné rozvržení pracovní doby zahrnuje časové úseky základní a volitelné pracovní doby, jejichž začátek a konec určuje zaměstnavatel. V rámci volitelné pracovní doby si zaměstnanec volí začátek a konec pracovní doby, avšak celková délka směny bez přestávek na oddych nesmí přesáhnout 12 hodin. Průměrná týdenní pracovní doba musí být naplněna ve vyrovnávacím období, které určí zaměstnavatel a které nesmí přesáhnout 26 týdnů po sobě jdoucích. Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit nejvýše na 52 týdnů po sobě jdoucích.

Pružné rozvržení pracovní doby nelze uplatnit

a) při pracovní cestě zaměstnance,

b) v době čerpání dovolené,

c) při nutnosti zabezpečení naléhavého pracovního úkolu ve směně, jejíž začátek a konec je pevně stanoven,

d) brání-li jejímu uplatnění provozní důvody,

e) v době důležitých osobních překážek v práci podle § 191 a 191a ZP a

f) v dalších případech určených zaměstnavatelem.

Jakýkoliv příspěvek na stravování (peněžní i nepeněžní forma) bude od daně osvobozen, pokud v rámci pružného rozvržení pracovní doby odpracuje ve směně alespoň 3 hodiny.

Nadále je od daně osvobozeno bezúplatné plnění plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s činností, ze které plyne příjem ze samostatné činnosti, jako reklamního předmětu opatřeného jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož cena nepřesahuje částku 500 Kč [viz § 4a písm. g) ZDP].

Zvláštní nepeněžní příjmy zaměstnanců

a. Příjmy zaměstnance spočívající v cenovém rozdílu, respektive v cenovém zvýhodnění

Podle § 6 odst. 3 ZDP se zvláštním příjmem rozumí i částka, o kterou je úhrada zaměstnance za poskytnutá práva, služby nebo věci, nižší, než je cena obvyklá.

b. Motorové vozidlo poskytnuté zaměstnanci ke služebním i soukromým účelům

Poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně silniční motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta vstupní ceny tohoto vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí vozidla. Jde-li o silniční motorové vozidlo najaté nebo pořízené na finanční leasing, vychází se ze vstupní ceny tohoto vozidla u původního vlastníka, a to i v případě, že dojde k následné koupi vozidla. Pokud ve vstupní ceně není zahrnuta daň z přidané hodnoty musí se o tuto daň zvýšit. Je-li částka, která se posuzuje jako příjem zaměstnance za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí silničního motorového vozidla, nižší než 1 000 Kč, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši 1 000 Kč. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně v průběhu kalendářního měsíce postupně za sebou více silničních motorových vozidel k používání pro služební i soukromé účely, považuje se za příjem zaměstnance částka ve výši určeného procenta z nejvyšší vstupní ceny silničního motorového vozidla. Poskytne-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně pro služební i soukromé účely v průběhu kalendářního měsíce více silničních motorových vozidel současně, považuje se za příjem zaměstnance úhrn částek odpovídajících výši určeného procenta vstupní ceny každého současně poskytnutého vozidla. Určeným procentem se pro účely daňové rozumí:

a) 0,25 %, jedná-li se o bezemisní vozidlo,

b) 0,5 %, jedná-li se o nízkoemisní vozidlo,

c) 1 %, jedná-li se o silniční motorové vozidlo, které není nízkoemisním ani bezemisním vozidlem.

Vstupní cenou vozidla se rozumí vstupní cena uvedená v § 29 odst. 1 až 9 ZDP.

II. část – Zdanění

Zákonem č. 609/2020 Sb., který nabyl účinnosti dne 1. 1. 2021, došlo k zásadním změnám v ZDP. Mezi nejdůležitější změny patří odstranění brutace, zvýšení slevy na poplatníka, zavedení klouzavě progresivní sazby daně, uplatnění nové formy příspěvku na stravování formou stravenkového paušálu, změny v oznamovací povinnosti plátců a další.

Výpočet měsíční daňové povinnosti

Podle § 6 odst. 13 ZDP je základem daně od roku 2021 zdanitelný příjem ze závislé činnosti. V létech 2008 až 2020 byl základ daně tvořen zdanitelným příjmem zvýšeným o pojistné na sociální a zdravotní pojištění, které z těchto příjmů byl povinen platit zaměstnavatel.

Od roku 2024 platí:

Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy. Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy.

Průměrná mzda pro účely důchodového pojištění činí v r. 2024 částku 43 967 Kč, její trojnásobek 131 901 Kč.

Zahraniční pojištění a ekonomický zaměstnavatel (od 1. 1. 2009 do 1. 12. 2020)

V souladu se zákonem o daních z příjmů je za tzv. ekonomického zaměstnavatele (jež má povinnosti plátce daně ze závislé činnosti) označena také tuzemská osoba, která je uživatelem zahraniční pracovní síly. Příjmy za práci vykonanou pro tuzemskou společnost (ekonomického zaměstnavatele) v ČR vyplácí zaměstnancům zahraniční (formálně právní) zaměstnavatel, který platí také příspěvky na povinné zahraniční pojištění. Tuzemský ekonomický zaměstnavatel však na základě daňové fikce (podle ustanovení § 6 odst. 2 ZDP) zdaňuje v ČR příjmy těchto zahraničních zaměstnanců. Uvedený režim zdaňování platí již několik let. Od r. 2008 však musí tuzemský ekonomický zaměstnavatel tyto příjmy zdanit v souladu s daňovým zákonem. V období od 1. 1. 2009 do 31. 12. 2020 bylo nutné u zaměstnance, který podléhal zahraničnímu systému sociálního a zdravotního pojištění, základ daně vypočítat tak, jako by se na něj vztahovaly tuzemské právní předpisy, tj., zdanitelný příjem se zvyšoval o fiktivní pojistné podle českých právních předpisů.

Zdaňování poplatníků z EU a EHP s dokladem A1 (do roku 2018)

Pokud zaměstnavatel přijme do zaměstnání občana z EU a EHP, který v oblasti pojistného podléhá cizím právním předpisům (ze země, odkud je vyslán, má doklad A1 – příslušnost k právním předpisům), pak se jeho zdanitelný příjem v ČR zvyšoval o fiktivní pojistné podle českých právních předpisů. Samotný odvod pojistného se uskutečňuje podle práva země, která vydala doklad A1. Příslušnost k právním předpisům se řídí do 30. 4. 2010 nařízeními Rady č. 1408/1971 a prováděcím nařízením č. 574/1972. Od 1. 5. 2010 nabyla účinnosti nová koordinační nařízení Evropského parlamentu a Rady v oblasti sociálního a zdravotního pojištění. Jedná se o nařízení Rady č. 883/2004 a prováděcí nařízení č. 987/2009. Od 28. 6. 2012 platí ještě nařízení Rady č. 475/2012 Sb.

Cílem nových předpisů bylo především zjednodušení a vyjasnění stávajících pravidel.

V případě, že byla příslušnost k právním předpisům určená podle nařízení č. 1408/1971, bude platit doklad E 101 až do změny situace nebo do doby podání žádosti osoby o přehodnocení podle nového nařízení, maximálně však 10 let.

Zdaňování poplatníků z EU, EHP a Švýcarska od 1. 1. 2019 do 31. 12. 2020 s dokladem A1

Zákonem č. 306/2018 Sb., došlo k podstatné změně ve stanovení základu daně u poplatníků spadajících do systému povinného pojištění v EU, EHP a ve Švýcarsku. U těchto poplatníků platilo, že se jejich příjem při stanovení základu daně od roku 2019 zvýšil o částku odpovídající příspěvkům zaměstnavatele na povinné zahraniční pojistné.

Pro daňové účely bylo nutné příslušnost k právním předpisům k EU, EHP a Švýcarsku osvědčit dokumentem A1 – "Potvrzení o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení."

Do konce roku 2020 platilo, že u poplatníků, kteří spadali do zahraničního pojistného systému mimo EU, EHS a Švýcarska, se zdanitelný příjem zvyšoval o fiktivní tuzemské povinné pojistné.

Pro stanovení základu daně nebylo podstatné, ve kterém státě je poplatník daňovým rezidentem, ale do kterého pojistného systému veřejnoprávního pojištění spadá, zda v ČR, anebo v jiném státě v rámci EU, EHP nebo Švýcarska, či do zahraničního pojistného systému mimo tyto státy.

Od roku 2021 se zdanitelný příjem nezvyšuje o pojistné, a to bez ohledu na to, podléhá-li poplatník v oblasti pojistného českému nebo zahraničnímu systému.

Zdaňování likvidátorů

Od 1. 1. 2008 jsou příjmy likvidátorů posuzovány jako příjmy ze závislé činnosti podle ustanovení § 6 odst. 1 písm. b) ZDP. Z jejich příjmů se odvádí zdravotní pojištění vždy. Od 1. 1. 2012 jsou likvidátoři účastni nemocenského pojištění, pokud je příjem likvidátora příjmem ze závislé činnosti podle ZDP. Od 1. 1. 2014 je příjem likvidátora vždy příjmem ze závislé činnosti. Z hlediska účasti na nemocenském pojištění je rozhodující, zda je odměna alespoň ve výši rozhodného příjmu pro vznik účasti na NP (v r. 2023 alespoň ve výši 4 000 Kč za měsíc). Zdravotní pojištění se odvádí vždy.

Zdaňování prokuristů

Fyzická osoba nemůže vykonávat činnost prokuristy v rámci pracovněprávního vztahu, ale jen na základě příkazní smlouvy. Příjem prokuristy je příjmem ze závislé činnosti podle § 6 ZDP a od roku 2012 je povinně účasten nemocenského pojištění, pokud je měsíční odměna alespoň ve výši rozhodného příjmu pro vznik účasti na NP (v r. 2024 alespoň ve výši 4 000 Kč za měsíc). Zdravotní pojištění se platí vždy.

Zdanění autorských honorářů od roku 2015

V souladu s § 7 odst. 6 ZDP je příjem autora za příspěvek do novin, časopisu, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území České republiky samostatným základem daně pro daň vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně za předpokladu, že úhrn těchto příjmů od téhož plátce daně nepřesáhne v kalendářním měsíci 10 000 Kč a jde o příjem z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového vlastnictví, autorských práv včetně práv příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání, rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním nákladem.

Zaměstnanecké výhody

Pokud zaměstnavatel poskytne zaměstnanci plnění ve formě výhody, které podléhá zdanění, zvýší se zdanitelný příjem zaměstnance o tyto zdanitelné benefity.

Zdanění odměn z DPP bez učiněného Prohlášení – od roku 2014 do 30. 6. 2024

Srážková daň – zdanění zaměstnanců bez učiněného Prohlášení s příjmem plynoucím z dohody o provedení práce do 10 000 Kč v kalendářním měsíci

Srážková daň ve výši 15 % se počítá z hrubého příjmu z DPP, pokud příjem za měsíc nepřekročí částku 10 000 Kč. Základ daně se v souladu s ust. § 36 odst. 3 ZDP zaokrouhlí na celé koruny dolů a vypočte se 15% daň. Daň se zaokrouhlí na celé koruny dolů.

Od roku 2014 má poplatník, kterému byly příjmy z DPP zdaněny srážkovou daní, možnost podat daňové přiznání a v rámci něho uvést i příjmy z DPP, které byly podrobeny srážkové dani. Plátce je povinen vydat poplatníkovi na jeho žádost do 10 dnů od podání žádosti potvrzení o příjmech ze závislé činnosti podrobené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně. 

Zdanění odměn z DPP bez učiněného Prohlášení od 1. 7. 2024

Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění v kalendářním měsíci, do něhož mu byl zúčtován zaměstnavatelem započitatelný příjem ze všech dohod o provedení práce aspoň ve výši 10 500 Kč.

Zaměstnanec činný na základě dohody o provedení práce je účasten pojištění též, jestliže vykonával v kalendářním měsíci u různých zaměstnavatelů více dohod o provedení práce a úhrn zúčtovaných započitatelných příjmů z těchto dohod dosáhl v kalendářním měsíci aspoň 17 500 Kč.

Z hlediska daňového platí:

Příjmy zúčtované nebo vyplacené plátcem daně jsou samostatným základem daně pro zdanění daní vybíranou srážkou podle zvláštní sazby daně, pokud zaměstnanec u tohoto plátce daně neučinil prohlášení k dani a jedná-li se o příjmy

a) plynoucí na základě dohody o provedení práce, jejichž úhrnná výše u téhož plátce daně nepřesáhne za kalendářní měsíc částku 10 500 Kč, nebo

b) v úhrnné výši nepřesahující u téhož plátce daně za kalendářní měsíc částku rozhodnou pro účast zaměstnanců na nemocenském pojištění – 4 000 Kč.

Znamená to, že je tu opět rozdíl 1 Kč, kdy z hlediska nemocenského pojištění u DPP částka 10 500 Kč založí účast na NP, ale pokud poplatník neučiní Prohlášení, bude aplikována srážková daň.

Obdobně to platí v případě tzv. ostatních příjmů – DPČ, odměna přísedícího u soudu, odměna jednatele, atd., kdy poplatník neučiní Prohlášení a příjem bude ve výši maximálně 4 000 Kč za měsíc. Z pohledu NP je založena účast na nemocenském pojištění, pokud příjem bude alespoň ve výši 4 000 Kč, ale z hlediska daňového bude aplikována srážková daň.

 

 

 

Podstatná změna ve zdanění od roku 2018

Srážková daň se nově uplatnila u ostatních příjmů podle § 6 ZDP, pokud poplatník neučinil Prohlášení a zdanitelný příjem nepřekročil částku 2 500 Kč za kalendářní měsíc. Zákonem č. 80/2019 Sb., došlo s účinností od 1. 4. 2019 ke změně v § 6 odst. 4 písm. b) ZDP a částka 2 500 Kč se nahradila slovy "rozhodnou pro vznik účasti na nemocenském pojištění". Přechodným ustanovením se stanovilo, že tato změna se poprvé uplatnila ve mzdě za květen 2019.

Jedná se např. o příjem z pracovního poměru nebo dohody o pracovní činnosti nebo o příjem jednatele, společníka, člena orgánu právnické osoby, odměnu svědka, odměnu za činnost ve volební okrskové komisi, odměnu přísedícího u soudu, atd., pokud poplatník neučinil Prohlášení a zdanitelný příjem v kalendářním měsíci nebude vyšší než rozhodný příjem pro vznik účasti na nemocenském pojištění. V roce 2019 a 2020 činil rozhodný příjem částku 3 000 Kč.

Od roku 2021 došlo ke zvýšení rozhodného příjmu pro vznik účasti na nemocenském pojištění na částku 3 500 Kč a tato výše platila i pro rok 2022. Od roku 2023 činí rozhodný příjem částku 4 000 Kč. Částka 4 000 Kč je rozhodným příjmem i v roce 2024.

V případě, že zaměstnanec neučiní Prohlášení a bude mít příjmy podle § 6 ZDP do 4 000Kč za měsíc, uplatní se srážková daň. To neplatí v případě DPP a odměn poskytovaným daňovým nerezidentům – členům orgánu právnické osoby, pro něž platí jiné podmínky. Ohledně DPP je pojednáno výše. Jedná-li se o daňového nerezidenta, který je členem orgánu právnické osoby, pak jeho odměna za výkon funkce podléhá bez ohledu na její výši vždy srážkové dani.

Příjmy do limitu 4 000 Kč, které jsou zdaňovány srážkovou daní, lze uplatnit v rámci daňového přiznání. Plátce je povinen na žádost poplatníka vydat potvrzení o zdanění těchto příjmů srážkovou daní.

Zdanění zaměstnanců s učiněným Prohlášením

Daňovou zálohu vypočte plátce z úhrnu měsíčního základu pro výpočet zálohy. Při výpočtu měsíční daňové zálohy přihlédne i k 1/12 slev na dani podle § 35ba ZDP. V průběhu roku se nepřihlíží ke slevě na dani na manželku/la s vlastním příjmem do 68 000 Kč, k odpočtu úroků z úvěrů na bytové potřeby, k nezdanitelné částce, kterou sám platí na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo doplňkové penzijní spoření nad částku, ke které náleží maximální státní příspěvek. Za rok lze snížit roční daňový základ až o 24 000 Kč, pokud poplatník zaplatí na toto pojištění částku 36 000 Kč. Měsíčně se též nepřihlíží k odpočtu částky na soukromé životní pojištění. Snížení ročního daňového základu z titulu vlastního příspěvku na soukromé životní pojištění může činit až 24 000 Kč.

Od roku 2024 se ruší snížení ročního daňového základu o částky členských příspěvků zaplacených odborové organizaci, a za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání.

Ruší se roční sleva z titulu umístění dítěte v předškolním zařízení.

Zpřísňují se podmínky pro uplatnění roční slevy na nepracujícího manžela/ku.

Ruší se sleva na studenta, kterou bylo možné uplatnit v rámci měsíčního zúčtování nebo při ročním zúčtování zálohy daně naposledy za rok 2023!

Pokud poplatník uplatňuje nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti podle § 35c ZDP, uplatní plátce při výpočtu měsíční daňové zálohy daňové zvýhodnění ve výši 1/12 ročního daňového zvýhodnění.

Srážení záloh na daň – § 38h ZDP

Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných nebo vyplacených poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo za zdaňovací období, s výjimkou příjmu, který není předmětem daně, který je od daně osvobozen nebo z něhož je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně. Základ pro výpočet zálohy do 100 Kč se zaokrouhlí na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru.

Sazba zálohy činí 15 % pro část základu pro výpočet zálohy do 3násobku průměrné mzdy a 23 % pro část základu pro výpočet zálohy přesahující 3násobek průměrné mzdy (v roce 2024 činí trojnásobek částku 131 901 Kč). Záloha se vypočte jako součet součinů příslušné části základu pro výpočet zálohy a sazby zálohy pro tuto část základu pro výpočet zálohy a zaokrouhlí se na celou korunu nahoru.

Vypočtená záloha na daň se v případě učiněného Prohlášení následně sníží o částky uplatněných slev na daň podle § 35ba ZDP ve výši 1/12 ročního nároku, pokud byly podmínky pro poskytnutí slevy splněny k prvnímu dni kalendářního měsíce.

Dále se záloha na daň po slevě podle § 35ba ZDP sníží o uplatněné daňové zvýhodnění na vyživované dítě podle § 35c ZDP. Pokud je nárok na daňové zvýhodnění vyšší než vypočtená daňová povinnost, rozdíl představuje daňový bonus až do výše celkového nároku na daňové zvýhodnění za předpokladu, že jsou splněny veškeré podmínky pro jeho výplatu.