Možnost prominutí penále po daňové kontrole

2023.0900.1

Možnost prominutí penále po daňové kontrole

Mgr. Ing. Alena Wágner Dugová

Pokud je po běžné daňové kontrole doměřena daňová povinnost, tak kromě samotné daně stanoví správce daně penále jakožto trest za to, že byla daň stanovena z moci úřední. Penále je stanoveno ve výši 20 % z doměřené daňové povinnosti, což je poměrně velká částka. Daňovému subjektu je také za pozdní úhradu daňové povinnosti stanoven úrok z prodlení.

V tomto článku se může čtenář seznámit se základními pravidly pro stanovení penále po daňové kontrole a dozví se také možnost promíjení penále. Článek také obsahuje příklady k této problematice.

 Nahoru1. V jakém případě správce daně stanovuje penále?

Obecné podmínky pro stanovení penále jsou obsaženy v ustanovení § 251 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále jen "DŘ"). Penále obecně vzniká v případě doměřené daňové povinnosti z částky doměřené daně tak, jak byla stanovena oproti poslední známé dani, a to ve výši 20 % u zvyšování daně nebo při snižování daňového odpočtu. V případě, že je snižována daňová ztráta u daně z příjmů jak fyzických osob, tak právnických osob, tak je stanoveno penále ve výši 1 % ze snižované ztráty.

Penále však také může vzniknout v jiných případech, než je doměření daně po daňové kontrole. Například se jedná o případ podání nepřípustného dodatečného daňového přiznání (případně platí i pro vyúčtování). Podle § 251 odst. 4 DŘ platí, že povinnost uhradit penále nevzniká z daně dodatečně tvrzené v dodatečném daňovém přiznání nebo dodatečném vyúčtování, na jehož základě došlo k doměření daně, což ale neplatí, pokud toto dodatečné daňové přiznání nebo dodatečné vyúčtování nebylo přípustné. K této problematice byl vydán metodický pokyn Generálního finančního ředitelství č. j.: 56921/21/7700-10123-051418. Nepřípustné může být dodatečné přiznání například:

• Pokud je podáno dodatečné daňové přiznání a ještě před tím, než dojde ke stanovení daně, a aniž by správce daně zahájil jakýkoli kontrolní postup ve vztahu k prvnímu dodatečnému daňovému přiznání, je podáno další dodatečné daňové přiznání.

• Dodatečné daňové přiznání je podáno v průběhu daňové kontroly.

• Dodatečné daňové přiznání je podáno po lhůtě stanovené správcem daně ve výzvě k jeho podání podle ustanovení § 145 odst. 2 DŘ.

Dále vzniká penále například na základě speciálního pravidla stanoveného v § 38p zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP"), kde je stanoveno, že pro účely výpočtu penále se vychází z částky daně tak, jak by byla stanovena oproti poslední známé dani, pokud by nebyly v rámci postupu vedoucího k doměření této daně z moci úřední dodatečně uplatněny vyšší částky odčitatelných položek podle § 34 ZDP.

 Nahoru2. V jakém případě správce daně nestanovuje penále?

Typicky penále nevzniká, pokud daňový subjekt podá dodatečné daňové přiznání, které je přípustné. Další situací je však i situace daňové kontroly, kdy správce daně opomene ještě před zahájením daňový subjekt vyzvat k podání dodatečného daňového přiznání, ačkoliv správce daně disponuje informacemi, že daň bude pravděpodobně doměřena. Toto pravidlo je obsaženo v § 87 odst. 4 DŘ, na základě kterého platí, že pokud dojde k zahájení daňové kontroly bez předchozí výzvy k podání daňového tvrzení, ačkoli byl naplněn důvod pro vydání této výzvy, nemá tato skutečnost vliv na účinky zahájení daňové kontroly, ale daňovému subjektu nevzniká povinnost uhradit penále z částky daně stanovené na základě takto zahájené daňové kontroly. Dále je relevantní i pravidlo obsažené v § 104 zákona č. 235/2004 Sb. zákon o dani z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH"), kde je stanoveno, že pokud je DPH odvedena až v pozdějším zdaňovacím období a tuto skutečnost správce daně zjistí při příslušném kontrolním postupu, tak není v takové situaci stanoveno penále.

 Nahoru3. Jak správce daně penále stanoví?

Správce daně stanovuje penále formou platebního výměru. Může se jednat o samostatný platební výměr, anebo může být stanoveno penále v dodatečném platebním výměru k doměřené daňové povinnosti, jehož je pak penále součástí.

Splatnost penále je stanovena na 30 dnů ode dne oznámení platebního výměru, nejdříve však ke stejnému dni jako stanovená daň, ze které se toto penále vypočte.

 Nahoru4. Co když je penále nezákonné?

V případě, že se daňový subjekt domnívá, že je penále stanoveno nezákonně, tak může podat proti platebnímu výměru, který obsahuje stanovené penále, odvolání. Odvolání se podává u správce daně, jehož rozhodnutí je odvoláním napadeno. Odvolání lze podat do 30 dnů ode dne doručení rozhodnutí, proti němuž odvolání směřuje, a to i před doručením tohoto rozhodnutí.

 Nahoru5. Za jakých podmínek je možné penále po daňové kontrole promíjet?

Podmínky pro promíjení penále jsou obsaženy v § 259 DŘ, § 259a DŘ a § 259c DŘ. Podmínky jsou dále rozpracovány v pokynu Generálního finanční ředitelství GFŘ–D–58 k promíjení příslušenství daně č. j.: 49837/22/7700-10123-050167 (dále jen "Pokyn D–58"). Správce daně může prominout na základě posouzení rozsahu součinnosti daňového subjektu v rámci postupu vedoucího k doměření daně z moci úřední až 75 % penále.

Pro promíjení penále platí zejména tyto podmínky:

• Úhrada příslušné daňové povinnosti

Daňový subjekt je oprávněn požádat správce daně o prominutí části penále, pokud byla uhrazena daň, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Proti rozhodnutí o prominutí penále pak není možné podat odvolání, ale případně je možné domáhat se změny v rámci správního soudnictví.

Žádost o prominutí penále lze podat nejpozději do 3 měsíců ode dne právní moci platebního výměru, kterým bylo rozhodnuto o povinnosti uhradit penále. Lhůta pro podání žádosti neběží po dobu posečkání úhrady daně, v důsledku jejíhož doměření povinnost uhradit penále vznikla. Žádost musí také obsahovat příslušné náležitosti podání.

Daňový subjekt musí pro posouzení žádosti o prominutí penále uhradit správní…