2024.17.1
Letní brigády daňově
Ing. Zuzana Rylová, Ph.D.
Samotný termín "brigáda" zákon o daních z příjmů ani zákoník práce nezná. Podle Wikipedie je brigáda určitý specifický typ drobné výpomocné práce, která nemá povahu dlouhodobé systematické činnosti. Může se jednat i o pracovní činnost vykonávanou svépomocným způsobem. Jedná se o práce, které mohou být vykonávány jako dobrovolná výpomoc prováděná zdarma nebo jen za symbolickou odměnu (dobrovolná brigáda) nebo za mzdu (placená brigáda). Nejčastějšími typy prací v rámci brigád jsou např. prodeje různého zboží a služeb, pomocné práce, reklamní a propagační kampaně, různé průzkumy jako dopravní průzkum, průzkum trhu apod.
Obvykle je brigáda chápána jako druh vedlejšího přivýdělku, který je rozšířený zejména mezi studenty, v současné době i mezi důchodci přivydělávajícími si k důchodu. Většinou má charakter závislé činnosti a zakládá se prostřednictvím dohody o provedení práce nebo dohody o pracovní činnosti, spíše výjimečně vznikne na základě pracovního poměru. Vyloučen není ani občasný výkon podnikatelské činnosti, nicméně pojem brigáda je obvykle chápán ve vazbě na závislou činnost.
S příchodem léta začínají podniky nabírat více brigádníků, a to zejména právě studentů. Nejčastější právní formou brigády je dohoda o provedení práce, v menší míře i dohoda o pracovní činnosti. Oproti klasickému pracovnímu poměru jsou pro firmu i zaměstnance výhodnější hlavně díky možné úspoře odvodů pojistného na sociální zabezpečení a pojistného na veřejné zdravotní pojištění. Studenti na letní brigádě se tak stávají zaměstnanci.
NahoruPráce mladistvých
Mladiství zaměstnanci jsou zaměstnanci mladší než 18 let a i ti si mohou přivydělávat. Pro studenty jde o vítanou příležitost k výdělku během letních prázdnin. Pro nezletilé brigádníky ale zároveň platí i určitá zákonná omezení. Brigádně mohou pracovat pouze osoby starší 15 let s ukončenou povinnou školní docházkou. Výjimkou z tohoto omezení jsou pouze práce, které se týkají umělecké, kulturní, sportovní a reklamní činnosti pro právnickou nebo fyzickou osobu, která má tuto činnost v předmětu své činnosti. Činnost zároveň musí být přiměřená věku a nesmí být pro ně nebezpečná. Zároveň nesmí bránit jejich vzdělávání nebo docházce do školy a účasti na výukových programech nebo poškozovat jejich zdravotní, tělesný, duševní, morální nebo společenský rozvoj.
Mladiství jsou rovněž omezeni i ve výběru brigády. Podle zákona nesmí nezletilí brigádníci provádět například těžební a jiné těžké práce, nesmí pracovat na noční směny, denní pracovní doba nesmí přesáhnout 8 hodin, zakázány jsou přesčasy. Výjimečně mohou mladiství zaměstnanci starší 16 let konat noční práci nepřesahující 1 hodinu, jestliže je to třeba pro jejich výchovu k povolání, a to pod dohledem zaměstnance staršího 18 let, je-li tento dohled pro ochranu mladistvého zaměstnance nezbytný. Noční práce mladistvého zaměstnance musí bezprostředně navazovat na jeho práci připadající podle rozvrhu směn na denní dobu. Pokud mladiství pracují na směny, musejí mít mezi jednotlivými směnami přestávku alespoň 12 hodin během 24 hodin po sobě jdoucích.
Ministerstvo práce a sociálních věcí již informovalo o připravované tzv. "flexibilní" novele zákoníku práce, která má mimo jiné umožnit, aby si mladí lidé mohli přivydělávat již od 14 let. V době letních prázdnin by žáci mohli nově vykonávat lehčí práce i bez ukončené školní docházky a mohli pracovat maximálně sedm hodin denně a 35 hodin týdně. Tato změna však pro ně nenastane dříve než v příštím létě.
NahoruDOHODY O PROVEDENÍ PRÁCE
Nejoblíbenějším pracovněprávním vztahem v případech brigády bývá dohoda o provedení práce, která nabízí jednodušší administrativu a nižší odvody. Dohoda o provedení práce je omezena odpracováním maximálně tři sta hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Do rozsahu práce se započítává také doba práce konaná zaměstnancem pro zaměstnavatele v témže kalendářním roce na základě jiné dohody o provedení práce. V dohodě o provedení práce musí být uvedeny sjednané práce a doba, na kterou se tato dohoda uzavírá, přičemž dohoda o provedení práce musí být uzavřena písemně. U dohod podepsaných u více zaměstnavatelů platí hodinový limit pro každého zaměstnavatele zvlášť.
NahoruDaň z příjmů
Způsob zdanění výdělku z dohody o provedení práce bude záviset na výši příjmů, protože od určité výše příjem podléhá nejen odvodu daně z příjmů ze závislé činnosti, ale i odvodům pojistného na zdravotní pojištění (4,5 % z hrubého výdělku) a pojistného na sociální zabezpečení (7,1 % z hrubého výdělku), stejně jako mzda nebo plat v klasickém zaměstnání.
Odvod daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně nebo zálohy na daň bude záviset na tom, zda zaměstnanec u zaměstnavatele podepsal tiskopis Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti (dále jen Prohlášení). Pokud zaměstnanec Prohlášení podepsal, z příjmu se nesrazí daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně, ale zaměstnavatel vypočte tzv. zálohovou daň a k ní uplatní základní slevu na dani (30 840 Kč za rok). Od roku 2024 již nelze uplatnit dříve možnou slevu na studenta (4 020 Kč za rok). Prohlášení na stejné období kalendářního roku lze podepsat pouze u jednoho zaměstnavatele. Zaměstnavatel, u něhož nelze Prohlášení podepsat, z příjmu do 10 000 Kč srazí daň vybíranou srážkou, a to ve výši 15 %.
Příklad 1.
Zaměstnanec si za krátkodobou brigádu v červenci 2024 vydělal 9 600 Kč (hrubý příjem). U zaměstnavatele nepodepsal Prohlášení. S ohledem na to, že příjem je do 10 000 Kč, bude podléhat srážkové dani a nebude podléhat odvodu pojistného, proto zaměstnavatel z 9 600 Kč srazí jen daň ve výši 15 %, tj. 1 440 Kč a zaměstnanci vyplatí 8 160 Kč.
Příklad 2.
Zaměstnanec si v jednom měsíci vydělal 9 600 Kč a u zaměstnavatele podepsal Prohlášení. Zaměstnavatel vypočte zálohu na daň ve výši 15 %, tj. 1 440 Kč. Od té odečte 1/12 základní slevy, tj. 2 570 Kč, takže žádnou zálohu zaměstnavatel nesrazí a zaměstnanec obdrží celou částku 9 600 Kč.
Pokud by měl zaměstnanec podepsanou dohodu o provedení práce v jednom měsíci s více zaměstnavateli, posuzuje se hranice 10 000 Kč u každého zaměstnavatele samostatně.
Toto pravidlo platí naposled pro rok 2024, od roku 2025 dojde k podstatné změně.
Příklad 3.
Zaměstnanec si v červnu, červenci a srpnu z dohod o provedení práce vydělal vždy 10 000 Kč, přičemž v červenci a srpnu pracoval souběžně pro dva zaměstnavatele. U prvního zaměstnavatele podepsal Prohlášení, takže záloha na daň v důsledku uplatnění slevy na dani nebyla odvedena a zaměstnanec získal celou částku příjmů. U druhého zaměstnavatele již nebylo možno Prohlášení podepsat, proto mu zaměstnavatel v měsících červenec a srpen srazil daň ve výši 1 500 Kč za měsíc, celkem byla odvedena srážková daň ve výši 3 000 Kč.
NahoruDaňové přiznání
Příjem z dohody o provedení práce do 10 000 Kč zdaněný srážkovou daní sice tvoří samostatný daňový základ, kdy se daňová povinnost může považovat za vyrovnanou, ale pro zaměstnance může být výhodné podat daňové přiznání a příjmy zdaněné srážkovou daní dobrovolně do něj zahrnout. Stejně tak může být výhodné podat daňové přiznání v případě, že příjmy byly vyšší než 10 000 Kč a byla z nich sražena záloha na daň.
Z příjmu 205 600 Kč je daň 30 840 Kč a tuto daň zcela pokryje základní sleva. Takže až do této výše příjmů se veškerá zaplacená daň na základě žádosti o vrácení přeplatku zaměstnanci vrátí (pokud nemá i jiné zdanitelné příjmy).
Vyplatí se to zejména v případech, kdy si zaměstnanec (např. student) vydělával jen po část roku, což je typické pro letní brigády. Základní sleva ve výši 30 840 Kč je roční a na měsíční slevu se dělí jen za účelem výpočtu zálohy na daň. V podstatě to znamená, že nárok na základní slevu v plné výši je vždy bez ohledu na počet měsíců výdělečné činnosti. Po konci roku lze proto požádat zaměstnavatele o vystavení potvrzení o výši příjmu a sražené dani, které je nutné přiložit k daňovému přiznání (tiskopisy Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti, sražených zálohách na daň a daňovém zvýhodnění a Potvrzení o zdanitelných příjmech ze závislé činnosti plynoucích na základě zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů a o sražené dani vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně z těchto příjmů – dále jen Potvrzení o příjmech).
Příklad 4.
Zaměstnanec si během tří měsíců vydělal z dohod o provedení práce celkem 50 000 Kč, dohody byly na částku 10 000 Kč, přičemž dva měsíce pracoval souběžně pro dva zaměstnavatele. U prvního zaměstnavatele podepsal Prohlášení, takže záloha na daň v důsledku uplatnění základní slevy na dani nebyla odvedena. Druhý zaměstnavatel srazil daň ve výši 1 500 Kč za měsíc, celkem 3 000 Kč. Zaměstnanec si od zaměstnavatele vyžádá Potvrzení o příjmech a může podat daňové přiznání s vyplněnou žádostí o vrácení přeplatku ve výši 3 000 Kč.
NahoruRoční zúčtování
V případě, že zaměstnanec v průběhu kalendářního roku pracoval jen u jednoho zaměstnavatele nebo u několika zaměstnavatelů, ale postupně, tedy že v žádném měsíci nenastal souběh příjmů zdaněných zálohovou daní od dvou nebo více zaměstnavatelů, lze posledního zaměstnavatele požádat o provedení tzv. ročního zúčtování a vratku daně lze získat i bez podání přiznání.
Požádat plátce daně o roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti nelze v případě povinnosti podat daňové přiznání.
Příklad 5.
Zaměstnanec využil letních prázdnin ke zlepšení své finanční situace a v červenci si vydělal 22 000 Kč a v srpnu 25 000 Kč. U zaměstnavatele podepsal Prohlášení. V červenci zaměstnavatel vypočetl zálohovou daň ve výši 3 300 Kč, po odpočtu základní slevy srazil zálohu na daň ve výši 730 Kč, v srpnu vypočetl zálohu ve výši 3 750 Kč, po odpočtu základní slevy srazil zálohu ve výši 1 180 Kč. Po skončení zdaňovacího období požádal do 15. února zaměstnavatele o roční zúčtování. S ohledem na to, že celkové roční příjmy zaměstnance studenta byly v daném roce 47 000 Kč, bude mu vrácen přeplatek ve výši 1 910 Kč.
V případě příjmů zdaněných srážkovou daní je možno dodatečně u zaměstnavatele, nejpozději však do 15. února následujícího roku podepsat Prohlášení (nebylo-li podepsáno již u jiného zaměstnavatele). Zaměstnavatel může do ročního zúčtování zahrnout pouze příjmy, které sám srážkovou daní zdanil. Do ročního zúčtování nelze zahrnout příjmy zdaněné srážkovou daní od jiných zaměstnavatelů, to může udělat zaměstnanec pouze sám v daňovém přiznání.
NahoruSociální a zdravotní pojištění
Pokud výdělek z brigády nepřesáhne měsíčně částku 10 000 Kč, zaměstnání na dohodu o provedení práce nezakládá účast na nemocenském a důchodovém pojištění, a proto se z tohoto výdělku neplatí pojistné na sociální zabezpečení. Obdobně to platí i pro pojistné na veřejné zdravotní pojištění. Pokud by zúčtovaný příjem přesáhl uvedenou částku, podléhal by jak pojistnému na sociální zabezpečení, tak pojistnému na veřejné zdravotní pojištění.
U studentů i důchodců v případě odvodu pojistného na veřejné zdravotní pojištění se pojistné bude počítat jen z výdělku zaměstnance, pojistné se nedoplácí do stanované minimální výše, protože za tyto osoby platí zdravotní pojištění i stát.
Příklad 6.
Zaměstnanec si v srpnu vydělal 25 000 Kč. U zaměstnavatele podepsal Prohlášení. Zaměstnavatel mu z tohoto příjmu srazil zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti ve výši 1 180 Kč, pojistné na sociální zabezpečení ve výši 1 775 Kč a pojistné na veřejné zdravotní pojištění ve výši 1 125 Kč. Zaměstnanec obdržel čistou mzdu ve výši 20 920 Kč.
NahoruZměny od roku 2025
Od 1. 7. 2024 je zavedena povinnost evidence všech dohod o provedení práce a příjmů z těchto dohod. Zaměstnavatel, který do té doby nebyl povinen se přihlásit do registru zaměstnavatelů, protože nezaměstnával žádného zaměstnance účastného nemocenského pojištění, se bude muset přihlásit do evidence zaměstnavatelů, kterou vede ČSSZ v rámci svých…
