4.13.3
Komisionářská smlouva
JUDr. Vladimíra Knoblochová
Komisionářská smlouva je upravena v ustanoveních § 2455 až 2470 NOZ.
NahoruPodstatné náležitosti smlouvy
Podstatnými náležitostmi komisionářské smlouvy jsou:
-
závazek komisionáře obstarat vlastním jménem pro komitenta na jeho účet určitou záležitost,
-
vymezení záležitosti, která má být zařízena,
-
sjednání odměny.
Podstatou komisionářské smlouvy je, že komisionář při zařizování jedná vlastním jménem na účet komitenta. Komisionářská smlouva se tak v praxi často používá tam, kde komitent "nechce být vidět" – komisionář tedy při obstarání záležitosti nejedná jménem komitenta, ale svým vlastním jménem.
Zařízení určité záležitosti v praxi spočívá obvykle v závazku něco prodat či koupit na účet komitenta, ale v zásadě může jít o zařízení jakékoliv záležitosti. Předmětem činnosti komisionáře nicméně zpravidla bude nějaké právní jednání, nejčastěji uzavření smlouvy (resp. smluv), a to zejména smlouvy kupní či jiné (smlouvy o dílo apod.).
NahoruForma smlouvy
Občanský zákoník nepředepisuje pro komisionářskou smlouvu povinně písemnou formu, nicméně písemnou formu lze samozřejmě vždy doporučit. Pokud by jedna ze smluvních stran projevila vůli, že požaduje, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě, pak se má za to, že nechce být vázána, pokud by byla smlouva uzavřena v jiné než písemné formě (viz § 1758 NOZ).
NahoruÚplatnost
Komisionářská smlouva je svou povahou úplatná. Pokud by si strany ve smlouvě výši odměny nesjednaly, pak má komisionář právo na odměnu, která je přiměřená vykonané činnosti a dosaženému výsledku. Zároveň s odměnou je komitent povinen komisionáři uhradit náklady, které komisionář účelně vynaložil při obstarání záležitosti, ledaže by byly zahrnuty v odměně. Účelně vynaloženými náklady lze rozumět např. skladné, přepravné apod. Pokud by nebylo z ujednání o odměně zřejmé, zda zahrnuje i náklady či nikoliv, pak ustanovení § 2469 NOZ stanoví vyvratitelnou domněnku, že se má za to, že náklady jsou zahrnuty v odměně. Komitent je dále povinen zprostit komisionář povinností, které při plnění smlouvy převzal.
NahoruPráva a povinnosti ve vztahu k třetím osobám
Z pojmového vymezení komisionářské smlouvy, kdy komisionář jedná vlastním jménem (což často znamená, že druhá strana netuší, že komisionář jedná jako komisionář), vyplývá, že z jednání komisionáře nevznikají komitentu ve vztahu k třetím osobám ani práva ani povinnosti. To platí samozřejmě i v případě, kdy druhá strana ví, že jde o komisi, tedy že komisionář jedná v daném případě na účet komitenta. Výjimkou z této zásady pak je, že je komitent oprávněn přímo na třetí osobě požadovat plnění, které pro něho opatřil komisionář, není-li komisionář z příčin na své straně s to sám zařídit, aby třetí osoba komitentovi plnila (může jít např. o úmrtí komisionáře). Komitent v takovém případě bude povinen třetí osobě existenci komisionářského vztahu prokázat.
Podstatou komisionářské smlouvy je, jak již bylo uvedeno výše, že komisionář zařídí pro komitenta určitou záležitost (např. uzavře vlastním jménem na účet komitenta kupní smlouvu). Komisionář zásadně neodpovídá za to, zda bude zařízená záležitost skutečně realizována, tedy zda osoba, s níž smlouvu uzavřel, skutečně svůj závazek ze smlouvy splní, např. zaplatí kupní cenu apod. Komitent tedy zásadně nemůže požadovat na komisionáři splnění závazku třetí osoby bez tohoto, že by tento závazek splnila třetí osoba vůči komisionáři. Z toho NOZ zná následující výjimky:
