Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
JUDr. Monika Schön, Ph.D.
Oprávnění věřitele
Nová právní úprava je v otázce specifikace povinností odpůrce podrobnější, zjevně je inspirována historickou úpravou [§ 14 čl. III (odpůrčího řádu) zákona č. 64/1931 Sb., kterým se vydávají řády konkursní, vyrovnávací a odpůrčí]. Je otázkou, zda též její interpretace a aplikace bude vycházet z teorie a aplikační praxe vztahující se k její historické předloze.
Pro rozsah odpůrcovy povinnosti plnění jsou zásadní skutečnosti vztahující se jednak k dlužníkovi, jednak k odpůrci. Především (což se vztahuje zejména k dlužníkovi) je podstatný rozsah, v němž pohledávka nebyla dlužníkem splněna, a rozsah, v němž byl relativně neúčinným právním jednáním věřitel zkrácen (je například možné, že dlužníkovi zůstal majetek, z něhož je možné část pohledávky věřitele uspokojit). V tomto rozsahu je vedle dlužníka vůči věřiteli k plnění povinen odpůrce. Jeho povinnost se zohledněním okolností zkracujícího jednání a též okolností, za nichž se odpůrce stal pasivně legitimovaným, je specifikována v komentovaném ustanovení.
Následky úspěšné odpůrčí žaloby
V případě úspěšnosti odpůrčí žaloby, kdy věřitel dosáhl určení relativní neúčinnosti zkracujícího právního jednání, slouží toto rozhodnutí jako podklad pro následný výkon rozhodnutí (exekuci) na základě exekučního titulu proti dlužníkovi (srov. též závěry Nejvyššího soudu uvedené například v odůvodnění usnesení ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3914/2016).
Věřiteli při relativně neúčinném právním jednání vzniká vůči osobě uvedené v § 594 (odpůrce) právo domáhat se uspokojení své pohledávky za dlužníkem z toho, co neúčinným právním jednáním z dlužníkova majetku ušlo, případně náhrady, není-li plnění z toho, co zkracujícím právním jednáním ušlo, dobře možné. Pojmem "dobře možné" lze rozumět jednak situaci, kdy plnění z toho, co ušlo, je zcela nemožné, jednak situaci, kdy je takové plnění sice možné, avšak je to výrazně náročnější (fakticky, ekonomicky, časově či jakkoliv jinak).1
Připouští-li § 595 odst. 1 náhradu, je tím míněna výlučně náhrada v penězích (k účelu odpůrčí žaloby a k formě případné náhrady srov. též závěry Nejvyššího soudu uvedené v odůvodnění rozsudku ze dne 12. 6. 2008, sp. zn. 21 Cdo 4333/2007, usnesení ze dne 20. 1. 2017, sp. zn. 21 Cdo 3914/2016, rozsudku ze dne 17. 5. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1803/96, uveřejněném ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 26/2000, a mnohé další).
Zároveň § 595 odst. 1 jasně stanovuje, za jakých podmínek má věřitel právo na plnění z toho, co ušlo zkracujícím právním jednáním z majetku dlužníka (je-li to dobře možné), a kdy má naopak právo na náhradu (není-li dobře možné uspokojení z tohoto plnění). Jedná se o zákonem stanovený postup, věřitel proto nemá možnost volby z těchto alternativ.
V otázce rozsahu plnění vztahující se k osobě odpůrce je potom podstatné, nahlíží-li zákon na odpůrce jako na poctivého či nepoctivého držitele.
Odpůrce jako nepoctivý držitel
Zákon primárně (nejedná-li o výjimku) vychází z toho, že odpůrce se považuje (tzn. jedná se o fikci2) za nepoctivého držitele.
Dovozuje-li komentářová literatura význam postavení nepoctivého držitele pro zamezení vydržení plnění odpůrcem,3 nelze s tímto názorem souhlasit. Relativně neúčinné právní jednání je právním jednáním platným, pouze neúčinným ve vztahu k věřiteli, který může z plnění, jež odporovatelným právním jednáním ušlo z dlužníkova majetku, uspokojit svou pohledávku (§ 595 odst. 1 věta první). Ve vztahu ke všem ostatním osobám je právní jednání účinné, tzn. ve vztahu k nim je odpůrce vlastníkem věci, držitelem práva apod. Nepřipadá tak v úvahu, že by odpůrce právo měl ještě vydržet.
Povinnosti odpůrce jako nepoctivého držitele
Vyjma obecné povinnosti strpět uspokojení pohledávky věřitele (§ 595 odst. 1) je odpůrce v postavení nepoctivého držitele povinen věřiteli vydat veškerý užitek, kterého držbou nabyl, nahradit ten užitek, který by získal věřitel, a nahradit škodu, která vzešla z jeho držby (§ 1000). Odpůrce v postavení nepoctivého držitele má vůči věřiteli pouze právo na náhradu nákladů, které vynaložil pro zachování podstaty věci; pro ostatní náklady se obdobně použijí ustanovení o nepřikázaném jednatelství (§ 1001).
Odpůrce jako poctivý držitel
Jako na poctivého držitele je na odpůrce třeba hledět pouze v těchto případech:
a) ) V případě univerzálního právního nástupnictví (srov. pojmy "dědic" a "jiný všeobecný právní nástupce" použité v § 595 odst. 2), a to navíc za podmínky, že právnímu nástupci původního odpůrce nebyly nebo nemusely být známy okolnosti, pro něž by se věřitel mohl dovolat neúčinnosti právního jednání. Právnímu nástupci tedy nelze privilegované postavení poctivého držitele přiznat v případě jeho vědomosti, případně při zaviněné nevědomosti o okolnostech zkracujícího právního jednání (k vědomosti a zaviněné nevědomosti srov. komentář k § 590).
b) V případě, že odpůrce zkracujícím právním jednáním nabyl od dlužníka plnění bezúplatně (jedná se tedy o skutkovou podstatu uvedenou v § 591) a současně poctivě, tj. zřejmě aniž by věděl nebo musel vědět o okolnostech způsobujících zkrácení věřitele (§ 595 odst. 3 vykládaný podle zásad uvedených v § 2: druhá věta § 595 odst. 3 vylučuje z poctivé držby odpůrce, jenž plnění nabyl bezúplatně, "mohl-li by se věřitel dovolat neúčinnosti právního jednání, i kdyby se stalo za úplatu", čímž zřejmě odkazuje na skutkové podstaty uvedené v § 590 odst. 1, tj. úmyslná zkrácení. Skutková podstata uvedená v § 590 odst. 2, tj. mrhání majetkem, nepřipadá v úvahu z podstaty věci, neboť tato se vztahuje pouze na kupní a směnnou smlouvu, tzn. právní jednání s protiplněním, zatímco § 595 odst. 3 hovoří o bezúplatných právních jednáních).
V obou případech [sub a) i b)] lze na odpůrce jako na poctivého držitele hledět pouze v době, kdy podmínky poctivé držby splňuje. Jakmile je splňovat přestane (zjistí skutkové okolnosti relativně neúčinného právního jednání), ztrácí též privilegované postavení poctivého držitele uvedené v § 595 odst. 3 věta první a v § 996 až § 9994 a nadále je v postavení držitele nepoctivého s povinnostmi a právy,…