Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 504 - Obchodní tajemství

Institut obchodního tajemství byl v předchozí právní úpravě obsažen v § 17 až § 20 ObchZ. V NOZ je definice pojmu obchodní tajemství obsažena mezi definicemi týkajícími se vlastnického práva a věcí, a to konkrétně věcí nehmotných. NOZ ve vztahu k institutu obchodního tajemství vymezuje především jeho podstatu. Pro nakládání s obchodním tajemstvím lze pak již využít běžné instituty závazkového práva (např. licenci – § 2358 NOZ a násl.).

Za obchodní tajemství je možno označit nehmotnou věc, která je tvořena skutečnostmi, jež splňují všechna následující kritéria:

• Jsou konkurenčně významné – jedná se o nové kritérium, se kterým původní definice obsažená v obchodním zákoníku nepočítala. Jedná se však o kritérium poněkud problematické. Aby totiž mohly být skutečnosti považovány za obchodní tajemství, musejí být za konkurenčně významné považovány neustále. V tom se ovšem skrývá určitý problém, protože co není konkurenčně významné v současnosti, může se stát konkurenčně významným v budoucnu. Přikláníme se k názoru, že v případě, že skutečnost, která sice nyní není konkurenčně významná, se může byť i jen potenciálně v budoucnosti konkurenčně významnou stát, naplňuje podmínku konkurenční významnosti a může se tak stát obchodním tajemstvím.

• Jsou určité – musejí být určitelně definovány.

• Jsou ocenitelné – aby určité skutečnosti byly považovány za obchodní tajemství, musejí mít skutečnou nebo alespoň potenciální materiální či nemateriální hodnotu. Vymezením toho, co se rozumí hodnotou obchodního tajemství, se zabýval Nejvyšší správní soud, když v rozsudku sp. zn. 2 As 27/2007 ze dne 23. 10. 2007 uvedl: "Skutečná nebo alespoň potenciální materiální nebo imateriální hodnota skutečností tvořících obchodní tajemství je dána jen tehdy, jestliže je jejich vyzrazení způsobilé jakkoliv se dotknout hospodářského výsledku podnikatele provozujícího podnik.“ Tento judikát bude zřejmě i nadále použitelný. Pokud by skutečnosti neměly alespoň potenciální hodnotu, nelze pro ně vyžadovat ochranu, a to ani v případě, kdyby daná skutečnost splňovala všechny ostatní znaky obchodního tajemství. Zjištění toho, zda má konkrétní skutečnost alespoň nějakou potenciální hodnotu, může být v praxi poměrně obtížné.

• Jsou v příslušných obchodních kruzích běžně nedostupné – je logické, že pokud má být určitým skutečnostem poskytována ochrana jako obchodnímu tajemství, musí jít o skutečnosti, které nejsou obecně známé a dostupné. Jak ale vyplývá z definice obchodního tajemství, nemusí jít o absolutní nedostupnost, postačí, aby skutečnosti nebyly "běžně dostupné v příslušných obchodních kruzích“. Příslušné obchodní kruhy přitom bývají chápány široce, tedy jako podnikatelé, kteří mohou obchodní tajemství využít, ale i jiné osoby, jež by mohly obchodní tajemství prozradit a poškodit tak zájmy podnikatele. Předmětem obchodního tajemství tak nebudou běžné návody k použití, které jsou dodávány neomezenému okruhu spotřebitelů, konstrukce a postupy opakovaně…