Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 454

 Nahoru[Výkon prokury s péčí řádného hospodáře]

"U prokuristy se vyžaduje osobní výkon funkce, neboť se u něj předpokládá profesionalita a osobní odpovědnost za výkon prokury s péčí řádného hospodáře."¹ Prokurista proto není oprávněn přenést prokuru na někoho jiného ani udělit další prokuru (§ 451). "Ustanovení § 51 ZOK doplňuje povinnost prokuristy obchodní korporace jednat s péčí řádného hospodáře o pravidlo podnikatelského úsudku."²

Pojem péče řádného hospodáře není v NOZ přesně definován, respektive při definici tohoto pojmu je třeba vycházet z § 159, který stanoví, že je nezbytné vykonávat činnost s nezbytnou loajalitou, potřebnými znalostmi a pečlivostí. Blíže je pak tento pojem definován judikaturou.

Judikatura

Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5Tdo 1224/2006 ze dne 18. října 2006

Pojem péče řádného hospodáře lze přitom chápat tak, že řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek. Taková péče tedy nepochybně zahrnuje péči o majetek akciové společnosti nejen v tom smyslu, aby nevznikla škoda na majetku jeho úbytkem či znehodnocením, ale také aby byl majetek společnosti zhodnocován a rozmnožován v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná.

Pravidla pro výkon funkce prokuristy v obchodních korporacích

Pro výkon funkce prokuristy v obchodní korporaci platí zvláštní pravidla stanovená v § 57 až § 58 ZOK.

Především se na prokuristu vztahuje tzv. pravidlo podnikatelského úsudku; prokurista tak bude jednat pečlivě a s potřebnými znalostmi, pokud mohl při podnikatelském rozhodování v dobré víře rozumně předpokládat, že jedná informovaně a v obhajitelném zájmu obchodní korporace; to neplatí, pokud takovéto rozhodování nebylo učiněno s nezbytnou loajalitou.

Ustanovení § 52 ZOK uvádí, že při posuzování toho, zda prokurista jednal s péčí řádného hospodáře, se bude přihlížet vždy k péči, kterou by v obdobné situaci vynaložila jiná rozumně pečlivá osoba, pokud by byla v postavení prokuristy. Důkazní břemeno, že bylo jednáno s péčí řádného hospodáře, nese v případě obchodních korporací prokurista; soud však může rozhodnout, že to po něm nelze spravedlivě požadovat (§ 52 odst. 2 ZOK). Tak tomu bude zejména v situaci, kdy prokurista po ukončení zastoupení nebude již disponovat příslušnými důkaznímu materiály.

Prokurista, který poruší povinnost jednat s péčí řádného hospodáře, je povinen vydat korporaci prospěch, který v souvislosti s takovým jednáním získal. Není-li vydání prospěchu možné, musí jej uhradit obchodní korporaci v penězích. Obchodní korporace nebo družstvo nemůže s prokuristou dohodnout omezení této jeho odpovědnosti; taková dohoda by byla absolutně neplatným právním jednáním (§ 588). O vypořádání újmy může být mezi obchodní korporací (družstvem) a prokuristou uzavřena smlouva; pro účinnost takové smlouvy se vyžaduje souhlas nejvyššího orgánu korporace přijatý alespoň dvoutřetinovou většinou hlasů všech členů (§ 53 odst. 3 ZOK). Prohlásí-li soud za neplatné usnesení nejvyššího orgánu obchodní korporace schvalující smlouvu o vypořádání újmy, hledí se na ni jako na neplatnou; ode dne právní moci rozhodnutí o neplatnosti usnesení běží nová promlčecí lhůta pro uplatnění práva domáhat se újmy po prokuristovi.

Střet zájmů

Dozví-li se prokurista, že může při výkonu prokury dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem obchodní korporace, informuje o tom bez zbytečného odkladu statutární a kontrolní orgán. Pokud by prokuristu měl oprávnění jmenovat nejvyšší orgán obchodní korporace (např. valná hromada), musí být informace určena jí. To platí obdobně pro možný střet zájmů osob prokuristovi blízkých nebo osob jím ovlivněných nebo ovládaných. Prokurista může též vždy splnit svou informační povinnost o střetu zájmů tak, že informuje nejvyšší orgán obchodní korporace, a to i tehdy, pokud jej jmenoval statutární orgán korporace. Splněním informační povinnosti však nejsou dotčeny povinnosti prokuristy…