Zapomněl(a) jste své osobní heslo? Neznáte své přístupové údaje?
Získejte přístup k tomuto placenému dokumentu zdarma.
Informace najdete pod ukázkou textu.
Mgr. Pavla Krejčí
K odst. 1
Právní úprava rozdělení spolků
Na rozdělení spolků se vztahuje speciální právní úprava uvedená v § 288 až § 302 a dále obecná právní úprava týkající se přeměn právnických osob uvedená v § 174 až § 184. Ustanovení mají většinou kogentní charakter.
Formy rozdělení spolků
Rozdělení spolků se uskutečňuje buď:
Smlouva o rozdělení
Komentované ustanovení pak dopadá na rozdělení sloučením a rozdělení odštěpením sloučením a určuje, že spolky zúčastněné na rozdělení uzavírají smlouvu o rozdělení. Podstatné náležitosti této smlouvy jsou pak uvedeny v odstavci 2 komentovaného ustanovení, přičemž je ovšem třeba podotknout, že obdobně je třeba použít i ustanovení o fúzi (§ 291). Smlouva o rozdělení je tedy základním institutem, podle něhož dochází k realizaci rozdělení. Pokud má rozdělovaný spolek zaměstnance, považuje se podle § 179 odst. 1 poslední věta rozdělení za převod činnosti zaměstnavatele.
Při rozdělení sloučením nebo při rozdělení odštěpením sloučením může dojít ke sloučení spolku vždy jen s jiným spolkem, neboť sloučení s jinou právnickou osobou zákon výslovně neumožňuje (§ 181). Zároveň v souladu s § 174 odst. 2 není dovolena přeměna spolku na jinou právní formu, neboť zákon takový postup výslovně nepřipouští.
Postup rozdělení při rozdělení sloučením nebo rozdělení odštěpením sloučením
V zásadě jsou kroky rozdělení následující:
K odst. 2 a 3
Obligatorní náležitosti smlouvy o rozdělení
Oba odstavce komentovaného ustanovení obsahují podstatné náležitosti smlouvy o rozdělení, přičemž smlouva o rozdělení musí minimálně obsahovat: