Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 1802

Obecná úprava úroků v našem právním řádu doposud chyběla. Úrok tvoří spolu s úrokem z prodlení a náklady spojenými s uplatněním pohledávky příslušenství pohledávky (§ 513 NOZ). Úrok a úrok z prodlení (§ 1970 NOZ) jsou dvě různé právní kategorie. Úrok z prodlení má především preventivní a sankční charakter; je jakousi hrozbou, jež má nutit dlužníka k řádnému a včasnému splnění hlavního závazku. Naproti tomu úrok je vlastně odměnou pro věřitele – úplatou za to, že dlužník může užívat finanční prostředky.

Úrokový závazek je zásadně závazkem akcesorickým, a to vůči závazku, jehož předmětem je jistina. Bez existence platného závazku ve vztahu k jistině nemůže existovat platný úrokový závazek. To ovšem neznamená, že by úrokový závazek a jistina nemohly v určité fázi existovat následně samostatně – např. může dojít k platnému postoupení práva na úhradu úroků.

Úrok lze sjednat pouze v souvislosti se závazkem peněžitým.

Výše úroku se většinou určuje procentuální sazbou, a to za určité časové období. Pokud není časové období ujednáno, tak se má za to, že se sjednaná výše úroků týká ročního období (§ 1803 NOZ).

Pokud ze závazku bude sice vyplývat, že mají být poskytnuty úroky, avšak nebude stanovena jejich výše, platí, že dlužník bude hradit úroky ve výši stanovené právním předpisem. Takovým právním předpisem je například zákon č.…