dnes je 23.11.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 159

13.7.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

1.2.3.1.9.9
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 159

JUDr. Vladimíra Knoblochová

[Práva a povinnosti člena voleného orgánu]

K odst. 1

Každý člen voleného orgánu právnické osoby je povinen vykonávat svou funkci s péčí řádného hospodáře. Tato povinnost se vztahuje nejen na statutární orgány, ale na každého člena voleného orgánu (tedy např. i na členy dozorčí rady, na zastupitele obcí či krajů, na členy výboru SVJ, spolky apod.). Členem voleného orgánu se podle § 152 NOZ rozumí fyzická osoba, která je členem orgánu právnické osoby a která je do funkce volena, jmenována či jinak povolána.

Péči řádného hospodáře vymezuje zákon jako povinnost vykonávat funkci s nezbytnou loajalitou a s potřebnými znalostmi a pečlivostí. Podrobněji je pak péče řádného hospodáře rozpracována v zákoně o obchodních korporacích pro členy volených orgánů obchodních korporací (zejména v § 51 až § 53 ZOK), resp. tento zákon rovněž stanoví, na koho se povinnost péče řádného hospodáře dále vztahuje.

Povinnost péče řádného hospodáře není v českém právu novým institutem a existovala zde i před účinností NOZ zejména pro členy statutárních a dozorčích orgánů obchodních společností a družstev. Co vše zahrnuje pojem péče řádného hospodáře, bylo poměrně důkladně rozpracováno v judikatuře, která je v řadě případů použitelná i po rekodifikaci.

Judikát


Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 5 Tdo 1224/2006 ze dne 18. října 2006

Pojem péče řádného hospodáře lze přitom chápat tak, že řádný hospodář činí právní úkony týkající se obchodní společnosti odpovědně a svědomitě a stejným způsobem rovněž pečuje o její majetek, jako kdyby šlo o jeho vlastní majetek. Taková péče tedy nepochybně zahrnuje péči o majetek akciové společnosti nejen v tom smyslu, aby nevznikla škoda na majetku jeho úbytkem či znehodnocením, ale také aby byl majetek společnosti zhodnocován a rozmnožován v maximální možné míře, jaká je momentálně dosažitelná.
Podle právní teorie si lze pod pojmem péče řádného hospodáře představit takovou péči, se kterou by řádný a svědomitý obchodník za pomoci svých odborných znalostí a zkušeností pečoval o svůj vlastní majetek. Podstatou činnosti statutárních orgánů je rozhodování o všech záležitostech společnosti. Povinnost péče řádného hospodáře v sobě proto též obsahuje kvalitativní požadavky na toto rozhodování. Každé rozhodnutí musí vycházet z nejvyšší míry uvážlivosti a z vypořádání se se všemi relevantními informacemi a možnostmi řešení, je tedy potřeba se rozhodovat se znalostí věci. Součástí péče řádného hospodáře je i to, že člen voleného orgánu dává při rozhodování ve všech oblastech své působnosti výhradně přednost zájmům společnosti, za niž jedná, před zájmy osobními nebo zájmy jiných osob,

Členové voleného orgánu samozřejmě nemusejí mít znalosti ze všech oborů, které při správě a řízení společnosti přicházejí v úvahu. Musejí nicméně rozpoznat, kdy je zapotřebí odborné pomoci kvalifikovaného subjektu, a takovou pomoc si zajistit. Současně platí, že pokud člen orgánu určitou odbornost má, je povinen ji využít v rámci výkonu své funkce.

Judikát


Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 7 Tdo 1224/2006 ze dne 18. října 2006

Postup člena představenstva akciové společnosti s péčí řádného hospodáře (...) nepředpokládá, aby byl vybaven všemi odbornými znalostmi, které souvisejí s uvedenou funkcí ve statutárním orgánu, ale k jeho odpovědnosti postačí základní znalosti umožňující rozeznat hrozící škodu a zabránit jejímu způsobení na spravovaném majetku. (...) Navíc péče řádného hospodáře zahrnuje i povinnost člena statutárního orgánu rozpoznat, že je nutná odborná pomoc speciálně kvalifikovaného subjektu, a zajistit takovou pomoc.

Judikatura

Usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 29 Odo 1262/2006 ze dne 30. července 2008

Obecně platí, že člen představenstva nemusí být vybaven odbornými znalostmi, schopnostmi či dovednostmi potřebnými pro výkon všech činností, jež spadají do působnosti představenstva. Taktéž platí, že tyto činnosti nemusí členové představenstva vykonávat vždy osobně, ale mohou je zajistit i prostřednictvím třetích osob. Má-li však člen představenstva určité odborné znalosti, schopnosti či dovednosti, lze z požadavku náležité péče (§ 194 odst. 5 ObchZ) dovodit, že je povinen je při výkonu funkce – v rámci svých možností – využívat.
Každý, kdo hodlá přijmout funkci voleného orgánu, musí zvážit, zda je vůbec schopen funkci vykonávat s péčí řádného hospodáře, zda má potřebné znalosti a schopnosti k tomu, aby takovou funkci vykonával. Zákon totiž výslovně stanoví, že pokud daná osoba není péče řádného hospodáře schopna, ačkoliv to musela při přijetí funkce nebo při jejím výkonu zjistit, a nevyvodí z toho pro sebe důsledky (tj. např. neodstoupí z funkce nebo výkon funkce neodmítne), má se za to, že jednala nedbale.

Příklad


Pan Novák je zedníkem, který nikdy nevykonával funkci žádného člena orgánu, a netuší, jak vůbec obchodní společnosti fungují. Jeho soused, pan Chytrý, jej požádal, zda by mu nemohl dělat jednatele v jeho společnosti s ručením omezeným. Vysvětlil mu, že jen občas bude podepisovat nějaké smlouvy, které mu předloží, a bude za to dostávat měsíční odměnu ve výši 10.000 Kč. Pan Novák funkci přijal a byl panem Chytrým jakožto jediným společníkem společnosti do funkce jednatele jmenován. Pan Novák již v okamžiku přijetí funkce jednal nedbale, neboť nemá znalosti k tomu, aby vykonával funkci jednatele, přesto však funkci přijal.

Nahrávám...
Nahrávám...