Jednatel s.r.o.

Jednatel s.r.o.

Ing. Martin Veselý

V tomto článku rozebíráme postavení jednatele, základní pravidla dle zákona o obchodních korporacích a také aspekty daňové.

 NahoruPrávní úprava

• ZOK – zejm. §§ 44 (orgány korporace), § 146 – 149 (společenská smlouva), § 181 – 193 (valná hromada), § 194 – 199 (výkon funkce jednatele), § 216 – 240 (změny základního kapitálu)

• ZDP – zejm. § 6 (závislá činnost), § 22 odst. 1 písm. g) bod 6. (příjmy daňového nerezidenta), § 23 odst. 7 (spojené osoby), § 36 (srážková daň)

• ZDPH – § 5 (ekonomická činnost)

• vybraná ustanovení předpisů pro sociální a zdravotní pojištění

 NahoruStatutární orgán

Podle ustanovení § 194 odst. 1 ZOK je statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným jeden nebo více jednatelů. Jestliže je jediný jednatel, hovoříme o individuálním orgánu, je-li jich více, označujeme takový statutární orgán jako kolektivní (§ 152 odst. 1 NOZ).

Jednatelem může být fyzická i právnická osoba. Je-li jednatelem právnická osoba, fakticky vykonává funkci jednatele pověřená osoba nebo statutární orgán této právnické osoby. Při výkonu funkce pak vždy musí být ustanoven zástupce – fyzická osoba (§ 46 odst. 3 ZOK). Důvodem je, že při řetězení právnických osob ve funkci jednatele musí být na konci řetězce dohledatelná konkrétní fyzická osoba, která tuto funkci vykonává.

Ustanovení § 44 odst. 5 ZOK upřesňuje, že statutárním orgánem společnosti s ručením omezeným je každý jednatel, ledaže společenská smlouva určí, že více jednatelů tvoří kolektivní orgán. Obdobně hovoří i ustanovení § 194 odst. 2 ZOK. Společenská smlouva tak může z více jednatelů vytvořit kolektivní statutární orgán, jakýsi "sbor jednatelů“. Při rozhodování je v takovém případě potřebná většina jednatelů hlasujících pro konkrétní rozhodnutí týkající se vedení společnosti; toto pravidlo však může být modifikováno společenskou smlouvou.

Tvoří-li jednatelé kolektivní orgán, zvolí si svého předsedu (§ 44 odst. 3 ZOK), jehož hlas je v případě rovnosti hlasů rozhodující. Usnášení pak probíhá za přítomnosti nebo jiné (např. e-mailové) účasti většiny členů a rozhoduje se většinou hlasů zúčastněných jednatelů (§ 156 odst. 1 NOZ). Jestliže více jednatelů kolektivní orgán nevytváří, rozhodují většinou všech jednatelů (§ 195 odst. 1 ZOK); společenská smlouva však může i tento způsob rozhodování upravit odchylně.

 NahoruObchodní vedení

Jednatel společnosti s ručením omezeným je osobou, která zajišťuje obchodní vedení společnosti. Je potřeba zdůraznit, že na kolektivní orgán tvořený více jednateli lze vztáhnout ustanovení § 156 odst. 2 NOZ a rozdělit působnost mezi jednotlivé jednatele podle určitých oborů. Ostatní jednatelé pak jsou povinni dohlížet, jak jsou záležitosti právnické osoby spravovány.

 NahoruPožadavky na jednatele

Vedle obchodního vedení jednatel zajišťuje a odpovídá za vedení účetnictví, předepsaných evidencí (např. pro účely DPH), seznamu společníků, podávání daňových přiznání, uložení společenské smlouvy do sbírky listin aj. Dále má povinnost na požádání informovat společníky o společnosti a předložit k nahlédnutí doklady společnosti (§ 155 ZOK), nejde-li o informace veřejně dostupné (§ 156 odst. 1 ZOK).

Pokud jde o předpoklady výkonu funkce, je vyžadována zejména bezúhonnost ve smyslu ŽZ (§ 46 odst. 1 ZOK), svéprávnost (§ 152 odst. 2 NOZ) a u podnikajících subjektů i zletilost (§ 152 odst. 3 NOZ). Výkon funkce je pak jednatel povinen provádět pečlivě, s potřebnými znalostmi, loajálně a s péčí řádného hospodáře.

 Nahoru Smlouva o výkonu funkce

Právní vztah mezi jednatelem a společností je upraven tzv. smlouvou o výkonu funkce, jejíž základní rysy jsou rovněž upraveny v ZOK. Smlouva o výkonu funkce musí být písemná a schválena valnou hromadou, včetně dodatků (§ 59 odst. 2 ZOK). Povinnými údaji (§ 60 ZOK) jsou zejména tyto údaje o odměňování:

• vymezení všech složek odměn, včetně benefitů,

• stanovení výše odměny nebo způsobu jejího výpočtu,

• určení pravidel pro výplatu zvláštních odměn a podílu na zisku, pokud mohou být přiznány.

K poslední podmínce dodejme, že výplatu podílů na zisku jednateli musí připouštět také společenská smlouva; a samozřejmě musí být splněny tzv. bilanční testy, jinak takové rozhodnutí nemá právní účinky. V ostatním se podpůrně použije úprava smlouvy o příkazu.

Není vyloučeno, aby jednatel platně pobíral i plnění nenároková. Zde však může vznikat problém s daňovou uznatelností (viz další text). Rozhodně lze doporučit veškerá plnění jednateli výslovně sjednat. To se týká i cestovních náhrad, které – na rozdíl od zaměstnanců – nejsou jednateli zákonem automaticky přiznány.

 NahoruOdpovědný zástupce

V praxi se často setkáváme se situací, kdy jednatel vykonává vedle své funkce i funkci odpovědného zástupce podle živnostenského zákona. Odpovědný zástupce je odpovědný za řádný provoz živnosti a za dodržování živnostenskoprávních předpisů.

V souladu s § 11 ŽZ je každá právnická osoba povinna ustanovit odpovědného zástupce, který splňuje podmínky pro výkon této funkce. Odpovědný zástupce se přednostně ustanoví z řad členů statutárního orgánu nebo osob, které jsou statutárním orgánem, což je u s.r.o. právě jednatel. Nelze-li jednatele jako odpovědného zástupce ustanovit, společnost ustanoví jinou osobu splňující požadované podmínky.

Jedna osoba může být odpovědným zástupcem nejvýše pro čtyři podnikatele.

Činnost odpovědného zástupce lze vykonávat buď v rámci příslušného právního vztahu (smlouvy o výkonu funkce, pracovního poměru), nebo v samostatném pracovním poměru.

 NahoruZákaz konkurence

V § 199 ZOK je upraven pro tuto oblast typický právní institut, a sice zákaz konkurence. Jedná se však o ustanovení dispozitivní, neboli společenská smlouva může stanovit jinak. Neurčí-li společenská smlouva jinak, má jednatel s.r.o. zakázáno:

• podnikání v předmětu činnosti nebo podnikání společnosti,

• zprostředkování obchodů společnosti pro jiného,

• členství ve statutárním orgánu jiné osoby s obdobným předmětem činnosti nebo podnikání (ledaže se jedná o koncern),

• účast na podnikání jako společník s neomezeným ručením.

Společenská smlouva může rozsah zákazu konkurence dále rozšířit, neboli jednateli určit další omezení činnosti. Při porušení zákazu konkurence se společnost může domáhat vydání odměny nebo postoupení pohledávky získané konkurenčním jednáním a náhrady škody.

 NahoruStřet zájmů

Nad rámec zákazu konkurenčního jednání je jednatel omezen i pravidly o střetu zájmů uvedenými v ustanoveních §§ 54 až 57 ZOK. Dozví-li se jednatel, že může při výkonu jeho funkce dojít ke střetu jeho zájmu se zájmem společnosti, informuje o tom bez zbytečného odkladu ostatní členy orgánu, jehož je členem, a dozorčí radu nebo jiný kontrolní orgán, byl-li zřízen, jinak nejvyšší orgán, tedy valnou hromadu.

 NahoruJednání za společnost

Jednatel jedná za společnost způsobem a v rozsahu zapsaném v obchodním rejstříku. Ustanovení § 164 NOZ říká, že člen statutárního orgánu právnickou osobu zastupuje. Dřívější spor, zda jednatel za společnost jedná nebo ji zastupuje, vyřešil zákonodárce tím méně vhodným způsobem.

Třeba ve vztahu k finančním orgánům zastupování společnosti neplatí, neboť § 25 DŘ jednatele mezi zákonnými zástupci neuvádí; jednání jednatele před finančními orgány je tak i nadále přímým jednáním za společnost.

Ve vztahu ke společnosti je ovšem jednatel spojenou osobou ve smyslu § 23 odst. 7 písm. b) ZDP, což vyžaduje dodržení principu tržního odstupu u vzájemných transakcí.

 NahoruZdaňování odměny jednatele

Odměna jednatele – fyzické osoby, který je českým daňovým rezidentem, je zdaněna prakticky shodně jako u zaměstnance, a sice jako příjem ze závislé činnosti podle § 6 odst. 1 písm. c) ZDP. To mj. znamená, že jednatel může podepsat u společnosti prohlášení k dani, uplatňovat slevy na dani a při splnění zákonných podmínek si nechat společností provést roční zúčtování záloh.

 NahoruJednatel jako člen orgánu

Z praktických důvodů klade ZDP pozici jednatele na roveň člena statutárního orgánu. To znamená, že jak v případě kolektivního, tak individuálního statutárního orgánu je jeho příjem podřazen pod "odměny člena orgánu právnické osoby".

 NahoruJednatel – nerezident

Je-li jednatel daňovým nerezidentem, jeho odměna z příjmů ze zdrojů na území České republiky je zdaněna podle § 22 odst. 1 písm. g) bodu 6. ZDP, a je tedy samostatným titulem pro zdanění srážkovou daní v sazbě 15 % podle § 36 odst. 1 písm. a) ZDP. S tím souvisí i nutnost podat na příslušném tiskopise hlášení o příjmech plynoucích do zahraničí a zahrnout sraženou daň do ročního vyúčtování.

 NahoruPodíly na zisku

Jak uvádíme výše, smlouva o výkonu funkce může jednateli přiznat podíly na zisku, aniž by zároveň byl společníkem. Takové příjmy budou rovněž zdaněny jako příjmy ze závislé činnosti. O příjmy z kapitálového majetku přitom nejde, neboť ty jsou vázány na majetkovou účast [§ 8 odst. 1 písm. a) ZDP].

Podíly na zisku společnosti vyplácené jiným osobám než společníkům se obvykle označují jako tantiémy a nejedná se o dividendové příjmy, nýbrž právě o příjmy ze závislé činnosti.

 NahoruZávislá činnost

V minulosti se občas stávalo, že jednatel si za svou činnost vystavoval faktury a příjem uplatňoval v dílčím základu daně z podnikání. Jednalo se však o chybný postup.

Z pohledu zdanění odměny jednatele totiž vůbec není důležité, zda funkci vykonává v pracovněprávním nebo obchodněprávním vztahu. Jak uvádíme výše, daňový zákon vystavěl legální fikci, podle níž hledí na příjem jednatele jako na příjem ze závislé činnosti.

 NahoruZ judikatury

Touto problematikou se zabýval například Nejvyšší správní soud v rozsudku 6 Afs 9/2003.

Jádrem sporu byla kvalifikace příjmů společníka s.r.o. (v tomto ohledu lze postavit společníka na roveň jednateli), který uzavřel se společností smlouvu o poskytnutí právní pomoci, podle níž byla společníkovi za tuto činnost vyplácena měsíční odměna ve výši 50 000 Kč.

Finanční úřad překlasifikoval příjmy společníka na příjmy ze závislé činnosti, ze kterých měly být odváděny zálohy na daň z příjmů. Krajský soud takový postup potvrdil, poté co vyložil, že přestože činnost má charakter samostatně výdělečné činnosti, a proto by na ni z tohoto důvodu dopadlo zdanění podle § 7 odst. 1 písm. c) ZDP, splňuje v tomto případě podmínky stanovené v § 6 odst. 1 písm. b) ZDP, a sice výkon práce pro společnost.

Dovodil, že příjem z činnosti uskutečňované společníkem pro společnost je příjmem, ohledně něhož je pro daňové účely…