Nemocenské pojištění vychází z důležitého principu, podle kterého mohou nárok na dávky z tohoto pojištění uplatnit pouze osoby pojištěné neboli účastné nemocenského pojištění. Jinak také řečeno, před vznikem nemocenského pojištění a po jeho zániku již nárok na dávky uplatnit nelze. Z této zásady registrujeme jedinou výjimku, kterou je právě ochranná lhůta jako jeden z prvků sociálně ochranného charakteru.
Uveďme si nejprve nejdůležitější zásady, vztahující se k ochranné lhůtě:
-
ochranná lhůta se neuplatňuje u všech dávek nemocenského pojištění, ale platí jen pro základní dávky tohoto pojištění, tedy pro nemocenské a pro peněžitou pomoc v mateřství;
-
institut ochranné lhůty se vztahuje pouze k pojištěné činnosti s tím, že její běh plyne samostatně z každé takové pojištěné činnosti, pokud zákon nestanoví jinak. Ochranná lhůta však neplyne například z pojištěné činnosti poživatele starobního důchodu nebo invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně, ze zaměstnání malého rozsahu, ze zaměstnání zaměstnance činného na základě dohody o provedení práce.
-
nemocenské náleží, jestliže ke vzniku dočasné pracovní neschopnosti nebo k nařízení karantény došlo v ochranné lhůtě, která činí 7 kalendářních dnů od dne zániku nemocenského pojištění;
-
běh ochranné lhůty však nikdy nemůže být delší, než kolik činila délka zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění. Pokud pojištěné zaměstnání trvalo kratší dobu než 7 kalendářních dnů, činí ochranná lhůta pouze tolik kalendářních dnů, kolik dnů trvalo nemocenské pojištění (pojištěné zaměstnání).
Příklad č. 1
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 1. dne kalendářního měsíce, avšak již 4. dne sám ukončil tento pracovní poměr ve zkušební době, neboli zaměstnání trvalo 4 kalendářní dny. Na dočasnou pracovní neschopnost nastoupil 10. dne v měsíci.
Nárok na nemocenské z titulu ochranné lhůty nevznikl, protože ochranná lhůta trvala pouze 4 dny, a tudíž již uplynula.
-
rozhodujícím dnem pro počátek ochranné lhůty je den, který bezprostředně následuje po skončení pojištěné činnosti (zaměstnání).
-
pokud jde o skončení ochranné lhůty, pak logicky vzato je nejčastějším případem jejího zániku okamžik (den) jejího uplynutí.
OCHRANNÁ LHŮTA A ZDRAVOTNÍ POJIŠTĚNÍ
Ochranná lhůta hraje ve zdravotním pojištění důležitou roli především z těchto důvodů:
-
navazuje na ni postup zaměstnavatele při oznamování pobírání nemocenských dávek zdravotní pojišťovně. Z Poučení k formuláři "Hromadné oznámení zaměstnavatele" vyplývá, že prostřednictvím kódů "N" a "K" vymezuje zaměstnavatel období pobírání těchto dávek tehdy, je-li mu daná skutečnost známa – fakticky i v situaci, když zaměstnanec onemocní v ochranné lhůtě, neboť zaměstnavateli dokládá neschopenku.
-
řeší pojistný vztah osoby, která se pobíráním nemocenských dávek (třeba jen po část kalendářního měsíce) stala "státním pojištěncem" a po dobu pobírání těchto dávek jí nemůže vzniknout ve zdravotním pojištění problém. Zařazení do této kategorie osob, za které hradí pojistné stát, by měla osoba primárně…
