Možná jste se někdy potkali s lidmi, z jejichž tváře obtížně
odečítáte momentální citové rozpoložení či myšlenkové procesy, které se v
jejich nitru odehrávají. To, co je pro profesionálního podvodníka či vášnivého
karetního hráče cennou devizou, může být v pracovním či osobním životě velkou
komplikací.
Říká se „oko do srdce okno“ - podle výrazu očí, ale i celého
obličeje a těla do jisté míry poznáte, co si ten druhý myslí a co cítí, v jaké
je náladě, jaký postoj zaujímá k nám nebo k tématu, o kterém s ním jednáme.
Dalším takovým úslovím je „co na srdci, to na jazyku“. Tady mluvíme o člověku,
který nás přímo seznamuje s tím, co se s ním děje, co právě cítí a prožívá.
Někteří lidé se „čtou“ velice dobře, jiní hůře. Pokud se „přečíst“ téměř
nedají, může být komunikace s nimi dost problematická. A to je právě případ
Ignáce.
Ignác pracuje na pozici, která je charakteristická nutností
komunikovat s lidmi. Jeho spolupracovníci se na něho obracejí v případě, když
něco potřebují, a on to pro ně má zařídit. Často se jedná o věci, které Ignác
hravě zvládne a které bere jako opodstatněné. Jindy jsou to věci, které v
skrytu duše vnímá jako „blbosti“ a žadatele jako mírně řečeno ne zcela
kompetentní. Ignác se naučil nedávat najevo, co si myslí. Jste-li kolegou
Ignáce, může se Vám na první pohled zdát vztah s ním jako zcela bezproblémový.
Rozhodně se nedá říci, že by se Vás nějak dotknul nebo se k Vám zachoval
nepřátelsky. Jenom nevíte, na čem jste. Tváří se stále stejně neutrálně,
jeho obličej a gesta nevypovídají nic o postoji k žadateli. Občas kolegům
vyhoví lépe, občas hůře. Rozhodně na něm ale nikdo nepozná, jestli je zařazen
do škatulky „nekompetentní“, nebo „únosný“.
Můžeme si myslet, že Ignác zvolil dobrý způsob jak s kolegy vyjít -
kdyby jim otevřeně říkal, co si o nich myslí, pravděpodobně by se v zaměstnání
dlouho neohřál. Jenže v průběhu času se u něj objevují problémy. Má potíže se
spánkem, na pravé ruce se mu objevil tik, který ho nutí ji stále křečovitě
svírat a rozevírat. Občas je pro něj hodně těžké vstát ráno z postele a
přinutit se jít na pracoviště. Jeho zažívání také není v pořádku. Přistihl se,
jak hlasitě křičí na jednoho kamaráda, který mu vlastně nic neudělal. Celkem se
dá říci, že v životě není příliš spokojený.
Být kolegou nebo nadřízeným Ignáce není nijak zvlášť náročné -
nepatří mezi problémové zaměstnance v pravém slova smyslu. Časem bude
mít problémy s nemocností, objeví se u něho zdravotní komplikace, popřípadě ze
zaměstnání zcela odejde a bude zažívat nepříjemné pocity zase na jiné pozici.
Ale celkově se bude jevit jako vcelku výkonný, neutrální, pro někoho i
sympatický. Člověkem, který bude mít s Ignácem největší problémy, je Ignác
sám.
Chcete-li jako kolega nebo nadřízený dostat z Ignáce to nejlepší,
mluvte na něj. Zkoušejte z něj dostat názor na různé problémy, které před něj
předkládáte. Zjistíte, že i když Vám svůj názor neřekne, často o věcech
přemýšlí a dochází k překvapivým, někdy i tvůrčím závěrům, které se občas dají
s úspěchem použít. Počítejte ale vždycky s tím, že pokud uděláte něco, co mu
bude proti srsti, nedostanete od něj to, čemu se říká zpětná vazba. Tady se
vyplatí trocha empatie - stojí za to přemýšlet, zda se ho Vaše řešení problému
nějak nedotkne. Když si s ním o tom promluvíte, je pravděpodobné, že se nakonec
nějak dohodnete, ale iniciativa musí vždy vzejít…
