12.7.4.2
IAS 41 – Zemědělství
Ing. Dana Dvořáková
Tento Mezinárodní účetní standard byl přijat 1. 1. 2001 a vstoupil
v platnost pro roční účetní závěrky zahrnující období počínající 1. lednem roku
2003 nebo později. V následujícím textu je poskytnut pouze velice zestručněný
přehled základních myšlenek standardu. Předmětem standardu je zemědělská
činnost.
NahoruZemědělská činnost
Zemědělská činnost je podnikem řízená biologická přeměna
biologických aktiv určených k prodeji v podobě zemědělské produkce nebo na
další biologická aktiva.
NahoruZemědělský výrobek
Zemědělský výrobek je sklizený produkt biologického aktiva
podniku.
NahoruBiologické aktivum
Biologické aktivum je živé zvíře nebo rostlina.
Zemědělská činnost zahrnuje dle standardu rozmanitou řadu
činností, například chov dobytka, lesnictví, jednoletou nebo víceletou sklizeň,
setí, obdělávání ovocných sadů a plantáží, pěstění květin, lesů, vodní
hospodářství (včetně chovu ryb). V této rozmanitosti existují určité společné
rysy:
-
Schopnost přeměny. Živá zvířata a rostliny jsou schopná
biologické přeměny;
-
Řízení změny. Řízení usnadňuje biologickou přeměnu
zlepšením nebo přinejmenším stabilizací podmínek nutných k realizaci daného
procesu (například úrovní výživy, vlhkostí, teplotou, hnojením a světelnými
podmínkami). Takovéto řízení odděluje zemědělskou činnost od jiných činností.
Například využívání zdrojů vzniklých ve volné přírodě (jako jsou mořský rybolov
a odlesňování) není zemědělskou aktivitou;
-
Měření změn. Změna v kvalitě (jako jsou například
genetické vlastnosti, hustota, zralost, tuková vrstva, obsah bílkovin a síla
vlákna) nebo v kvantitě (například potomstvo, váha, metry krychlové, délka
vlákna nebo průměr a množství poupat) způsobená biologickou přeměnou je měřena
a sledována jako rutinní řídicí funkce.
Biologická přeměna vyúsťuje do následujících typů výsledků:
-
změny aktiv, které se odehrávají v procesech růstu (přírůstek
množství nebo zlepšení kvality zvířat a rostlin), degenerace (úbytek množství
nebo zhoršení kvality zvířat a rostlin) či rozmnožování (vznik dalších zvířat
nebo rostlin); nebo
-
získání zemědělských produktů, jako je ovoce, vlna, mléko
apod.
NahoruOceňování
IAS 41 vnáší do ocenění zemědělské produkce významnou změnu –
ocenění v reálné hodnotě.
Biologické aktivum je oceněno ihned od výchozího rozpoznání
(zaúčtování) a ke každému rozvahovému dni v reálné hodnotě snížené o
odhadnuté náklady prodeje. Zemědělská produkce sklízená z biologických aktiv
podniku je v okamžiku sklizně rovněž oceňována v reálné hodnotě snížené o
odhadnuté náklady prodeje. Toto ocenění k datu sklizně je pořizovacím nákladem
v případě, že se aplikuje IAS 2 – Zásoby nebo jiný vhodný Mezinárodní účetní
standard.
NahoruUrčení reálné hodnoty
NahoruReálná hodnota
Vhodnou základnou pro určení reálné hodnoty daného aktiva je
kótovaná cena na aktivním trhu s biologickým aktivem nebo zemědělskou produkcí,
pokud ovšem trh s daným aktivem existuje. Jestliže má podnik přístup na různé
aktivní trhy, použije cenu trhu, který je pro něj nejrelevantnější. Jestliže
aktivní trh neexistuje, podnik použije pro určení reálné hodnoty jednu z
následujících možností:
-
poslední dosaženou tržní cenu transakce za předpokladu, že v
ekonomických poměrech nenastaly významné změny od data transakce k bilančnímu
dni;
-
tržní ceny podobných aktiv s úpravou odrážející rozdíly;
-
sektorová měřítka (benchmark), například vyjádření hodnoty
ovocného sadu pomocí množství sklizeného ovoce (měřeného množstvím přepravek,
košů) nebo rozlohy v hektarech; hodnotu skotu měřenou prostřednictvím kilogramů
masa;
-
v některých podmínkách nemusí být pro biologické aktivum k
dispozici tržně určená cena nebo hodnota odpovídající současným podmínkám. V
těchto případech podnik využije k určení reálné hodnoty současnou hodnotu
očekávaných budoucích čistých peněžních toků z daného aktiva diskontovanou
běžnou tržní úrokovou sazbou před zdaněním.
NahoruPořizovací cena, vlastní náklady výroby
Pořizovací cena či vlastní náklady výroby mohou být
využity pro ocenění biologických aktiv pouze výjimečně,…