Harmonogram účetní závěrky malé účetní jednotky - s povinností auditu (s povinností ověření účetní závěrky auditorem)

4.28.3

Harmonogram účetní závěrky malé účetní jednotky – s povinností auditu (s povinností ověření účetní závěrky auditorem)

Ing. Michal Šindelář, Ph.D.

Struktura vnitřního předpisu o harmonogramu účetní závěrky malé účetní jednotky, která má povinnost auditu (tj. povinnost ověření účetní závěrky auditorem), je zaměřena na:

1. Přípravné práce na účetní závěrku – inventarizace, účetní analýza

2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza

3. Sestavení účetní závěrky

4. Audit účetní závěrky

5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad

6. Vyhotovení výroční zprávy

7. Zveřejnění údajů z účetní závěrky

8. Úschovu účetní závěrky a výroční zprávy

1. Přípravné práce na účetní závěrku

Základem přípravných prací na účetní uzávěrku a následně na účetní závěrku je inventarizace.

Cílem inventarizace je ověřit, zda stav a ocenění majetku a závazků v účetnictví odpovídá skutečnosti. Inventarizaci podléhají veškerá aktiva a pasiva (tedy i účty vlastního kapitálu), včetně skutečností účtovaných v knize podrozvahových účtů (tj. například drobného hmotného a nehmotného majetku, závazků z titulu leasingu atd.).

Postup při inventarizaci můžeme shrnout do následujících bodů:

• Zjištění účetního stavu a ocenění majetku a závazků.

• Zjištění skutečného stavu, tj. provedení fyzické nebo dokladové inventury.

• Ověření, zda zjištěný skutečný stav odpovídá stavu majetku a závazků v účetnictví, vyčíslení a zúčtování inventarizačních rozdílů.

• Ověření ocenění majetku a závazků.

• Zabezpečení dalších souvislostí a informací, které by měla inventarizace zajišťovat.

  • Zabezpečení uložení provedených inventarizací, viz – vnitřní předpis "Inventarizace majetku a závazků“.

Inventarizace se prolíná s účetní analýzou.

Cílem účetní analýzy je zjištění výsledku hospodaření před zdaněním, které na základě výsledků inventarizace, zahrnuje zejména:

• kontrolu časového rozlišení nákladů a výnosů,

• vyúčtování dohadných položek,

• tvorbu a zúčtování rezerv,

• řešení pohledávek po lhůtě splatnosti,

• tvorbu a zúčtování opravných položek k majetku,

• vyúčtování kurzových rozdílů,

• oceňování reálnou hodnotou a ekvivalencí,

• vyčíslení a proúčtování stavu, případně změny stavu zásob vlastní výroby (pokud se o ní běžně neúčtuje),

• účtování objemu výkonů vlastních činností, např. přepravné (pokud se o nich běžně neúčtuje),

• vyčíslení a proúčtování zásob na cestě,

• vyúčtování DPH (přepočet ročního koeficientu, pokud přichází v úvahu) apod.

Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................

2. Uzavírání účetních knih (účetní uzávěrka), daňová analýza

Po provedené inventarizaci včetně účetní analýzy můžeme přikročit k sestavení hlavní knihy před zdaněním (obratové předvahy) k poslednímu dni účetního období, kde jsou uvedeny počáteční zůstatky aktivních a pasivních účtů, obraty stran MD a Dal jednotlivých syntetických účtů za celé účetní období, dále konečné zůstatky aktivních a pasivních účtů a konečné stavy účtů nákladů a výnosů (popřípadě při vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu zůstatky a obraty účtových skupin) k poslednímu dni účetního období. Rozdíl mezi výnosy a náklady představuje výsledek hospodaření před zdaněním. Dalším krokem je daňová analýza.

Cílem daňové analýzy je výpočet daně z příjmů právnických, resp. fyzických osob. Tato etapa zahrnuje úpravu účetního výsledku hospodaření (po provedení inventarizace majetku a závazků a účetní analýze) na daňový základ podle struktury daňového přiznání a v souladu se zákonem o daních z příjmů. V této souvislosti je třeba upozornit, že je třeba mít k dispozici zákon o daních z příjmů, který je účinný k rozvahovému dni, resp. k poslednímu dni zdaňovacího období, a dále "Přiznání k dani z příjmů právnických osob“ na příslušný kalendářní rok včetně pokynů k vyplnění tohoto přiznání; aktuální verzi daňového přiznání i pokynů k němu lze získat na www.mfcr.cz.

Po zjištění daňové povinnosti na daňovém přiznání následuje etapa zúčtování splatné a odložené daně.

Daň splatná se zjistí na základě základu daně a sazby stanovené zákonem o daních z příjmů. Zjištěná daňová povinnost za dané účetní období se účtuje na vrub nákladů a ve prospěch závazku vůči státu. V termínech stanovených zákonem je třeba splatnou daň zaplatit.

Na rozdíl od splatné daně se odložená daň za běžné období neplatí, její platba se odkládá do příštích období. Daň odložená vyplývá z rozdílů, které nastávají v momentě odlišného pohledu účetního a daňového na určité položky v účetnictví. Zásadou je, že se musí jednat o přechodné rozdíly.

Základ pro výpočet odložené daně se zjišťuje ze všech přechodných rozdílů, které vznikají z rozdílného účetního a daňového pohledu na položky zachycené v účetnictví, tj. zejména:

• rozdílu mezi účetní a daňovou zůstatkovou hodnotou dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku odpisovaného,

• a dalších rozdílů – například opravné položky k zásobám, opravné položky k pohledávkám, rezervy tvořené nad rámec příslušných zákonů, při nerealizované ztrátě z předchozích let.

Odložená daňová pohledávka nebo odložený daňový závazek se zjistí jako součin výsledného rozdílu a sazby daně z příjmů, která je stanovena zákonem o daních z příjmů. Za porušení vzájemného zúčtování v účetnictví a v účetní závěrce účetní jednotky se nepovažuje účtování odložené daně. Změní-li se sazba daně z příjmů, je nutno přepočítat zůstatek účtu odložené daně a rozdíl zaúčtovat.

Viz vnitřní předpis "Odložená daň“.

Dalším krokem při uzavírání účetních knih je:

• zúčtování všech zůstatků účtů třídy 5 a 6 na účet 710 - Účet zisků a ztrát a dále

• zúčtování všech zůstatků aktivních a pasivních účtů a zůstatku na Účtu zisků a ztrát na vrub a ve prospěch účtu 702 - Konečný účet rozvažný. Tento účet je po výše uvedených převodech vyrovnán a představuje schéma bilance k rozvahovému dni.

Při otevírání účetních knih k prvnímu dni následujícího účetního období se transformuje rozdíl mezi součtem počátečních zůstatků účtů aktiv a počátečních zůstatků pasiv prostřednictvím účtu Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

Dílčí termíny: ................................... Odpovídá: ...................................

3. Sestavení účetní závěrky, zhodnocení výsledků za příslušný rok

3.1. Účetní závěrka

Účetní závěrka je nedílný celek, který u malé účetní jednotky tvoří:

• - rozvaha
• - výkaz zisku a ztráty
• - příloha.

Malé účetní jednotky nejsou povinny sestavovat přehled o peněžních tocích ani přehled o změnách vlastního kapitálu.

Struktura účetní závěrky malé účetní jednotky, která má povinnost auditu (tj. povinnost ověření účetní závěrky auditorem):

ROZVAHA V PLNÉM ROZSAHU

Rozvaha v plném rozsahu, která zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 1 PVZÚ.

K rozvahovému dni za období 2018 je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení aktiv" samostatně v položce "D" nebo bude vykazováno v rámci pohledávek.

Obdobně i v případě pasiv je nutno rozhodnout, zda bude vykazováno "Časové rozlišení pasiv" samostatně v položce "D" nebo bude vykazováno v rámci závazků.

Účetní jednotka rozhodne, který způsob vykazování časového rozlišování zvolí nejpozději k rozvahovému dni; kombinace obou způsobů vykazování není přípustná. Zvolený způsob vykazování v pasivech musí být shodný se způsobem vykazování časového rozlišení v aktivech rozvahy.

VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY V PLNÉM ROZSAHU

Výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu, který zahrnuje všechny položky podle přílohy č. 2 (druhové členění) nebo přílohy č. 3 (účelové členění) PVZÚ.

PŘÍLOHA

Příloha malé účetní jednotky, která má povinnost auditu, uvádí základní informace vymezené v § 39 PVZÚ a další informace vymezené § 39a.

Základní body uvedené v ustanovení § 39 jsou zejména:

• název a sídlo účetní jednotky, IČO, právní formu, předmět podnikání, rozvahový den, okamžik sestavení účetní závěrky, podpis odpovědné osoby (statutární orgán);

• informace o použitých účetních metodách, zásadách;

• pohledávky a dluhy, které mají splatnost k rozvahovému dni delší než 5 let; pohledávky a dluhy, které jsou kryty věcnými zárukami; pohledávky a dluhy, které nejsou vykázány v rozvaze;

• zálohy, závdavky, zápůjčky a úvěry poskytnuté řídícím, kontrolním a správním orgánům;

• výši a povahu jednotlivých položek výnosů a nákladů, které jsou mimořádné svým objemem nebo původem;

• průměrný počet zaměstnanců v průběhu účetního období.

Další body uvedené v ustanovení § 39a jsou zejména:

• informace o počátečních a konečných stavech, přírůstcích a úbytcích u jednotlivých položek dlouhodobých aktiv; oprávky, opravné položky, případně úroky, které jsou dle rozhodnutí ÚJ součástí ocenění majetku;

• informace o účetní jednotce, která sestavuje konsolidovanou účetní závěrku;

• informace o operacích, které nejsou zahrnuty v rozvaze;

• informace o transakcích se spřízněnými stranami;

• transakce uzavřené s členy řídících, kontrolních a případně správních orgánů a dále transakce mezi konsolidovanými nebo přidruženými účetními jednotkami.

Strukturu rozvahy a výkazu zisku a ztráty (druhové i účelové členění) včetně značení jejich konkrétních položek uvádí vyhláška (pro podnikatele č. 500/2002 Sb., v platném znění).

Pozn.: Ačkoliv to není nikde explicitně uvedeno, je vhodné v příloze účetní závěrky (má-li to na pochopení rizik souvisejících s činností účetní jednotky) zhodnotit dopady v současnosti probíhajících ekonomických změn – např. informace o dopadech konfliktu na Ukrajině na podnikání účetní jednotky a s tím související dopady rostoucích cen (obecně dopady inflace, či konkrétní dopady např. rostoucích cen energií).

Termín: ................................... Odpovídá: ...................................

3.2. Zpracování ukazatelů pro finanční rozbor

Termín: ................................... Odpovídá: ...................................

4. Ověření roční účetní závěrky auditorem

V souladu s § 20 ZoÚ.

Termín: ................................... Odpovídá: ...................................

5. Odevzdání daňového přiznání spolu s účetní závěrkou na finanční úřad

Účetní závěrka je součástí přiznání k dani z příjmů právnických osob, popřípadě přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Při odevzdání je třeba respektovat pravidla stanovená daňovými předpisy.

Základní termíny jsou:

• nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období

• nejpozději do 4 měsíců po uplynutí zdaňovacího období, pokud daňové přiznání nebylo podáno nejpozději do 3 měsíců po uplynutí zdaňovacího období a následně bylo daňové přiznání podáno elektronicky

• nejpozději do 6 měsíců po uplynutí zdaňovacího období v případě:

  1. povinného auditu, nebo
  2. pokud daňové přiznání zpracovává ("podepisuje") daňový poradce.

6. Vyhotovení výroční zprávy

Obsah výroční zprávy je stanoven v § 21 ZoÚ.

Povinnost vyhotovit výroční zprávu mají firmy, které mají povinnost ověřování účetní závěrky auditorem. Auditor je povinen ověřit, zda výroční zpráva je v souladu s účetní závěrkou.

Účelem výroční zprávy je uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.

Výroční zpráva musí kromě informací nezbytných pro naplnění účelu výroční zprávy dále obsahovat nejméně finanční informace:

• o skutečnostech, které nastaly až po rozvahovém dni a jsou významné,

• o předpokládaném vývoji činnosti účetní jednotky,

• o aktivitách v oblasti výzkumu a vývoje,

• o nabytí vlastních akcií nebo vlastních podílů,

• o aktivitách v oblasti ochrany životního prostředí a pracovněprávních vztazích,

• o tom, zda účetní jednotka má pobočku nebo jinou část obchodního závodu v zahraničí,

• požadované podle zvláštních právních předpisů.

Poznámka:

Malé účetní jednotky neuvádějí ve výroční zprávě informace týkající se udržitelnosti. Více viz – vnitřní předpis "Směrnice pro sestavení zprávy o udržitelnosti v souladu se směrnicí CSRD a souvisejícími standardy ESRS“.

Výroční zpráva obsahuje též účetní závěrku a zprávu auditora, případně další dokumenty a údaje podle zvláštního právního…