2020.10.09
Finanční pomoc v období koronavirové epidemie
RNDr. Ivan Brychta
Je zřejmé, že epidemie koronaviru zasáhla přímo či nepřímo každého z nás. Také můžeme ale pozorovat až nebývalou vlnu solidarity, a to nejen ve formě pomoci ze strany zaměstnavatele svým zaměstnancům, ale také i jako pomoc ze strany zaměstnanců jiným lidem či firmám. V následujícím textu si připomeneme základní principy, které jsou pro tyto situace nastaveny v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále jen "ZDP").
POMOC ZAMĚSTNANCŮM ZE STRANY ZAMĚSTNAVATELE
Potíže mohl koronavir způsobit zaměstnancům jak přímo (onemocní-li oni sami nebo někdo v jejich rodině), tak i nepřímo, např. v důsledku výpadku příjmů některého z členů rodiny např. kvůli z důvodu nemožnosti vykonávání jeho povolání nebo kvůli nízké poptávce po jeho službách. Zaměstnancům může v těchto situacích pomoci také jejich zaměstnavatel. Pokud budeme hledat možnosti finanční výpomoci, nabízí se dvě formy - návratná finanční výpomoc (zápůjčka) a nenávratná finanční výpomoc (jakási forma daru).
Návratné finanční výpomoci
V případě návratné finanční výpomoci platí pro zaměstnance ustanovení § 6 odst. 9 písm. v) ZDP, podle něhož jsou od daně z příjmů ze závislé činnosti osvobozeny bezúročné zápůjčky až do úhrnné výše jistin 300 000 Kč. Pokud by zápůjčka přesáhla tuto hranici, nadlimitní část by způsobila dodanění zaměstnance - viz následující příklad.
Příklad č. 1
Firma poskytla 1. 4. 2020 svému zaměstnanci bezúročnou zápůjčku ve výši 400 000 Kč na 3 roky. Nechť je obvyklá výše úroků z takové zápůjčky 10 % p. a. po celý rok 2020. Poskytnutí nadlimitní částky (tj. 100 000 Kč) musí zaměstnavatel zaměstnanci dodanit. Za rok 2020 bude nutné zahrnout do základu daně zaměstnance částku 7 500 Kč (výpočet: 10 % x 3/4 roku x 100 000 Kč).
K příkladu doplňme, že zaměstnavatel musí sledovat výši obvyklého úroku v jednotlivých měsících, ale zvýšení základu daně lze provést jen jednou za zdaňovací období, a to nejpozději při zúčtování mzdy za měsíc prosinec. A ještě zmiňme, že v situaci, kdy by zaměstnavatel poskytl zaměstnanci úročenou zápůjčku a úrok by byl nižší než obvyklý, osvobození by se zaměstnance netýkalo. Musel by se mu přidanit rozdíl mezi obvyklou cenou a výší sjednaného úroku.
Příklad č. 2
Modifikujme předchozí příklad tak, že předpokládáme nikoliv bezúročnou zápůjčku, ale úročení 5 % p. a. V takovém případě nejenže zaměstnanec zaměstnavateli bude splácet úroky [v daném případě to bude za rok 2020 celkem 15 000 Kč (výpočet: 5 % x 3/4 roku x 400 000 Kč)), ale stejná částka (15 000 Kč) se také bude muset v roce 2020 zahrnout do základu daně zaměstnance (jde o dodanění rozdílu mezi obvyklými úrokem 10 % a sjednaným nižším úrokem 5 %).
Nenávratné finanční výpomoci
V případě nenávratné finanční výpomoci je to s případným osvobozením na straně zaměstnance složitější.
Zákon o daních z příjmů sice podle § 6 odst. 9 písm. o) ZDP osvobozuje až do výše 500 000 Kč příjmy poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů, ale předpokladem osvobození je, že k tomu došlo v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Nouzový stav v celé České republice od 12. 3. 2020 sice platí (v době psaní tohoto textu zatím do 30. 4. 2020), ale epidemii koronaviru nemůžeme označit ani jako živelní pohromu (ta má své vymezení v § 24 odst. 10 ZDP), ani jako ekologickou či průmyslovou havárii.
Ke zdanění nenávratné finanční výpomoci by tedy u zaměstnance muselo dojít. Jediná úleva oproti běžné mzdě by mohla spočívat v tom, že se z takových příjmů nemusí odvádět pojistné na sociální pojištění. Podle § 5 odst. 2 písm. e) zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, se totiž do vyměřovacího základu zaměstnance nezahrnují (a tudíž se z nich neplatí pojistné) příjmy v podobě jednorázové sociální výpomoci poskytnuté zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. V tomto případě epidemii koronaviru lze jistě považovat za "jinou mimořádně závažnou událost". A jelikož zákon č. 592/1992 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, obsahuje v § 3 odst. 2 písm. e) ZPZP shodnou úpravu, bude stejný postup i v případě zdravotního pojištění.
Příklad č. 3
Předpokládejme, že zaměstnavatel se rozhodl poskytnout zaměstnanci přímo postiženému epidemií koronaviru jednorázově částku 100 000 Kč. Jak už jsme uvedli, půjde o příjem zdaňovaný, ale v případě pojistného se nebude zahrnovat do vyměřovacího základu ani pro sociální, ani pro zdravotní pojištění. To znamená, že zaměstnanci se srazí jen daň ve výši 15 000 Kč (vypočteno jako 15 % ze superhrubého příjmu, kterým je v tomto případě částka 100 000 Kč).
K příkladu ještě doplňme daňový režim poskytnuté částky 100 000 Kč. V případě zmiňovaného § 6 odst. 9 písm. o) ZDP (který ale, jak jsme si vysvětlili, v této situaci použít nelze) by se muselo jednat o výplatu z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku (příjmu) po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (nákladů). Vyplacená nenávratná finanční výpomoc 100 000 Kč ale nebude osvobozeným příjmem zaměstnance, takže zaměstnavatel takto svázán nebude. Dokážeme si představit, že pro zaměstnavatele může být poskytnutá částka daňově účinným nákladem podle bodu 5 § 24 odst. 2 písm. j) ZDP, tedy jako výdaj na sociální podmínky spočívající v realizaci práva…
