dnes je 21.12.2024
Input:

Evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

1.11.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 18 minut

3.2.1
Evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu

JUDr. Anna Janáková

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, ve znění nařízení vlády č. 170/2014 Sb.

Ustanovení související

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 7 – definice zaměstnavatele

    • § 42 – vyslání zaměstnance na pracovní cestu

    • § 43a – dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli

    • § 101 odst. 6 – náklady spojené se zajišťováním bezpečnosti a ochrany zdraví při práci

    • § 105 – povinnosti zaměstnavatele při pracovních úrazech a nemocech z povolání

    • § 307a–309 – agenturní zaměstnávání

    • § 333 – počítání času

  • Zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, ve znění pozdějších předpisů

    • § 12, 13 – zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při činnosti nebo poskytování služeb mimo pracovněprávní vztahy

  • Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 4 odst. 3 a 4 – informační systém o pracovních úrazech

    • § 5 odst. 1 písm. d) – kontrola příčin a okolností pracovních úrazů a jejich šetření

    • § 5 odst. 1 písm. e) – poskytování údajů o pracovních úrazech inspektoráty práce Státnímu úřadu inspekce práce

    • § 6 – kontrolní působnost orgánů inspekce práce

  • Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů

    • § 6, 41, 42 – závažný pracovní úraz

    • § 39 odst. 1 a 2 – působnost orgánů státní báňské správy

    • § 41 odst. 1 písm. b) – zjišťování příčin a následků závažných pracovních úrazů

    • § 41 odst. 1 písm. e) – vyhodnocování zdrojů a příčin pracovní úrazovosti obvodními báňskými úřady

  • Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů

    • § 45 – přirážka k pojistnému zdravotního pojištění

    • § 55 – právo vůči třetí osobě na náhradu těch nákladů na péči hrazenou ze zdravotního pojištění, které vynaložila v důsledku zaviněného protiprávního jednání této třetí osoby vůči pojištěnci (regresní náhrada)

  • Vyhláška č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti organizace za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů

    • § 8 písm. b) bod 2 – oznámení škodné události

  • Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě, ve znění pozdějších předpisů

    • § 20 – registr ekonomických subjektů

  • Sdělení Českého statistického úřadu č. 244/2007 Sb. o zavedení Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE)

  • Sdělení Českého statistického úřadu č. 206/2010 Sb., o zavedení Klasifikace zaměstnání (CZ-ISCO)

K provedení ustanovení § 105 odst. 7 ZP bylo vydáno a dne 31. května 2010 vyhlášeno nařízení vlády č. 201/2010 Sb., o způsobu evidence úrazů, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, které s účinností od 1. ledna 2011 nahradilo předchozí nařízení vlády č. 494/2001 Sb.

Novela s účinností od 1. ledna 2015

S právní účinností od 1. ledna 2015 došlo k novele nařízení vlády č. 201/2010 Sb., a to nařízením vlády č. 170/2014 Sb. Novela byla vyvolána jednak potřebou přizpůsobit českou právní úpravu novým požadavkům evropských předpisů ohledně statistiky pracovních úrazů a jednak potřebou odstranit nedostatky, které byly při aplikaci nařízení vlády za dobu účinnosti nařízení vlády  č. 201/2010 Sb. v praxi zjištěny.

Úvodní ustanovení (§ 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)

Zákony, které jsou provedeny

Nařízení vlády bylo vydáno k provedení zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a to ustanovení § 105 ZP, a ustanovení § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci.

Předpisy Evropské unie

Nařízení vlády č. 201/2010 Sb. zapracovává příslušná ustanovení rámcové směrnice Rady 89/391/EHS, o zavedení opatření pro zlepšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci (zejména čl. 9), a navazuje na přímo použitelné nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008 Sb., o statistice Společenství v oblasti veřejného zdraví a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Novela zapracovává dále požadavky nařízení Komise (EU) č. 349/2011 ze dne 11. dubna 2011, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1338/2008.

Předmět úpravy

Nařízení vlády upravuje způsob a obsah evidence, hlášení a zasílání záznamu o úrazu, hlášení smrtelného pracovního úrazu, vzor záznamu o úrazu a okruh orgánů a institucí, kterým se ohlašuje pracovní úraz a zasílá záznam o úrazu.

Kniha úrazů (§ 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)

V knize úrazů se evidují všechny úrazy, i když jimi nebyla způsobena pracovní neschopnost nebo byla způsobena pracovní neschopnost nepřesahující 3 kalendářní dny. Důvodem je, že zranění zaměstnance, které se v momentu vzniku, nejeví jako pracovní úraz, ohledně kterého by bylo třeba sepsat záznam o úrazu, se může vyvinout časem v poškození zdraví, kdy bude třeba později sepsat záznam o úrazu.

Povinné údaje

Nařízení vlády neobsahuje vzor formuláře knihy úrazů, ale stanoví údaje, které kniha úrazů musí obsahovat:

  1. jméno/jména a příjmení úrazem postiženého zaměstnance či osoby uvedené v § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb.,
  2. datum a hodinu úrazu,
  3. místo, kde k úrazu došlo,
  4. činnost, při níž k úrazu došlo,
  5. počet hodin odpracovaných bezprostředně před vznikem úrazu,
  6. celkový počet zraněných osob,
  7. druh zranění a zraněná část těla podle přílohy č. 3 nařízení vlády,
  8. popis úrazového děje,
  9. druh úrazu (smrtelný nebo ostatní či závažný podle báňských předpisů),
  10. zdroj úrazu,
  11. příčiny úrazu,
  12. jméno/jména a příjmení svědků úrazu,
  13. jméno/jména a příjmení a pracovní zařazení toho, kdo údaje zaznamenal.

Způsob vedení knihy úrazů

Evidence v knize úrazů se vede v elektronické nebo v klasické listinné podobě (např. volné listy, které se vkládají do pořadače, nebo sešit); elektronická podoba je nařízením vlády upřednostňována.

Kdo vede knihu úrazů

Povinnost vést evidenci v knize úrazů má zaměstnavatel, kterým se rozumí právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává fyzickou osobu v pracovněprávním vztahu. Ve smyslu § 12 a 13 zákona č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, se vedení evidence o úrazech v knize úrazů týká i dalších osob, a to:

  1. zaměstnavatele, který je fyzickou osobou a sám též pracuje,
  2. fyzické osoby, která provozuje samostatně výdělečnou činnost podle zvláštního právního předpisu,
  3. spolupracujícího manžela nebo dítěte osoby uvedené v písmenu a) nebo b),
  4. fyzické nebo právnické osoby, které jsou zadavatelem stavby (stavebníkem) nebo jejím zhotovitelem, popřípadě se na zhotovení stavby podílí.

Pokud dojde k úrazu u jiného zaměstnavatele, k němuž byl zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen, zaznamenají údaje do knihy úrazů jak zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance, tak zaměstnavatel, u něhož k úrazu došlo (k němuž byl postižený zaměstnanec vyslán nebo dočasně přidělen).

Kopie či výpis z knihy úrazů

Na žádost úrazem postiženého zaměstnance a v případě smrtelného úrazu na žádost jeho rodinných příslušníků zaměstnavatel vydá potvrzenou kopii nebo výpis údajů v knize úrazů. Úrazem postižený zaměstnanec či jeho rodinní příslušníci tak mohou získat prvotní doklad, který zachycuje základní údaje o úrazovém ději. Vydání kopie či výpisu z knihy úrazů je pro zaměstnance či jeho rodinné příslušníky bezplatný; náklady na pořízení kopie či výpisu nese zaměstnavatel.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2015

Taxativní seznam informací, které musí evidence v knize úrazů obsahovat, byl novelou doplněn o ustanovení, že druh zranění a zraněná část těla se nadále nepopisují slovně, ale použijí se příslušné trojmístné a v druhém případě dvojmístné kódy uvedené v nové příloze č. 3. Podle novely, pokud zaměstnavatel zaměstnanci či jeho rodinným příslušníkům vydá na jejich žádost kopii nebo výpis údajů v knize úrazů, nestačí jen prostá kopie z kopírky či tiskárny, ale je třeba, aby zaměstnavatel vydal potvrzenou kopii.

Smrtelný pracovní úraz (§ 3 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)

Pro statistické účely se smrtelným pracovním úrazem rozumí takové poškození zdraví, na jehož následky úrazem postižený zaměstnanec nejpozději do 1 roku zemřel; tedy nejen úraz, který způsobil smrt bezprostředně po úrazu, ale i takové poškození zdraví, na jehož následky zaměstnanec do jednoho roku zemřel.

Hlášení pracovního úrazu (§ 4, 10 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)

Zaměstnavatel je podle zákoníku práce povinen ohlásit pracovní úraz stanoveným orgánům a institucím; prováděcí nařízení vlády stanoví okruh orgánů a institucí zvlášť pro smrtelné pracovní úrazy (§ 4 odst. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.) a pro ostatní pracovní úrazy (§ 4 odst. 1).

Smrtelné úrazy

Zaměstnavatel ohlásí smrtelný pracovní úraz:

  1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky,
  2. odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  3. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podle zák. č. 251/2005 Sb. podléhá jeho kontrolní působnosti,
  4. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru podle zák. č. 61/1988 Sb.,
  5. zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil,
  6. zdravotní pojišťovně, u které byl zaměstnanec postižený smrtelným pracovním úrazem pojištěn.

Ostatní úrazy

Zaměstnavatel ohlásí pracovní úraz:

  1. územně příslušnému útvaru Policie České republiky, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti tomu, že v souvislosti s pracovním úrazem byl spáchán trestný čin,
  2. odborové organizaci a zástupci pro oblast bezpečnosti a ochrany zdraví při práci,
  3. příslušnému oblastnímu inspektorátu práce, došlo-li k úrazu u fyzické nebo právnické osoby, která podléhá jeho kontrolní působnosti a trvá-li hospitalizace úrazem postiženého zaměstnance více než 5 dnů nebo lze-li vzhledem k povaze zranění takovou dobu hospitalizace předpokládat,
  4. příslušnému obvodnímu báňskému úřadu, podléhá-li činnost, pracoviště nebo technické zařízení vrchnímu dozoru státní báňské správy, jde-li o závažný pracovní úraz podle zák. č. 61/1988 Sb.,
  5. zaměstnavateli, který zaměstnance k práci u něho vyslal nebo dočasně přidělil.

Lhůta k ohlášení

Jak smrtelné pracovní úrazy, tak úrazy ostatní je třeba ohlásit příslušným orgánům a institucím bez zbytečného odkladu.

Způsob hlášení

Způsob hlášení nařízení vlády nereguluje. Je možné využít všechny dostupné způsoby: osobně, telefonicky, telegraficky, e-mailovou zprávou, zprávou SMS apod.

Příslušnost orgánů a úřadů

Příslušnost útvaru Policie České republiky a správních úřadů se pro účely hlášení pracovního úrazu řídí místem, kde došlo k úrazu nebo smrtelnému pracovnímu úrazu.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2015

Novela s účinností od 1. 1. 2015 zrušila požadavek ohlašovat pracovní úraz bez zbytečného odkladu zdravotní pojišťovně, u které je pracovním úrazem postižený zaměstnanec pojištěn.

Vyhotovení záznamu o úrazu (§ 5 odst. 1 nařízení vlády č. 201/2010 Sb.)

Zaměstnavatel úrazem postiženého zaměstnance je povinen vyhotovit záznam o úrazu ohledně pracovního úrazu, jehož následkem došlo:

  1. ke zranění zaměstnance s pracovní neschopností delší než 3 kalendářní dny, nebo
  2. k úmrtí zaměstnance.

Lhůta pro vyhotovení

Záznam o úrazu vyhotovuje zaměstnavatel neprodleně, nejpozději však do 5 pracovních dnů ode dne, kdy se o úrazu dozvěděl.

Předání záznamu

Jedno vyhotovení záznamu o úrazu je zaměstnavatel povinen předat úrazem postiženému zaměstnanci a v případě smrtelného pracovního úrazu jeho rodinným příslušníkům. Nařízení vlády stanoví, že tak musí učinit bez zbytečného odkladu. Zaměstnanec i rodinní příslušníci obdrží vyhotovení záznamu o úrazu bezplatně.

Záznam o úrazu (§ 5 odst. 2 nařízení vlády č. 201/2010 Sb. a příloha č. 1 tohoto nařízení)

Záznam o úrazu je komplexní písemnou informací o úrazu, která je zpracována po ohlášení úrazu a ve které jsou zachyceny základní informace nejen o postiženém zaměstnanci a jeho zaměstnavateli, ale hlavně o okolnostech, příčinách a zdrojích pracovních úrazů.

Formulář

Záznam o úrazu uvedený v příloze č. 1 nařízení vlády je pouze vzorem; může být zpracován i jinak, pokud obsahuje dostatečné údaje potřebné k zaznamenání úrazu.

Údaje o úrazu

Záznam o úrazu obsahuje zejména tyto údaje:

  • údaje o zaměstnavateli postiženého zaměstnance, případně o jiném zaměstnavateli, u kterého k úrazu postiženého zaměstnance došlo (IČO), předmět podnikání (CZ-NACE),

  • údaje o úrazem postiženém zaměstnanci: vedle identifikačních údajů též druh práce sjednaný ve smlouvě (CZ-ISCO), délka trvání pracovněprávního vztahu, druh pracovněprávního vztahu, kvalifikace zaměstnance, vykonávaná činnost, při které k úrazu došlo, počet odpracovaných hodin před vznikem úrazu,

  • údaje o úrazu: datum a čas úrazu, druh zranění a zraněná část těla, počet zraněných osob celkem, zdroj úrazu (například dopravní prostředek, horké látky, stroj, nástroj, pád z výšky, pád na rovině atd.), popis příčin a okolností, za nichž k úrazu došlo, počet zraněných osob celkem, předpisy porušené při vzniku úrazu a kdo je porušil, informace o tom, zda byla provedena…

Nejnovější
více článků
Nejčtenější články
více článků
Nejnavštěvovanější semináře
          Nahrávám...