Aby byl zaměstnavatel povinen platit pojistné za svého zaměstnance, musí být v některých situacích:
-
zúčtován zaměstnanci jakýkoli příjem (například u odměn členů statutárních orgánů nebo u plnění charakteru funkčních požitků), anebo
-
dosaženo určité výše příjmu, typicky u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.
Pokud výkonem činnosti a dosaženým příjmem zaměstnance vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání, pak zaměstnavatel plní oznamovací povinnost, tedy přihlašuje osobu jako zaměstnance u zdravotní pojišťovny, a odvádí za ni pojistné podle zákona. Podívejme se nyní na některé případy, kdy je příjem či jeho výše důležitá.
ČLENOVÉ STATUTÁRNÍCH ORGÁNŮ
Plynou-li členům orgánů právnické osoby příjmy z členství v těchto orgánech, stávají se tyto osoby pro účely zdravotního pojištění zaměstnanci a zaměstnavatel plní povinnosti stanovené právní úpravou zdravotního pojištění. Například v případě souběžně vyplácených odměn člena představenstva a příjmu z titulu zaměstnání se pro účely placení pojistného sčítají příjmy zakládající v rozhodném období kalendářního měsíce účast na zdravotním pojištění.
Pojistné se odvádí vždy – s jedinou výjimkou
Z hlediska výše příjmu není u odměn členů statutárních orgánů vazba na "rozhodnou" částku 3 500 Kč. Ta má význam pouze u osob vyjmenovaných v bodech 4 – 6 § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZVZP"), například u člena družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu a vykonává pro družstvo práci (i funkci), za kterou je tímto družstvem odměňován. V tomto případě se pojistné platí až od částky příjmu alespoň 3 500 Kč.
Jinak se u odměn za výkon funkce pojistné odvádí i z příjmu nižšího než 3 500 Kč, případně i s ohledem na potřebu dodržení minimálního vyměřovacího základu 16 200 Kč, jak je dále uvedeno.
Výkon funkce bez příjmu
Je-li členem statutárního orgánu osoba, která vykonává funkci bezplatně, nebo se jedná o čestnou funkci apod., pak se zaměstnavatel problematikou placení pojistného a plnění oznamovací povinnosti nezabývá, neboť taková osoba není ve zdravotním pojištění zaměstnancem z toho důvodu, že jí za vykonávanou práci není zúčtován příjem.
Příjem zúčtovaný po určitém čase
Může se stát, že člen statutárního orgánu nastoupí do funkce například v měsíci dubnu, přičemž je známo, že až do prosince mu bude zúčtován určitý příjem (odměna). V takovém případě bude osoba přihlášena jako zaměstnanec ke dni nástupu do funkce. Za období duben – listopad bude na Přehledu o platbě pojistného zaměstnavatele vykazována jako zaměstnanec s nulovým vyměřovacím základem a teprve v měsíci prosinci bude výše zúčtovaného příjmu (včetně příslušného pojistného) zahrnuta do Přehledu za tento měsíc. Tento postup platí v případě, kdy nemusí zaměstnavatel při výkonu funkce dodržet minimální vyměřovací základ. Co se týká odhlášení takového zaměstnance, platí postup uvedený v následujícím bodě.
Neplánovaný příjem
Pokud by došlo k situaci, že subjekt (dlouhodobě) neuvažuje o vyplácení odměn, přesto však je posléze členovi statutárního orgánu nějaká odměna přiznána, přihlásí jej zaměstnavatel k 1. dni kalendářního měsíce, do kterého byla odměna zúčtována. I kdyby již žádná další odměna této osobě vyplacena nebyla, může odhlášení proběhnout až ke dni skončení výkonu funkce (blíže viz § 8 odst. 2 písm. i) ZVZP).
Občan jiného státu jako člen statutárního orgánu
Při zaměstnávání osob ze států Evropské unie se postupuje podle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 a prováděcího Nařízení 987/2009, a to jak u osob ze států EU, tak u osob ze států Evropského hospodářského prostoru (Norsko, Island, Lichtenštejnsko), ze Švýcarska nebo ze Spojeného království. V souvislosti s účastí těchto osob v systémech sociálního zabezpečení (a tedy i ve zdravotním pojištění) je rozhodující, zda občan tohoto státu, kterého jako člena statutárního orgánu hodláte zaměstnat, vám předloží nebo nepředloží formulář A1. Tento doklad je rozhodující pro příslušnost osoby k pojištění, neboli, předloží-li tato osoba českému zaměstnavateli tento formulář, potvrzuje tím, že podléhá všem systémům sociálního zabezpečení státu, který formulář vystavil. Naopak, pokud tento formulář předložen není, nebo se jedná o osobu ze států, na kterou se režim výše uvedených koordinačních nařízení nevztahuje (tzv. třetí země – viz dále), je tato osoba účastna zdravotního pojištění v ČR, což znamená, že podléhá z titulu zaměstnání právním podmínkám českého systému veřejného zdravotního pojištění. Jedním z práv takové osoby je i právo na výběr zdravotní pojišťovny, u které chce být pojištěna. Pokud toto právo neuplatní, přihlašuje zaměstnavatel tohoto svého zaměstnance u VZP ČR.
Odměny členů statutárních orgánů podléhají povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění v České republice a jako zaměstnavatel musíte jednoznačně vědět, zda je toto zaměstnání (výkon funkce) v ČR jediným zaměstnáním této osoby – v tomto případě se pojistné odvádí ve prospěch zvolené české zdravotní pojišťovny. Při souběhu zaměstnání v některé z výše uvedených zemí a v České republice a při současném předložení formuláře A1 musíte zjistit, zda plnění této povahy podléhá povinnosti placení pojistného v zemi pojištění. Pokud by se podle právní úpravy příslušného státu v oblasti zdravotního pojištění pojistné z těchto odměn odvádělo, poukazovali byste příslušnou výši pojistného na účet zdravotní pojišťovny (resp. instituce provádějící zdravotní pojištění), u které je tato osoba ve své zemi pojištěna, a to podle podmínek platných v tamním systému zdravotního pojištění.
Vzhledem k tomu, že řešení příslušnosti k zemi pojištění je v souvislosti s výkonem výdělečně činnosti podle koordinačních pravidel Evropské unie přímo zásadní, doporučuji zaměstnavateli, aby si nechal od takové osoby-člena statutárního orgánu písemně potvrdit, že členství ve statutárním orgánu u českého zaměstnavatele je jeho jediným "zaměstnáním". Jinými slovy, že není zaměstnán v žádné jiné zemi, na kterou se působnost níže uvedených nařízení vztahuje (nejčastěji se jedná o zemi bydliště).
Zaměstnanci ze "třetích" zemí
Účastni českého systému veřejného zdravotního pojištění jsou i zaměstnanci z tzv. třetích zemí, tedy ze zemí, na které se nevztahují výše uvedená koordinační nařízení EU. V těchto případech jsou zdravotně pojištěny osoby, které na území České republiky nemají trvalý pobyt, ale jsou zaměstnanci zaměstnavatele, který má sídlo nebo trvalý pobyt na území České…
