32 dotazů ke kompenzačnímu bonusu. Dozvíte se vše, co vás k tomuto tématu zajímá.
Příklady subjektivní rodiny – grafické zpracování
1. Kam se žádost o kompenzační bonus podává?
Vyplněná žádost se podává na příslušný finanční úřad spravující daň z příjmů žadatele o kompenzační bonus v době podání žádosti o kompenzační bonus (typicky se bude jednat o finanční úřad nejbližší místu pobytu žadatele o kompenzační bonus v České republice; nemá-li žadatel o kompenzační bonus místo pobytu v České republice, je příslušným finančním úřadem zpravidla Finanční úřad pro hlavní město Prahu).
2. Do kdy lze podávat žádosti?
Žádost o kompenzační bonus lze podat nejpozději do 2 měsíců po skončení bonusového období. Není-li v této lhůtě žádost podána, nárok na kompenzační bonus zaniká. Za kalendářní dny spadající do prvního bonusového období (první bonusové období je období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021) lze žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 1. března 2022. Za kalendářní dny spadající do druhého bonusového období (druhé bonusové období je období od 1. ledna 2022 do 31. ledna 2022) je možné žádost o kompenzační bonus podat nejpozději do 1. dubna 2022.
3. Již jsem podal žádost o kompenzační bonus, ovšem v žádosti není moje čestné prohlášení. Vyplatí mi finanční úřad peníze?
Čestné prohlášení je povinnou náležitostí žádosti o kompenzační bonus, je tudíž nezbytné žádost o čestné prohlášení doplnit. Vlastnoručně prohlášení podepište a podejte na územním pracovišti finančního úřadu, kde podáváte i přiznání k dani z příjmů (na podatelně, nebo jej vložte do sběrného boxu umístěného na územním pracovišti). Můžete ho poslat i jako scan či fotografii např. prostřednictvím e-mailu na e-mailovou adresu podatelny příslušného územního pracoviště.
4.Je možné požádat o kompenzační bonus i v situaci, kdy jako OSVČ svoji činnost nevykonávám, ale pobírám podporu v nezaměstnanosti?
Nárok na kompenzační bonus nevzniká za kalendářní den, za který subjekt kompenzačního bonusu obdržel podporu v nezaměstnanosti podle zákona upravujícího zaměstnanost.
5. Může být vyplacený kompenzační bonus, připsaný na bankovní účet, exekuován?
Kompenzační bonus nepodléhá výkonu rozhodnutí ani exekuci.
6. Je kompenzační bonus vyplácen bezhotovostně, nebo si lze částku vyzvednout i osobně na úřadě v úředních hodinách pokladny?
Kompenzační bonus je vyplácen výhradně formou bezhotovostního převodu peněžních prostředků na účet (vedený v české měně) uvedený žadatelem v žádosti o kompenzační bonus.
7. Kdo je subjektem kompenzačního bonusu?
O kompenzační bonus může v obecné rovině žádat osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ), společník společnosti s ručením omezeným, nebo osoba vykonávající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr při splnění zákonných podmínek. Charakteristiku a podmínky nároku pro jednotlivé subjekty kompenzačního bonusu stanoví zákon o kompenzačním bonusu pro rok 2022 v § 2 (OSVČ), § 3 (společníci) a § 4 (osoby pracující na dohodu).
8. Vykonává-li OSVČ více činností, přičemž předmět všech těchto činností je dotčen situací v souvislosti s epidemií koronaviru, vzniká nárok na kompenzační bonus pro každou z těchto dotčených činností?
Pokud OSVČ provádí více činností, z nichž všechny jsou významně dotčeny některým z důvodů souvisejícím s epidemií koronaviru (může jít o důvod pro všechny činnosti shodný či o různé důvody) je vyloučena možnost obdržet kompenzační bonus vícekrát (tj. za každou z těchto činností zvlášť). Nárok na kompenzační bonus za jednotlivý kalendářní den bonusového období je pro jednoho konkrétního žadatele vždy pouze jeden, bez ohledu na počet činností, které vykonává.
9. Jsem plátce DPH, budu při testech „významného dotčení činnosti“ a „majoritních příjmů“ vycházet z příjmů snížených o DPH, tak jako u daně z příjmů?
Ano, chápání pojmu příjem odpovídá pojetí příjmů v rámci daní z příjmů, tj. při předmětných testech vychází plátce daně z přidané hodnoty z příjmů bez DPH.
10. Pro virus ve společné domácnosti jsem byl po negativním testu v karanténě. Ta mi byla nařízena telefonicky "hygienou" bez dalších informací. Čím to mám dokládat v žádosti o kompenzační bonus pro OSVČ?
Nařízenou karanténu není třeba pro účely žádosti o kompenzační bonus žádným způsobem dokládat. Informaci o karanténě a jejím trvání, kterou uvedl žadatel v žádosti o kompenzační bonus, si správce daně ověří na České správě sociálního zabezpečení sám. Jednou za základních podmínek pro nárok na kompenzační bonus u OSVČ z titulu karantény však je skutečnost, že je OSVČ nemocensky pojištěna.
11. Je k dispozici vzor či formulář žádosti o kompenzační bonus, který bych mohl použít?
K podání žádostí lze využít formuláře zveřejněné na webových stránkách Finanční správy ČR www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022). Tamtéž jsou dispozici i pokyny k vyplnění formulářů a speciální webová aplikace, která ulehčuje vyplnění žádosti.
12. Odkdy bude možné žádat o kompenzační bonus?
Lze doporučit, aby žádosti o kompenzační bonus za první bonusové období (od 22. 11. 2021 do 31. 12. 2021) byly podávány nejdříve od 1. ledna 2022 a za druhé bonusové období (od 1. 1. 2022 do 31. 1. 2022) nejdříve od 1. února 2022. V případě dříve podaných žádostí hrozí riziko, že takto podané žádosti budou vykazovat určité vady (např. že se bude jednat o žádosti neúplné), nebo že ze žádosti nebudou jednoznačně plynout skutečnosti osvědčující nárok na kompenzační bonus.
13. Jak lze podat žádost o kompenzační bonus?
K podání žádosti lze využít formulář žádosti, který je zveřejněn na webových stránkách www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022), či webovou aplikaci dostupnou tamtéž. Součástí žádosti musí být, mimo jiné, čestné prohlášení o splnění podmínek pro vznik nároku na kompenzační bonus a číslo bankovního účtu vedeného v české měně, na který má být kompenzační bonus vyplacen.
Žádost o kompenzační bonus (včetně příloh) lze správci bonusu zaslat písemně či předat prostřednictvím podatelen finančních úřadů. Žádost o kompenzační bonus (včetně příloh) lze podat též elektronicky datovou zprávou s využitím dálkového přístupu podepsanou způsobem, se kterým jiný právní předpis spojuje účinky vlastnoručního podpisu (tedy datovou schránkou, či podepsanou uznávaným elektronickým podpisem), nebo s ověřenou identitou podatele způsobem, kterým se lze přihlásit do jeho datové schránky, ev. s využitím přístupu se zaručenou identitou, či prostřednictvím daňové informační schránky (viz aplikace Online finanční úřad dostupná na www.mojedane.cz).
V praxi postačí i např. žádost vyplnit, vytisknout, podepsat, naskenovat a následně zaslat na k tomu určený e-mail správce bonusu.
Upozorňujeme, že pokud odesíláte žádost prostřednictvím e-mailu, je nutné dodržet maximální velikost přílohy e-mailu, a to 4 MB. Pokud bude tato hranice překročena, Finanční správa Váš e-mail nemusí obdržet, na což Vás bohužel nelze automatizovaně upozornit. V případě, že do konce nejblíže následujícího pracovního dne od odeslání Vašeho e-mailu neobdržíte od orgánu Finanční správy potvrzení o tom, že mu byl Váš e mail doručen, mějte raději za to, že Finanční správa tento e-mail neobdržela. V takovém případě lze doporučit např. telefonicky kontaktovat příslušného správce kompenzačního bonusu za účelem ověření, zda Vaši žádost o kompenzační bonus obdržel.
14. Můj dotaz směřuje k žádosti o výplatu kompenzačního bonusu. Mám datovou schránku, mohu přesto poslat žádost e-mailem?
Ano. Při použití e-mailové formy odeslání žádosti doporučujeme použít interaktivní formulář žádosti, jenž je k dispozici na webových stránkách www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022), vyplněnou žádost vytisknout, vlastnoručně podepsat a scan nebo fotokopii žádosti připojit jako přílohu e-mailové zprávy. E-mail odešlete na podatelnu územního pracoviště Vám místně příslušného finančního úřadu (tam, kde podáváte daňové přiznání k dani z příjmů).
15. Na základě udělené plné moci jsem zmocněn ke všem úkonům, postupům a řízením. Lze žádost o kompenzační bonus daňového subjektu (mého klienta) odeslat z mojí datové schránky, a to i bez podpisu žadatele?
Pokud bude žádost podána prostřednictvím Vaší datové schránky, bude jí přičtena fikce Vašeho vlastnoručního podpisu, a to by ve spojitosti s již uplatněnou plnou mocí ke všem úkonům, postupům a řízením od stejného daňového subjektu mělo vést k akceptaci takové žádosti.
Je ovšem důležité zdůraznit (takto se děje i v pokynech k vyplnění žádosti o kompenzační bonus), že zmocnění nemůže dopadnout na čestné prohlášení - čestné prohlášení tedy musí být podepsáno žadatelem o kompenzační bonus, pro tento úkon se nelze nechat zastoupit. Čestné prohlášení tedy musí podepsat žadatel o kompenzační bonus (resp. subjekt kompenzačního bonusu) – lze tak učinit např. tím způsobem, že čestné prohlášení v písemné podobě žadatel o kompenzační bonus vlastnoručně podepíše, toto čestné prohlášení se naskenuje a zašle spolu s žádostí o kompenzační bonus prostřednictvím datové schránky zmocněnce.
16. Požádal jsem si o kompenzační bonus, z dostupných informací jsem si nicméně následně dovodil, že na něj nemám nárok. Jak mám postupovat?
O této skutečnosti je na místě kvalifikovanou formou (např. stejně jako bylo o kompenzační bonus požádáno) informovat Vašeho správce kompenzačního bonusu, doporučujeme vzniklou situaci důkladně popsat. Jasné vymezení situace vždy usnadní a nejspíše i urychlí vyřízení. Správce kompenzačního bonusu na základě této informace může následně přistoupit k zastavení řízení o Vaší žádosti, pokud ještě nedošlo k přiznání (vyměření) kompenzačního bonusu, případně na základě této změny doměří platebním výměrem daň, a to ve výši rozdílu vyměřeného kompenzačního bonusu a částky nově zjištěné. Tento rozdíl jste povinen vrátit.
V případě již vyplaceného kompenzačního bonusu je namístě souběžně s informováním správce kompenzačního bonusu zároveň i vrátit neoprávněně vyplacenou část kompenzačního bonusu. Číslo účtu, na který má být vrácena částka neoprávněně vyplaceného kompenzačního bonusu, resp. daně, je seznatelné např. z bankovního výpisu u připsané platby vyplaceného kompenzačního bonusu. Do platebního příkazu je nezbytné zadat do variabilního symbolu rodné číslo nebo vlastní číslo plátce, tj. kmenovou část DIČ. Do zprávy pro příjemce je vhodné uvést informaci, že se jedná o vrácení neoprávněně nárokovaného a již vyplaceného kompenzačního bonusu. Z částky doměřené daně nevzniká povinnost uhradit penále, ale počítá se úrok z prodlení za dobu, kdy jste neoprávněně disponoval vyplacenými finančními prostředky.
17. Chci finančnímu úřadu vrátit kompenzační bonus za „prosinec“ 2021, na který mám sice nárok (splňuji podmínky pro vznik nároku na něj), ale v důsledku jeho přiznání a vyplacení si nemohu požádat o kompenzaci z jiného Covid dotačního programu, jenž je pro mě výhodnější. Lze takto vrátit oprávněně přiznaný kompenzační bonus?
Vrácení oprávněně přiznaného kompenzačního bonusu je možné. K tomu je nutno změnit žádost o kompenzační bonus, na základě které byl kompenzační bonus přiznán (ve Vašem případě žádost o kompenzační bonus za bonusové období od 22. 11. 2021 do 31. 12. 2021), nepostačí jen vrácení částky vyplaceného kompenzačního bonusu.
Změnu žádosti o kompenzační bonus je nutno učinit kvalifikovanou formou (např. stejným způsobem, jakým byla podána žádost o kompenzační bonus). K tomu lze využít i nepovinný vzor žádosti o kompenzační bonus dostupný na www.financnisprava.cz/bonus > Kompenzační bonus (2022), kde jako částku kompenzačního bonusu, o kterou žádáte, uvedete 0 Kč. Současně lze doporučit připojení krátkého vysvětlení situace, aby nevznikaly pochybnosti o tom, zda je/není skutečně Vaším záměrem vrátit kompenzační bonus, na který máte nárok. Jasné vymezení situace vždy usnadní a nejspíše i urychlí vyřízení. Jelikož jde o požadavek na nižší částku, než je přiznaný kompenzační bonus (resp. již není požadován žádný kompenzační bonus), není v tomto případě podání změny žádosti o kompenzační bonus limitováno lhůtou 2 měsíců po skončení bonusového období, v níž lze podat žádost o kompenzační bonus, ani lhůtou, v níž lze žádost měnit. Změnu výše kompenzačního bonusu však lze zrealizovat nejpozději ve lhůtě pro stanovení daně, jejíž základní délka činí 3 roky.
Vrácení vyplacené částky kompenzačního bonusu je namístě provést souběžně s podáním změny žádosti o kompenzační bonus. Číslo účtu, na který má být vrácena částka vyplaceného kompenzačního bonusu, resp. daně, je seznatelné např. z bankovního výpisu u připsané platby vyplaceného kompenzačního bonusu. Do platebního příkazu je nezbytné zadat do variabilního symbolu rodné číslo nebo vlastní číslo plátce, tj. kmenovou část DIČ. Do zprávy pro příjemce je vhodné uvést informaci, že se jedná o vrácení oprávněně vyplaceného kompenzačního bonusu.
18. Jaký postih mě čeká, když mi byl přiznán a vyplacen kompenzační bonus ve vyšší částce, a navíc z jiného titulu, než na který mám nárok (žádal jsem z titulu OSVČ, ale splňuji podmínky nároku na kompenzační bonus pouze z titulu výkonu činnosti na dohodu)?
Správce bonusu na základě zjištěných skutečností doměří platebním výměrem daň, a to ve výši rozdílu mezi částkou původně vyměřeného kompenzačního bonusu a částkou nově přiznanou. Tento rozdíl jste povinen vrátit. Z rozdílu mezi původně neoprávněně čerpanou částkou kompenzačního bonusu a nově přiznanou částkou kompenzačního bonusu nevzniká povinnost uhradit penále, ale počítá se z něj úrok z prodlení za dobu, kdy jste disponoval vyplacenými finančními prostředky. Nepřesáhne-li úrok z prodlení za jedno bonusové období v úhrnu částku 1 000 Kč, nevzniká Vám povinnost jej hradit.
19. Pokud jsem uhradil úrok z prodlení za neoprávněně čerpaný kompenzační bonus, kde následně bylo správcem kompenzačního bonusu zjištěno, že jsem na něj měl přeci jen v části nárok, dostanu část úroku automaticky zpět?
Úrok zaplacený za čerpání kompenzačního bonusu z nesprávného titulu, tj. například v situaci, kdy byla žádost nejprve nesprávně podána jako žádost OSVČ, následně žadatel vrátil kompenzační bonus a zaplatil úrok z prodlení, a poté správně požádal o kompenzační bonus jako osoba pracující na dohodu, správce kompenzačního bonusu na žádost vrátí za podmínek dle daňového řádu (tj. například pokud nemá žadatel jiné nedoplatky) do 30 dní od obdržení této žádosti.
20. Jsem jediný společník společnosti s ručením omezeným (provozovatel hotelu) a mám dotaz k nároku na kompenzační bonus za první bonusové období, tj. období od 22. listopadu 2021 do 31. prosince 2021, kdy je porovnáván příjem společníka s. r. o. ve srovnávacím období (pro nás 7/2021 - 9/2021). V této souvislosti bych se chtěl zeptat, co lze považovat za příjem jediného společníka s. r. o., když si měsíčně vyplácím pouze 10 000,- Kč (od 11/2021 dokonce 0,- Kč/měsíčně) a veškeré zdroje ponechávám ve společnosti k pokrytí provozních a investičních potřeb a zůstatek zůstává každoročně ve společnosti jako "nerozdělený zisk". Lze do příjmu takto spořivého společníka rozpočítat i poměrnou část ročního nerozděleného zisku?
V případě žádosti o kompenzační bonus pro společníky s. r. o. je podle zákona o kompenzačním bonusu pro rok 2022 (dále jen „ZoKB“), třeba pro vznik nároku na kompenzační bonus kromě ostatních zákonem stanovených podmínek naplnit také dvě zásadní podmínky, a to:
- podmínku významné dotčenosti činnosti s. r. o. a
- podmínku převažujících příjmů.
Podle ZoKB platí, že množina příjmů vstupujících do tzv. „testu významného dotčení činnosti“ je užší než množina příjmů vstupujících do tzv. „testu majoritních příjmů“.
1) Podle § 8 ZoKB se činnost s. r. o. považuje za významně dotčenou, pokud výše příjmů odpovídajících tržbám z prodeje výrobků, zboží a služeb plynoucích z této činnosti nepřekročila ve srovnávaném období 70 % průměrné měsíční výše těchto příjmů plynoucích z téže činnosti ve srovnávaném období. Testují se tedy příjmy (tržby) společnosti, nikoliv příjmy jejího společníka. Výše příjmů, které společnost vyplácí společníkovi je tedy z tohoto pohledu irelevantní.
Příjmy pro účely testu významného dotčení činnosti s. r. o. se určují stejně, jako se určují pro účely daní z příjmů. V případě s. r. o., která vede účetnictví, jsou těmito příjmy její výnosy podle účetních předpisů, a zahrnutí příjmů do testu významného dotčení činnosti podle ZoKB záleží na okamžiku zaúčtování takového výnosu, kterým je např. vydání faktury, a to bez ohledu na skutečnost, zda byl v příslušném období příjem skutečně realizován či nikoliv.
2) V souladu s § 6 ZoKB je třeba pro vznik nároku na KB splnit také podmínku tzv. „převažujících příjmů“.
Výše uvedená podmínka se považuje za splněnou, pokud příjmy pocházející z činností s. r. o., jejichž výkon byl významně dotčen, byly v rámci srovnávacího období u s. r. o. i u jejího společníka příjmy převažujícími (nadpolovičními). Při posuzování tohoto kritéria se u společníka zohledňují pouze příjmy podle § 6, 7 a 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o daních z příjmů“), tj. příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání), ze samostatné činnosti (podnikání) a z nájmu.
S ohledem na to, že podnikatelská činnost je v tomto případě vykonávána prostřednictvím s. r. o., je nutné test převažujících příjmů z dotčených činností aplikovat i k dané společnosti. Do tohoto testu vstupují všechny příjmy s. r. o. z významně dotčených činností ve srovnávacím období.
Následně lze přistoupit k druhému kroku, kdy se testuje výše převažujících příjmů ve vztahu ke společníkovi…
