Dlouhodobý hmotný majetek - odpisování

Dlouhodobý hmotný majetek – odpisování

Ing. Radko Doležal, Ing. Jiří Řehák, Ing. Ivana Pilařová

Odpisy jsou určitou formou časového rozložení nákladů vynaložených na pořízení DHM. Je-li doba použitelnosti DHM delší než 1 rok a pořizovací cena přesáhla limit stanovený pro účely účetnictví (daňový limit je stanoven ve výši 80 000 Kč), není možné celkový náklad na pořízení zahrnout do ročních provozních nákladů. Bylo by to v rozporu s daňovou i účetní zásadou věcné a časové souvislosti příjmů a výdajů (nákladů) v daném účetním a zdaňovacím období. Pořízený DHM slouží k dosahování příjmů v delším časovém období než 1 rok, takže jednorázové zaúčtování investičních nákladů do běžného roku by tuto základní souvislost narušilo. Účetní jednotka si stanovuje účetní limit pro zařazení do DHM sama, musí však respektovat princip významnosti a poctivého zobrazení majetku.

Účetní odpisy jsou hodnotovým vyjádřením opotřebení majetku v průběhu jeho používání, slouží k ekonomicky reálnému ocenění majetku a správnému zobrazení výsledku hospodaření v účetnictví. Účetně se majetek odpisuje s ohledem na opotřebení odpovídající běžným podmínkám používání. Účetní odpisy si stanovuje účetní jednotka svým odpisovým plánem a přihlíží zejména k reálnému průběhu reprodukce jednotlivého majetku. Proto může mít i shodný majetek rozdílnou délku odpisování, je-li využíván s různou intenzitou a v rozdílném prostředí. Mění-li se podmínky využívání, a tím i reprodukce, mohou se účetní odpisy měnit, přizpůsobovat se, nikoliv však v průběhu jednoho účetního období. Způsob stanovení účetních odpisů být zachycen v interní směrnici účetní jednotky, výše účetních odpisů pak v odpisovém plánu, který je možné v případě potřeby měnit.

Účetní Vyhláška pro podnikatele č. 500/2002 Sb. (dále "PVZÚ" nebo "Vyhláška") zná nejen časové a výkonové odpisy, ale také účetní odpisování se zohledněním zbytkové hodnoty a metodu komponentního odpisování.

Specifická jsou pravidla pro výpočet odpisů práva stavby:

• právo stavby je odpisováno samostatně, a to po dobu určitou, na kterou je sjednáno,

• pokud je právo stavby uděleno na dobu kratší, než je doba životnosti vlastní stavby, je třeba v odpisovém plánu tuto skutečnost zohlednit vykázáním zbytkové hodnoty stavby k datu zániku práva stavby (podle § 56 odst. 3 PVZÚ).

Podle § 56 odst. 3 PVZÚ je tato varianta umožněna v rámci zlepšení vypovídací schopnosti účetnictví, zejména poctivého a věrného zobrazení úbytku pořizovací ceny dlouhodobého hmotného majetku. Mělo by jít jen o významné částky, zejména při předpokládaném předčasném prodeji dlouhodobého hmotného majetku před jeho úplným doodepsáním. Odpisuje se jen ta část pořizovací hodnoty majetku, která bude odpovídat jeho využívání, nikoli výsledku hospodaření z jeho vyřazení.

Tato metoda vychází ze skutečnosti, že jeden dlouhodobý majetek nebo soubor majetku má v sobě zahrnuty významné komponenty, jejichž životnost je kratší a které je nutné zpravidla vyměňovat, délka odpisování těchto komponent by proto měla být kratší. Tyto principy jsou uvedeny v § 56a vyhlášky č. 500/2002 Sb. Použití komponentních odpisů není povinné, jedná se o volitelnou metodu účetní jednotky.

Dle Vyhlášky se komponentní odpisování může týkat staveb, bytů a nebytových prostor, samostatných movitých věcí a souborů movitých věcí.

Vyloučení odpisů vypočtených komponentní metodou odpisování je jmenovitě uvedeno v § 23 odst. 2 písm. a) ZDP. ZDP v § 25 odst. 1 písm. zg) zároveň definuje jako daňově neuznatelný náklad účetní odpis dlouhodobého majetku a hodnotu majetku nebo jeho části zaúčtovaný na vrub nákladů, který není dlouhodobým majetkem podle zákona o účetnictví, ale je dlouhodobým majetkem podle ZDP. Komponentní odpisování, stejně jako pojem zbytková hodnota, jsou pojmy užívanými pouze v účetnictví.

V rámci komponentního odpisování jsou jednotlivé komponenty dlouhodobého majetku pro účely účetního odpisování považovány za samostatné věci se samostatnými odpisovými plány v závislosti na předpokládané době jejich životnosti. Důsledkem použití této metody je eliminace výkyvů v nákladech způsobených výměnou komponent (opravou majetku) s kratší dobou životnosti, a tedy i výkyvů v hospodářském výsledku. Před zavedením metody komponentního odpisování byly tyto výkyvy korigovány tvorbou rezerv na opravu, přičemž při použití této metody důvod pro tvorbu rezerv odpadá.

Pro znázornění metody komponentního odpisování lze uvést následující příklad.

Daňově se odpisy řídí buď šesti odpisovými skupinami, nebo specifickými postupy ZDP (například časové odpisy).

Účetní odpisování je zákonná povinnost, která vyplývá z §§ 4 až28 odst. 2 ZoÚ. Daňové odpisování není povinností, ale možností, právem, které podle základních pravidel uvedených v ZDP může poplatník uplatnit jako daňově účinný náklad. Daňové odpisování lze u některých způsobů daňového odpisování přerušit (účetní nikdy), majetek, který není používán, se účetně odpisuje, zvolený způsob daňového odpisování nelze po celou dobu měnit (na rozdíl od účetního odpisování, které je nástrojem pro zobrazení skutečného stavu a hodnoty majetku). Podle § 31 odst. 2 ZDP poplatník dále může na základě svého rozhodnutí použít při rovnoměrném odpisování i sazby nižší než zákonem stanovené (tato možnost není u zrychleného odpisování povolena).

Z uvedeného vyplývá, že daňové odpisování většinou nevyjadřuje v praxi velmi diferencovaný průběh opotřebování DHM (daňové odpisování se začíná znovu po koupi staršího předmětu či ukončení leasingu). ZDP používá zprůměrované průběhy odpisování, doba daňového odpisování se většinou nekryje s dobou skutečného využívání DHM. Z těchto důvodů by se měly daňové odpisy dosti značně odlišovat od odpisů účetních. Pokud tomu tak není, je to zpravidla důsledek prohlášení poplatníka, že jeho účetní odpisy se rovnají daňovým, nikoliv že daňové odpisy u něj vyjadřují skutečný průběh reprodukce DHM.

K rozdílům by mělo docházet i z formálních důvodů jiného průběhu účetních odpisů (měsíčních) oproti daňovým odpisům v prvém a posledním roce odpisování, neboť daňové odpisy se uplatňují buď jako roční, nebo poloviční, ovšem bez ohledu na skutečné datum pořízení či vyřazení, kdežto účetní odpisy se uplatňují podle skutečného počtu měsíců, po které byl majetek v prvním nebo posledním roce využíván. Zjednodušený způsob lze tolerovat u malých firem s malým rozsahem odpisovaného majetku, u velkých firem by totožnost účetních a daňových odpisů byla většinou chybou.

Daňové odpisování upravují §§ 26 až 33a ZDP.

Nejprve negativně vymezíme DHM, který daňovému odpisování nepodléhá. Je to podle § 27 ZDP majetek převedený na nájemce při ukončení finančního leasingu bezúplatně, u něhož výdaje související s jeho pořízením nepřevýší 80 000 Kč. Dále jsou to pěstitelské celky trvalých porostů do doby jejich plodonosného stáří, hydromeliorace do 2 let po jejich dokončení, umělecká díla jako DHM, která nejsou součástí stavby, další předměty a soubory muzejní a galerijní hodnoty, movité kulturní památky, povinně bezúplatně převzatý DHM, inventarizační přebytky. Dalším majetkem vyloučeným z odpisování je hmotný majetek, jehož nabytí darem bylo od daně z příjmů osvobozeno nebo nebylo předmětem daně. Do této kategorie majetku vyloučeného z odpisování nepatří majetek nabytý děděním a dále majetek nabytý darem, kdy dárce v souladu se zákonem dar zdanil daní z příjmů.

Dlouhodobý hmotný majetek odpisuje odpisovatel, kterým je především poplatník, který má k tomuto majetku vlastnické právo (proto není možné odpisovat majetek nabytý kupní smlouvou se sjednanou výhradou vlastnictví až do jejího naplnění s výjimkou její kombinace se smlouvou o výpůjčce), organizační složka státu příslušná hospodařit s majetkem státu (daňově proto odpisují svěřený majetek např. příspěvkové organizace zřízené státními organizacemi, stejně tak i zřízené městy a obcemi), státní příspěvková organizace či příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem či dobrovolným svazkem obcí, státní podnik nebo jiná státní organizace příslušná hospodařit s majetkem státu, podílový či svěřenský fond (jejichž součástí je hmotný majetek) a nástupnická obchodní korporace při přeměně.

Ekonomický vlastník je takový, který nevlastní majetek právně, ale využívá jej a nese rizika i plody užívání takového majetku. Účetní odpisy jsou postaveny obvykle na ekonomickém vlastnictví (s výjimkou nájemního a podnájemního vztahu). Daňové odpisy je oprávněn uplatňovat jen odpisovatel (§ 28 odst. 1 ZDP). Pokud pomineme výjimky mimo podnikatelskou sféru, pak odpisovatelem je jen vlastník majetku, a to vlastník v právním slova smyslu.

Existují však i taxativně stanovené výjimky, kdy odpisy uplatňují i "nevlastníci". Tyto výjimky si však vždy musíme podložit zněním zákona, nikoliv logikou "ekonomického užívání".

Majetek může rovněž odpisovat pachtýř v případě pachtu obchodního závodu na základě smlouvy o pachtu obchodního závodu nebo jeho části (§ 2349 a násl. NOZ a § 32b ZDP).

V důsledku převodu vlastnictví hmotného movitého majetku z důvodu zajištění závazku převodem práva na věřitele nemusí odpisovat věřitel, ale původní vlastník na základě uzavření smlouvy o výpůjčce na dobu zajištění závazku převodem práva.

Technickou rekultivaci prováděnou na pozemku jinou osobou než odpisovatelem, může odpisovat pouze poplatník zavázaný k provedení rekultivace.

Stavbu a pěstitelské celky na cizím pozemku může odpisovat jejich vlastník, jestliže se tímto majetkem nezvýšila cena pozemku.

Stávající úprava v § 28 odst. 3 ZDP umožňuje odpisovat technické zhodnocení (kromě vlastníka majetku) pouze nájemci a uživateli u finančního leasingu za podmínky, že technické zhodnocení hradil tento nájemce nebo uživatel, vlastník hmotného majetku nezvýšil vstupní cenu hmotného majetku o technické zhodnocení a odpisy technického zhodnocení byly uplatněny jen s písemným souhlasem vlastníka. Při odpisování technického zhodnocení postupuje nájemce nebo uživatel tak, že technické zhodnocení zařadí do stejné odpisové skupiny jako zhodnocovaný majetek. Tuto úpravu známe a dlouhodobě používáme.

Na základě ustanovení § 28 odst. 7 ZDP vzniká možnost odpisovat technické zhodnocení i v ostatních případech, kdy dochází k přenechání věci k užití jinému (například podnájemci), a to za stejných podmínek, za kterých může odpisovat technické zhodnocení nájemce nebo uživatel u finančního leasingu. Toto technické zhodnocení však (na rozdíl od jinak běžné situace kumulace všech technických zhodnocení na jednom majetku do jedné vstupní ceny) nezvyšuje vstupní cenu technického zhodnocení dokončeného na stejném hmotném majetku a uvedeného do stavu způsobilého obvyklému užívání přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Je to logické, technická zhodnocení uvedená do užívání do 1. 7. 2017 totiž nejen že není možné dosud daňově odpisovat, ale bude to tak pokračovat i po nabytí účinnosti zákona. Proto je nutné technická zhodnocení uvedená do užívání po 1. 7. 2017 zařadit (a odpisovat) zvlášť.

Pro tento účel je ten, kterému byl majetek přenechán k užívání v pozici nájemce a ten, který majetek přenechal je v postavení odpisovatele. Vzhledem k tomu, že § 28 odst. 7 se odvolává na § 28 odst. 3 ZDP, co se týče podmínek pro uplatnění možnosti odpisování, je nutné vztah nájemce – podnájemce "povýšit" na vztah vlastník – nájemce. Souhlas k odpisování technického zhodnocení tak bude podnájemci dávat nájemce, který však nemůže udělit právo, které sám nemá, proto tomuto souhlasu musí předcházet souhlas s odpisováním technického zhodnocení od vlastníka k nájemci.

Ačkoliv to není přímo v zákonu uvedeno, dotýká se úprava i "cese", tj. možnosti odpisování úplatně nabytého technického zhodnocení (druhého a dalšího) nájemce od jiného (prvního) nájemce, který technické zhodnocení provedl a uhradil. Důkazem tohoto tvrzení je závěr Koordinačního výboru.

KOOV 516/24.01.18 – Cese nájemní smlouvy z hlediska technického zhodnocení provedeného nájemcem

Na základě projednání daňových dopadů smlouvy o postoupení nájemní smlouvy na straně nájemců, je možné učinit následující závěry:

1. Úhrada provedená novým nájemcem je považována za technické zhodnocení, které lze odpisovat v souladu s § 28 odst. 3 ZDP. Dojde-li k cesi nájemní smlouvy a nový nájemce uhradí původnímu nájemci výdaje vynaložené na technické zhodnocení, pak si nový nájemce tyto výdaje uplatní v daňově účinných nákladech formou odpisů jiného majetku (§ 26 odst. 3 písm. a) ZDP). Odpisy budou uplatněny v prvním roce odpisování.
2. Pokud je úhrada při postoupení smlouvy charakterizována jako odstupné za postoupení smlouvy, jedná se o daňově účinný náklad při splnění základní podmínky daňové účinnosti podle § 24 odst. 1 ZDP. Podle konkrétní situace se použije zásada časové a věcné souvislosti.
3. V případě cese nájemní smlouvy nevzniká na straně vlastníka nepeněžní příjem podle § 23 odst. 6 ZDP, jelikož nedochází k ukončení nájemní smlouvy.
4. V případě cese podnájemní smlouvy či jiného užívacího titulu (např. výpůjčky), lze aplikovat ustanovení § 28 odst. 7 ZDP, kdy nový uživatel bude úhradu za technické zhodnocení provedenou původnímu podnájemci, daňově odpisovat.

Délka odpisování dlouhodobého hmotného majetku (kromě časových odpisů) je determinována zařazením majetku pro účely daňového odpisování do odpisových skupin 1 až 6, z čehož plyne doba odpisování v délce 3, 5, 10, 20, 30 a 50 let.

Jestliže je na DHM vyloučeném z odpisování provedeno samostatně odpisované technické zhodnocení, zatřídí se do odpisové skupiny, kam náleží majetek, na němž je technické zhodnocení provedeno (jedná se například o darovaný majetek s osvobozením při jeho nabytí, který je následně technicky zhodnocen). Hmotný majetek se zařazuje do odpisových skupin podle přílohy č. 1 ZDP, která odpisovaný majetek roztřiďuje do šesti skupin. Jestliže některý majetek podle přílohy nelze zatřídit, zařadí se do skupiny 2. U stavebního díla, u kterého nelze jeho zatřídění podle Klasifikace stavebních děl CZ-CPA zařadit do odpisové skupiny 5 nebo 6, se zařadí do odpisové skupiny 5. Pokud je budova užívána k několika účelům, pro její zařazení do odpisové skupiny je rozhodující převažující podíl užívání na celkové využitelné podlahové ploše.

Životnost některých druhů DHM je určena časem nebo výkonem. Proto je odpis otvírek nových lomů, technické rekultivace, dočasných staveb apod. podílem vstupní ceny a stanovené doby trvání v počtu dní nebo měsíců. Od příslušné délky trvání v roce (celý rok nebo část roku) se odvodí roční odpis. Prodlouží-li se doba životnosti, upraví se časové odpisování ze ZC (popř. zvýšené o náklady, které prodlouženou životnost způsobily). Délka životnosti některého majetku je přímo určena závazným předpisem. U matric, zápustek, forem, modelů a šablon se roční odpis stanoví jako podíl vstupní ceny a stanovené doby použitelnosti nebo stanoveného počtu vyrobených odlitků nebo výrobků.

U časového odpisování pokyn GFŘ D-22 k § 30 odst. 3 ZDP umožňuje kombinaci měsíčního a denního odpisování. "Zvolí-li poplatník způsob časového odpisování podle § 30 odst. 9 ZDP (po novele odst. 7 zákona – pozn. autora) s přesností na celé měsíce, může v měsíci, kdy zahájí (ukončí) odpisování v průběhu měsíce, stanovit výši odpisu za tuto část měsíce s přesností na dny."

Roční odpis technického zhodnocení na nemovité kulturní památce provedené vlastníkem či nájemcem se stanoví ve výši 1/15 vstupní ceny. Půjde-li o více zhodnocení, odpisuje se každé technické zhodnocení samostatně 15 let.

Rovněž 15 let (resp. 180 měsíců) se odpisuje hodnota účtu 027 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku. Jde o oceňovací rozdíl v účetnictví podnikatele, který nabyl soubor majetku úplatně – tj. koupí.

Podle prováděcí vyhlášky k ZoÚ č. 500/2002 Sb. se rozdíl vzniklý podle jednotlivých způsobů ocenění aktiv rozděluje na dvě samostatné položky. Při individuálním ocenění je tento rozdíl nazýván "goodwill" (účet 017 – Goodwill) a odpisuje se účetně 60, nejdéle však 120 měsíců podle rozhodnutí účetní jednotky, při celostním ocenění jde o oceňovací rozdíl k nabytému majetku (účet 027 – Oceňovací rozdíl k nabytému majetku), který se odpisuje 15 let. Goodwill se odpisuje daňově 15 let (resp. 180 měsíců) a účetně nejdéle 5 let – podrobnější zdůvodnění obsahuje kapitola o nehmotném majetku.

Při změně užívání stavby z doby trvalé na dočasnou se zůstatková cena stavby k tomuto okamžiku rozpočítá na zbývající dobu stavby podle rozhodnutí stavebního úřadu a stavba se doodepíše rovnoměrně s přesností na měsíce nebo dny, odpisy se zaokrouhlují na celé koruny nahoru.

Při změně využívání stavby z dočasné na trvalou je možné pokračovat jen v rovnoměrném odpisování tak, aby celková délka odpisování odpovídala alespoň minimální době odpisování stanovené v § 31 ZDP. Použije se sazba "v dalších letech odpisování", avšak bude-li dodržena minimální doba odpisování. Jinak je potřebné přizpůsobit roční sazbu, kterou bude roční odpis vypočítán ze vstupní ceny (Pokyn GFŘ D-22, K § 30 odst. 1).

Již výše bylo řečeno, že účetní odpisy nemají být podřízeny odpisům daňovým, neboť jejich úkolem není ovlivňovat základ daně, ale vyjádřit skutečnou míru opotřebení majetku. Existují však situace, kdy právě účetní odpisy jsou zákonem o daních z příjmů daňově účinné. Jedná se o situaci odpisů dlouhodobého hmotného majetku, který není hmotným majetkem z pohledu daně z příjmů. Jak se to může stát, si ukážeme na dvou příkladech.

Mimořádné odpisy jsou volitelnou variantou "superzrychlených" odpisů, které jsou i dispozici, a to i u jednotlivých kusů majetku pro daňovou optimalizaci. Výběr odpisové metody je tak zcela na přání a cílech daňového subjektu. Výběr odpisové metody u jednoho kusu majetku nijak neovlivňuje možnost výběru odpisové metody u dalšího kusu majetku.

Pro majetek pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, zařazený do 1. odpisové skupiny, jehož je poplatník prvním odpisovatelem, je možné využít § 30a odst. 1 ZDP, který umožňuje uplatnění mimořádných daňových odpisů v délce trvání 12 měsíců. Jedná se o odpisy, které je nutné uplatnit bez přerušení do 100% vstupní ceny.

Pro majetek pořízený od 1. 1. 2020 do 31. 12. 2021, zařazený do 2. odpisové skupiny, jehož je poplatník prvním odpisovatelem, je možné využít § 30a odst. 2 ZDP, který umožňuje uplatnění mimořádných daňových odpisů v délce trvání 24 měsíců. Jedná se o odpisy, které je nutné uplatnit bez přerušení do 100% vstupní ceny způsobem, kdy:

• v prvních 12 měsících je rovnoměrně odepsáno 60 % vstupní ceny,

• ve druhých 12 měsících je rovnoměrné odepsáno 40 % vstupní ceny.

Za prvního odpisovatele je považován takový právní vlastník majetku, který jako první dotyčný majetek eviduje a využívá, jako dlouhodobý hmotný majetek. Není to pro něj výrobek, ani zásoba zboží, ale věc určená k dlouhodobému využití, které kterému je určena.

Mimořádné odpisy jsou mimořádné z mnoha úhlů pohledu. Nepramení z nich jen jednoznačné výhody ohledně výše odpisů a jejich rychlosti, ale i různá specifika, která je nutné respektovat:

• Nutnost bezodkladného započetí s odpisováním, a to od měsíce následujícího po zařazení majetku do použitelného stavu.

• Výpočet měsíční výše mimořádných odpisů, které jsou násobeny počtem celých měsíců existence majetku.

• Nelze je uplatnit u případů § 30 odst. 4 a 5 (otvírky lomů, šablony, formy a matrice), kdy jsou uplatňovány časové odpisy.

• Technické zhodnocení takto odpisovaného majetku je zařazeno zvlášť (nezvyšuje vstupní cenu majetku) a jeho odpisy jsou zvolené jako rovnoměrné či zrychlené. Opakovaná TZ zvyšují cenu prvního provedeného TZ.

Uplatnění mimořádných odpisů je pro majetek zařazený do užívání počínaje 1. 1. 2020 fakultativní volbou poplatníka. Tato volba se pak nevztahuje na všechny druhy pořízeného majetku, ale na jednotlivé kusy, u kterých se daňový subjekt pro tuto metodu rozhodl.

Přestože jsou mimořádné odpisy primárně určeny k daňové optimalizaci, rozhodně nelze říci, že jsou nejlepší pro každého a v každé situaci.

Rovnoměrné daňové odpisování má v § 31 odst. 1 ZDP stanoveny od roku 2008 maximální roční odpisové sazby pro šest odpisových skupin. Sazby v prvním roce odpisování jsou zhruba poloviční oproti sazbám v dalších letech odpisování. Je to z toho důvodu, že k zařazování DHM dochází v průběhu roku a stejná výše odpisu v prvém roce odpisování jako v dalších letech by vzhledem k souvztažnosti nákladů a výnosů ve stejném období nebyla výstižná. Aktuálně jsou platné tyto roční odpisové sazby:

U vybraných druhů majetku mohou odpisovatelé zvýšit sazbu odpisů v prvém roce, a to podle § 31 odst. 1 písm. b) ZDP o 20 %, podle písm. c) o 15 % a podle písm. d) o 10 %. Sazby v následujících letech jsou upraveny tak, aby celkové odpisy dosáhly 100 % pořizovací ceny. Sazby jsou stanoveny následovně:

a. zvýšení 20 %

b. zvýšení 15 %

c. zvýšení 10 %

Dojde-li v dalších letech k daňovému odpisování technického zhodnocení (v prvém roce zvyšuje vstupní cenu a odepíše se sazbou prvého roku), zvyšuje vstupní cenu a v dalších letech se použije roční odpisová sazba "pro zvýšenou vstupní cenu", která je (mimo pátou a prakticky i šestou skupinu) mírně nižší než sazba v dalších letech odpisování. To má za následek prodloužení délky odpisování.

Změnou vyhlášky č. 500/2002 Sb., konkrétně jejího § 47 odst. 3, dochází k odchýlení se od hodnotových limitů pro technické zhodnocení DHM od limitů daných § 33 ZDP. Technickým zhodnocením samostatných hmotných movitých věcí a souborů samostatných hmotných movitých věcí jsou z účetního hlediska náklady vynaložené účetní jednotkou na dokončené zásahy do konkrétního majetku mající za následek změnu jeho parametrů či použitelnosti, které v sumě za účetní období (tedy nikoli pro každý jednotlivý zásah do majetku, jak je dáno v § 33 ZDP) přesáhnou ocenění určené účetní jednotkou pro zařazení do dlouhodobého hmotného majetku. U technického zhodnocení staveb, které jsou za DHM považovány vždy bez ohledu na jejich cenu, se pak jedná o náklady na změnu přesahující účetní jednotkou stanovenou hranici významnosti. Toto odchýlení se od ZDP bude mít v praxi za následek častější nucené vykazování rozdílných účetních a daňových odpisů DHM s provedenými technickými zhodnoceními.

Na základě smlouvy může technické zhodnocení odpisovat nájemce, který je provedl na DHM pronajímatele. Technické zhodnocení je majetkem nájemce jen ekonomicky (využívá je k dosažení svých příjmů), právně je technické zhodnocení součástí majetku vlastněného pronajímatelem. Technické zhodnocení se v takovém případě odpisuje samostatně, daňově se zařadí do odpisové skupiny podle zařazení zhodnocovaného majetku. V souladu s § 56 odst. 6 vyhlášky č. 500/2002 Sb. se účetně takové TZ odepíše v průběhu jeho používání nájemcem. Daňově platí jiný postup (viz výše).

Je-li majetek (nejčastěji budova či stavba) vlastněn více spoluvlastníky a některý ze spoluvlastníků provede technické zhodnocení, které zhodnotilo celou budovu (nejen její ideální část), odpisují je všichni spoluvlastníci. Spoluvlastník, který technické zhodnocení provedl, se pak vyrovná s ostatními spoluvlastníky a každý ze spoluvlastníků zvýší hodnotu svého podílu na daném majetku o část celkové ceny provedeného technického zhodnocení, která na něho připadá.

Zrychlené odpisování je upraveno v § 32 ZDP, odpisovým skupinám jsou přiřazeny koeficienty pro zrychlené odpisování v…