Ing. Dagmar Fitříková
NahoruÚvod
Do zákona o DPH byly s účinností od 1. 1. 2013 zapracovány zásadní
změny vyplývající ze směrnice Rady 2010/45/EU, kterou se mění směrnice
2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Účelem této úpravy je
zejména zrovnoprávnění dokladů v listinné a elektronické podobě včetně
zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu, neporušenosti jeho obsahu a
jeho čitelnosti, přičemž tyto vlastnosti musí být zajištěny od okamžiku
vystavení daňového dokladu do konce zákonné lhůty pro jeho uchovávání, tj. po
celou dobu, kterou zákon o DPH stanoví pro uchovávání daňových dokladů v § 35 odst. 2 ZDPH. GFŘ zveřejnilo
dne 29. 3. 2013 na webových stránkách Finanční správy "Informaci GFŘ k
pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o
DPH“. Zmíněná informace GFŘ se zabývá problematikou daňových dokladů s tím,
že doporučení prezentovaná v tomto dokumentu a příklady možných kontrolních
mechanismů procesů, které tento dokument obsahuje, budou akceptovány v rámci
případného daňového řízení správcem daně. Výčet možných kontrolních mechanismů
uvedených ve zmíněné informaci GFŘ není vyčerpávájící. Volba způsobu zajištění
zásad týkajících se daňových dokladů upravených zejména v § 34 ZDPH je zcela v kompetenci plátce.
GFŘ zveřejnilo 29. 3. 2013 k problemtice týkající se daňových dokladů i
dokument označený "Nejčastější dotazy k pravidlům fakturace“. Zmíněný
dokument obsahuje odpovědi na dotazy týkající se nejen náležitostí, vystavování
a prokazování daňových dokladů, ale i způsobu zajištění zásad týkajících se
daňových dokladů vymezených v § 34 ZDPH.
NahoruPravidla pro vystavování daňových dokladů
Pravidla pro vystavování daňových dokladů jsou stanovena v § 27 ZDPH. Podle obecného
principu vymezeného v § 27 odst. 1 ZDPH podléhá
vystavování daňových dokladů pravidlům členského státu, ve kterém je určeno
místo plnění. Při vystavování daňových dokladů respektuje český plátce pravidla
vymezená českým zákonem o DPH, pokud se jedná o daňové doklady vystavené za
plnění s místem plnění v tuzemsku. Daňový doklad je vystaven podle pravidel
vymezených českým zákonem o DPH i v případě, že je místo plnění určeno ve třetí
zemi nebo je místo určeno v jiné členské zemi a osobou povinnou přiznat daň je
osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. Pokud je místo plnění určeno v jiné
členské zemi, ale osobou povinnou přiznat daň je poskytovatel plnění, podléhá
vystavování daňových dokladů pravidlům členské země, ve které je určeno místo
plnění.
Příklad
Plátce uskutečnil dodání zboží s místem plnění v tuzemsku pro
osobu povinnou k dani. V zákonem stanovené lhůtě a ve shodě s § 27 odst. 1 ZDPH je plátce povinen
vystavit pro příjemce zdanitelného plnění daňový doklad podle § 29 ZDPH.
Příklad
Plátce uskutečnil dodání zboží s instalací ve třetí zemi pro
osobu povinnou k dani. Místo plnění je určeno ve třetí zemi. V zákonem
stanovené lhůtě a ve shodě s § 27 odst. 2 písm. b) ZDPH je
plátce povinen vystavit pro příjemce plnění daňový doklad podle § 29 ZDPH.
Příklad
Plátce uskutečnil službu (práce na movité věci) pro společnost
registrovanou k DPH na Slovensku. Místem plnění takto poskytnuté služby je
Slovensko. Povinnost přiznat daň z takto poskytnuté služby má příjemce služby.
V zákonem stanovené lhůtě a ve shodě s § 27 odst. 2 písm. a) ZDPH je
plátce povinen vystavit pro příjemce služby daňový doklad podle § 29 ZDPH.
Příklad
Plátce uskutečnil službu vztahující se k nemovitosti umístěné v
Bratislavě pro jiného českého plátce, který nemá na Slovensku provozovnu.
Místem plnění takto poskytnuté služby je Slovensko, protože zde je umístěna
nemovitost, na které jsou služby provedeny. Povinnost přiznat daň z takto
poskytnuté služby má v tomto případě poskytovetel služby, český plátce. V
zákonem stanovené lhůtě je český plátce, který je v pozici posyktovatele
služby, povinen vystavit pro příjemce služby daňový doklad podle pravidel
stanovených pro vystavování daňových dokladů slovenským zákonem o DPH.
NahoruDaňový doklad
V ustanovení § 26 odst. 1 ZDPH je pro účely DPH
definován daňový doklad jako písemnost, která splňuje podmínky vymezené
zákonem o DPH. Za daňový doklad lze s účinností od 1. 1. 2013 považovat
pouze takový dokument, který obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti,
byl vystaven v zákonem stanovené lhůtě a splňuje případně další podmínky
vymezené zákonem o DPH. Za správnost údajů na daňovém dokladu a také za jeho
vystavení v zákonem stanovené lhůtě odpovídá podle § 26 odst. 4 ZDPH vždy osoba, která
plnění uskutečňuje. Příjemce zdanitelného plnění a dokladu vystaveného za
toto plnění, pokud vystavený doklad není daňovým dokladem, protože neobsahuje
např. některou ze zákonem stanovených náležitostí vymezených v § 29 ZDPH, má možnost pro účely prokázání
nároku na odpočet daně prokazovat nárok na odpočet daně jiným způsobem
(73 odst. 5 ZDPH).
NahoruNáležitosti daňového dokladu
V ustanovení § 29 odst. 1 a 2 ZDPH jsou s
účinností od 1. 1. 2013 vymezeny náležitosti, které musí daňový doklad
obsahovat. Mezi nové údaje, které je plátce povinen uvádět s účinností od 1. 1.
2013 na daňovém dokladu a které vyplývají ze Směrnice Rady 2010/45/EU, patří
podle § 29 odst. 2 písm. b) ZDPH údaj "vystaveno zákazníkem“, který je povinnou náležitostí daňového dokladu v
případě, že osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, je zmocněna k vystavení
daňového dokladu dodavatelem. Podle § 29 odst. 2 písm. c) ZDPH je nově
povinnou náležitostí daňového dokladu i údaj "daň odvede zákazník“,
pokud je příjemce zdanitelného plnění povinen přiznat daň. Tento údaj je plátce
povinen uvádět na daňových dokladech za dodání zboží do jiného členského státu,
které je osvobozeno od daně podle § 64 ZDPH (pokud pořizovateli zboží
vznikne povinnost přiznat daň při pořízení zboží), v případě poskytnutí služby
nebo při dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění v jiném členském
státě, pokud příjemci plnění osobě povinné k dani vznikne povinnost přiznat daň
z tohoto plnění a dále v případech poskytnutí plnění podléhajících režimu
přenesení daňové povinnosti na příjemce podle § 92a ZDPH (např. při poskytnutí
stavebních nebo montážních prací podle § 92e ZDPH jinému plátci). V § 29 odst. 3 ZDPH jsou s účinností od
1. 1. 2013 vymezeny údaje, které daňový doklad při splnění určitých podmínek
obsahovat nemusí. Mezi tyto údaje patří např. sazba daně a výše daně v případě, že osobou povinnou přiznat daň je příjemce zdanitelného plnění. S
účinností od 1. 1. 2013 se ruší povinnost doplňovat údaje údaje přímo na
obdrženém dokladu. Tato změna souvisí se zásadou neporušenosti obsahu daňového
dokladu vymezenou v § 34 odst. 2 písm. b) ZDPH.
Povinnost doplnit některé zákonem stanovené údaje se přesunují do evidence pro
účely DPH (§ 100 ZDPH). Tato
povinnost se týká např. daňových dokladů při pořízení zboží z jiného členského
státu, při přijetí služby s místem plnění v tuzemsku nebo dodání zboží s
instalací nebo montáží s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku
a zejména daňových dokladů za zdanitelná plnění, na která se vztahuje režim
přenesení daňové povinnosti v tuzemsku podle § 92a ZDPH. Při pořízení zboží z jiného
členského státu se za datum vystavení daňového dokladu považuje datum vystavení
dokladu uvedené na tomto dokladu jeho vystavitelem (dodavatelem zboží).
NahoruDaňový doklad v elektronické podobě
Daňový doklad má elektronickou podobu v případě, že je vystaven a
obdržen elektronicky s tím, že s použitím daňového dokladu v elektronické
podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Volba udělení
tohoto souhlasu je na účastnících obchodní transkace. Z obsahu "Informace GFŘ k
pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o
DPH " ze dne 27. 3. 2013 vyplývá, že volba způsobu udělení předmětného souhlasu
je zcela v kompetentci zúčastněných smluvních stran. Předmětný souhlas je tedy
možné udělit jakýmkoliv formálním i neformálním způsobem, tzn., že v rámci
případného daňového řízení bude akceptován i tzv. "tichý souhlas“. Správce daně
nebude v rámci případného daňového řízení zpochybňovat udělení souhlasu s
použitím daňového dokladu v elektronické podobě, pokud jej nezpochybní příjemce
zdanitelného plnění.
NahoruSpeciální typy daňových dokladů
I po 1. 1. 2013 může plátce využívat tzv. specifické typy daňových
dokladů jako je zjednodušený daňový doklad (§ 30
ZDPH), splátkový kalendář (§ 31 ZDPH), platební kalendář (§ 31a ZDPH), souhrnný daňový doklad (§ 31b ZDPH), doklad o použití (§ 32 ZDPH), daňový doklad při dovozu (§ 33 ZDPH) a daňový doklad při vývozu (§ 33a ZDPH). Náležitosti těchto daňových dokladů
vymezují příslušná ustanovení zákona o DPH.
NahoruDaňový doklad při přijetí úplaty
Při přijetí úplaty na zdanitelné plnění přede dnem uskutečnění
zdanitelného plnění vystaví plátce do 15 dnů ode dne přijetí úplaty daňový
doklad podle § 29 ZDPH. Tento daňový doklad nemusí ve
shodě s § 29 odst. 3 písm. b)…