Daňové doklady

10.3.1.5

Daňové doklady

Ing. Dagmar Fitříková

 NahoruÚvod

Do zákona o DPH byly s účinností od 1. 1. 2013 zapracovány zásadní změny vyplývající ze směrnice Rady 2010/45/EU, kterou se mění směrnice 2006/112/ES o společném systému daně z přidané hodnoty. Účelem této úpravy je zejména zrovnoprávnění dokladů v listinné a elektronické podobě včetně zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu, neporušenosti jeho obsahu a jeho čitelnosti, přičemž tyto vlastnosti musí být zajištěny od okamžiku vystavení daňového dokladu do konce zákonné lhůty pro jeho uchovávání, tj. po celou dobu, kterou zákon o DPH stanoví pro uchovávání daňových dokladů v § 35 odst. 2 ZDPH. GFŘ zveřejnilo dne 29. 3. 2013 na webových stránkách Finanční správy "Informaci GFŘ k pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o DPH“. Zmíněná informace GFŘ se zabývá problematikou daňových dokladů s tím, že doporučení prezentovaná v tomto dokumentu a příklady možných kontrolních mechanismů procesů, které tento dokument obsahuje, budou akceptovány v rámci případného daňového řízení správcem daně. Výčet možných kontrolních mechanismů uvedených ve zmíněné informaci GFŘ není vyčerpávájící. Volba způsobu zajištění zásad týkajících se daňových dokladů upravených zejména v § 34 ZDPH je zcela v kompetenci plátce. GFŘ zveřejnilo 29. 3. 2013 k problemtice týkající se daňových dokladů i dokument označený "Nejčastější dotazy k pravidlům fakturace“. Zmíněný dokument obsahuje odpovědi na dotazy týkající se nejen náležitostí, vystavování a prokazování daňových dokladů, ale i způsobu zajištění zásad týkajících se daňových dokladů vymezených v § 34 ZDPH.

 NahoruPravidla pro vystavování daňových dokladů

Pravidla pro vystavování daňových dokladů jsou stanovena v § 27 ZDPH. Podle obecného principu vymezeného v § 27 odst. 1 ZDPH podléhá vystavování daňových dokladů pravidlům členského státu, ve kterém je určeno místo plnění. Při vystavování daňových dokladů respektuje český plátce pravidla vymezená českým zákonem o DPH, pokud se jedná o daňové doklady vystavené za plnění s místem plnění v tuzemsku. Daňový doklad je vystaven podle pravidel vymezených českým zákonem o DPH i v případě, že je místo plnění určeno ve třetí zemi nebo je místo určeno v jiné členské zemi a osobou povinnou přiznat daň je osoba, pro kterou je plnění uskutečněno. Pokud je místo plnění určeno v jiné členské zemi, ale osobou povinnou přiznat daň je poskytovatel plnění, podléhá vystavování daňových dokladů pravidlům členské země, ve které je určeno místo plnění.

 NahoruDaňový doklad

V ustanovení § 26 odst. 1 ZDPH je pro účely DPH definován daňový doklad jako písemnost, která splňuje podmínky vymezené zákonem o DPH. Za daňový doklad lze s účinností od 1. 1. 2013 považovat pouze takový dokument, který obsahuje všechny zákonem předepsané náležitosti, byl vystaven v zákonem stanovené lhůtě a splňuje případně další podmínky vymezené zákonem o DPH. Za správnost údajů na daňovém dokladu a také za jeho vystavení v zákonem stanovené lhůtě odpovídá podle § 26 odst. 4 ZDPH vždy osoba, která plnění uskutečňuje. Příjemce zdanitelného plnění a dokladu vystaveného za toto plnění, pokud vystavený doklad není daňovým dokladem, protože neobsahuje např. některou ze zákonem stanovených náležitostí vymezených v § 29 ZDPH, má možnost pro účely prokázání nároku na odpočet daně prokazovat nárok na odpočet daně jiným způsobem (73 odst. 5 ZDPH).

 NahoruNáležitosti daňového dokladu

V ustanovení § 29 odst. 1 a 2 ZDPH jsou s účinností od 1. 1. 2013 vymezeny náležitosti, které musí daňový doklad obsahovat. Mezi nové údaje, které je plátce povinen uvádět s účinností od 1. 1. 2013 na daňovém dokladu a které vyplývají ze Směrnice Rady 2010/45/EU, patří podle § 29 odst. 2 písm. b) ZDPH údaj "vystaveno zákazníkem“, který je povinnou náležitostí daňového dokladu v případě, že osoba, pro kterou je plnění uskutečněno, je zmocněna k vystavení daňového dokladu dodavatelem. Podle § 29 odst. 2 písm. c) ZDPH je nově povinnou náležitostí daňového dokladu i údaj "daň odvede zákazník“, pokud je příjemce zdanitelného plnění povinen přiznat daň. Tento údaj je plátce povinen uvádět na daňových dokladech za dodání zboží do jiného členského státu, které je osvobozeno od daně podle § 64 ZDPH (pokud pořizovateli zboží vznikne povinnost přiznat daň při pořízení zboží), v případě poskytnutí služby nebo při dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění v jiném členském státě, pokud příjemci plnění osobě povinné k dani vznikne povinnost přiznat daň z tohoto plnění a dále v případech poskytnutí plnění podléhajících režimu přenesení daňové povinnosti na příjemce podle § 92a ZDPH (např. při poskytnutí stavebních nebo montážních prací podle § 92e ZDPH jinému plátci). V § 29 odst. 3 ZDPH jsou s účinností od 1. 1. 2013 vymezeny údaje, které daňový doklad při splnění určitých podmínek obsahovat nemusí. Mezi tyto údaje patří např. sazba daně a výše daně v případě, že osobou povinnou přiznat daň je příjemce zdanitelného plnění. S účinností od 1. 1. 2013 se ruší povinnost doplňovat údaje údaje přímo na obdrženém dokladu. Tato změna souvisí se zásadou neporušenosti obsahu daňového dokladu vymezenou v § 34 odst. 2 písm. b) ZDPH. Povinnost doplnit některé zákonem stanovené údaje se přesunují do evidence pro účely DPH (§ 100 ZDPH). Tato povinnost se týká např. daňových dokladů při pořízení zboží z jiného členského státu, při přijetí služby s místem plnění v tuzemsku nebo dodání zboží s instalací nebo montáží s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku a zejména daňových dokladů za zdanitelná plnění, na která se vztahuje režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku podle § 92a ZDPH. Při pořízení zboží z jiného členského státu se za datum vystavení daňového dokladu považuje datum vystavení dokladu uvedené na tomto dokladu jeho vystavitelem (dodavatelem zboží).

 NahoruDaňový doklad v elektronické podobě

Daňový doklad má elektronickou podobu v případě, že je vystaven a obdržen elektronicky s tím, že s použitím daňového dokladu v elektronické podobě musí souhlasit osoba, pro kterou se plnění uskutečňuje. Volba udělení tohoto souhlasu je na účastnících obchodní transkace. Z obsahu "Informace GFŘ k pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o DPH " ze dne 27. 3. 2013 vyplývá, že volba způsobu udělení předmětného souhlasu je zcela v kompetentci zúčastněných smluvních stran. Předmětný souhlas je tedy možné udělit jakýmkoliv formálním i neformálním způsobem, tzn., že v rámci případného daňového řízení bude akceptován i tzv. "tichý souhlas“. Správce daně nebude v rámci případného daňového řízení zpochybňovat udělení souhlasu s použitím daňového dokladu v elektronické podobě, pokud jej nezpochybní příjemce zdanitelného plnění.

 NahoruSpeciální typy daňových dokladů

I po 1. 1. 2013 může plátce využívat tzv. specifické typy daňových dokladů jako je zjednodušený daňový doklad (§ 30 ZDPH), splátkový kalendář (§ 31 ZDPH), platební kalendář (§ 31a ZDPH), souhrnný daňový doklad (§ 31b ZDPH), doklad o použití (§ 32 ZDPH), daňový doklad při dovozu (§ 33 ZDPH) a daňový doklad při vývozu (§ 33a ZDPH). Náležitosti těchto daňových dokladů vymezují příslušná ustanovení zákona o DPH.

 NahoruDaňový doklad při přijetí úplaty

Při přijetí úplaty na zdanitelné plnění přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění vystaví plátce do 15 dnů ode dne přijetí úplaty daňový doklad podle § 29 ZDPH. Tento daňový doklad nemusí ve shodě s § 29 odst. 3 písm. b)…