Daňové doklady

Určení pravidel pro vystavování daňových dokladů

§ 27 odst. 3

"Vystavování daňových dokladů podléhá pravidlům členského státu, ve kterém je osoba povinná k dani, která plnění uskutečňuje, registrovaná k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa."

Na základě změny směrnice, ke které došlo v důsledku přijetí směrnice Rady (EU) 2017/2455, se do ustanovení § 27 doplňuje nový odstavec 3, podle kterého se poskytovatelé digitálních služeb v EU, kteří pro účely odvodu DPH v příslušných členských státech používají zvláštní režim jednoho správního místa, při vystavování daňových dokladů řídí pravidly platnými ve státě, ve kterém jsou k dani ve zvláštním režimu jednoho správního místa registrováni. Pro poskytovatele digitálních služeb tak dochází ke zjednodušení, jelikož nově budou při vystavování daňových dokladů dodržovat pravidla pouze toho státu, ve kterém jsou registrováni a nikoliv všech členských států, do kterých digitální služby poskytují.

Pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku

§ 28 odst. 2

"Plátce je povinen v případě uskutečnění plnění podle § 13 odst. 4 písm. a), b) a e) nebo podle § 14 odst. 3 písm. a) vystavit doklad o použití."

Právní úprava týkající se povinnosti vystavení dokladu o použití byla z § 28 odst. 1 písm. e) ZDPH vyjmuta a nově umístěna do samostatného odstavce 2. Tím také došlo k přečíslování všech následujících odstavců.

Ve smyslu ustanovení § 28 odst. 2 je plátce povinen vystavit doklad o použití v případě, kdy použije hmotný majetek pro účely nesouvisející s uskutečňováním svých ekonomických činností (blíže viz § 13 odst. 5 ZDPH) či pokud poskytne službu pro účely nesouvisející s uskutečňováním jeho ekonomických činností (blíže viz § 14 odst. 4 ZDPH). Plátce je povinen vystavit doklad o použití také v případě, pokud uvede dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností do stavu způsobilého k užívání, popř. pokud uskuteční plnění vymezené v § 13 odst. 4 písm. e) ZDPH. K úpravě v textu v komentovaném ustanovení dochází z důvodu sjednocení plnění vymezeného v § 32 odst. 1 ZDPH. Pro nadbytečnost se z ustanovení § 28 odst. 2 ZDPH vypouští odkaz na ustanovení § 13 odst. 4 písm. d) ZDPH, který stanovil povinnost vystavit daňový doklad při vložení nepeněžitého vkladu ve hmotném majetku, pokud vkladatel při nabytí majetku uplatnil u něj nebo u jeho části odpočet daně. Ze stejného důvodu se také vypouští z ustanovení § 28 odst. 2 ZDPH odkaz na ustanovení § 14 odst. 3 písm. b) ZDPH, který stanovil povinnost vystavit daňový doklad při vydání vypořádacího podílu na obchodní korporaci nebo podílu na likvidačním zůstatku v nepeněžité podobě v nehmotném majetku. Povinnost vystavit daňový doklad v uvedených případech vyplývá z obecného ustanovení § 28 odst. 1 písm. a).

§ 28 odst. 8

"Plátce je povinen ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu vynaložit úsilí, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby se tento daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění."

Do účinnosti novely zákona o DPH byla plátci stanovena "pouze" povinnost vystavit daňový doklad ve stanovené lhůtě. Přestože ze znění některých zákonných ustanovení (např. § 73 ZDPH) je zřejmé, že se daňový doklad po jeho vystavení musí dostat k příjemci plnění, výslovně to v zákoně vymezeno nebylo.

Novým ustanovením § 28 odst. 8 dochází k rozšíření povinností plátce. Plátce již není "pouze" povinen daňový doklad ve stanovené lhůtě vystavit, ale je též povinen v této lhůtě vynaložit úsilí k tomu, aby se tento vystavený daňový doklad dostal k příjemci plnění, resp. do jeho dispozice. Jak uvádí důvodová zpráva, k tomu, aby byla splněna podmínka "vynaloženého úsilí k tomu, aby se daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění", musí plátce učinit veškeré úkony, které po něm lze rozumně požadovat, k tomu, aby nejpozději v poslední den lhůty pro vystavení daňového dokladu nastalo jeho skutečné odeslání (například odeslání daňového dokladu prostřednictvím datové schránky, předání daňového dokladu k doručení poskytovateli poštovních služeb apod.). Není však nutné, aby ve lhůtě pro vystavení daňového dokladu byl daňový doklad zároveň příjemci plnění doručen. Důvodová zpráva dále uvádí, podmínka "vynaloženého úsilí k tomu, aby se daňový doklad dostal do dispozice příjemce plnění" musí být naplněna již v okamžiku odeslání či předání daňového dokladu. Plátce by neměl daňový doklad odesílat na adresu, o které věděl nebo mohl vědět, že se na ní příjemce nezdržuje, že je na této adrese neznámý či nekontaktní. Pokud plátce nejpozději v okamžiku odeslání daňového dokladu věděl nebo mohl vědět, že se odesílaný daňový doklad k příjemci plnění nedostane, není splněna podmínka vynaložení nezbytného úsilí vymezená v ustanovení § 28 odst. 8 ZDPH.

Pokud daňový doklad na takovouto adresu odešle a daňový doklad tak není doručen, měl by plátce bez zbytečných odkladů získat indicie nutné k tomu, aby k doručení daňového dokladu napodruhé již dojít mohlo. Bezodkladně navazující úsilí spadá do stanovené lhůty.

Náležitosti daňového dokladu

§ 29 odst. 3 písm. b)

"Daňový doklad nemusí obsahovat rozsah plnění, není-li v případě přijetí úplaty znám."

Povinnost plátce vystavit daňový doklad v případě přijetí úplaty, pokud před uskutečněním plnění (dodáním zboží nebo poskytnutím služby osobě povinné k dani nebo právnické osobě nepovinné k dani, s výjimkou plnění osvobozených od daně bez nároku na odpočet daně; zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku) vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat uskutečnění plnění ke dni přijetí úplaty, vyplývá z ustanovení § 28 odst. 1 ZDPH.

Zákon o DPH v ustanovení § 29 odst. 3 stanoví, že pokud vznikla povinnost přiznat daň nebo přiznat plnění ke dni přijetí úplaty, nemusí daňový doklad obsahovat jednotkovou cenu bez daně a slevu, není-li obsažena v jednotkové ceně. S účinností od 1. 4. 2019 nemusí daňový doklad též obsahovat údaj o rozsahu plnění, pokud není rozsah plnění v případě přijetí úplaty znám.

Souhrnný daňový doklad

§ 31b odst. 1

"Souhrnný daňový doklad lze vystavit za

1. více samostatných zdanitelných plnění, která plátce uskutečňuje pro stejnou osobu v rámci kalendářního měsíce; tento doklad může obsahovat i jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v tomto kalendářním měsíci od této osoby, nebo
2. jedno samostatné zdanitelné plnění a jednu nebo více úplat, ze kterých vznikla povinnost přiznat daň, přijatých v rámci kalendářního měsíce, v němž došlo k uskutečnění tohoto plnění, pokud se toto plnění uskutečnilo a tyto úplaty se vztahují ke zdanitelnému plnění, které se poskytuje pro jednu osobu."

Před 1. 4. 2019 mohl souhrnný daňový doklad plátce vystavit v případě, pokud uskutečňoval několik samostatných plnění pro jednu (stejnou) osobu. Souhrnný daňový doklad bylo možné vystavit i před uskutečněním plnění, pokud vznikla povinnost přiznat daň (nebo přiznat uskutečnění plnění) ke dni přijetí úplaty, a to i…