Daň z pozemků

Daň z pozemků

Ing. Jan Koreček

Obecné informace obsahuje text Daň z nemovitých věcí. Daň z pozemků je první částí zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí (dále jen "ZDN").

 NahoruPředmět daně

Předmětem daně z pozemků jsou podle § 2 odst. 1 ZDN pozemky, které jsou na území České republiky a které jsou evidovány v katastru nemovitostí ("KN"), v něm jsou pozemky evidovány v podobě parcel.

 NahoruVynětí z předmětu daně

Předmětem daně nejsou a v daňovém přiznání - k dani z nemovitých věcí se neuvádí:

a) pozemky zastavěné zdanitelnými stavbami v rozsahu zastavěné plochy těchto staveb;

Z výměry pozemku uvedené ve výpisu z katastru nemovitostí se odečítá plocha zastavěná zdanitelnou stavbou.

b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení;

Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a změně a doplnění některých zákonů (lesní zákon) člení lesy podle převažujících funkcí do tří kategorií: lesy ochranné, zvláštního určení a hospodářské. Předmětem zdanění lesních pozemků jsou pouze lesy hospodářské ve smyslu § 9 zákona o lesích.

c) pozemky, které jsou vodní plochou s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb;

Současná praxe v oblasti vodohospodářství používá dělení rybníků na intenzifikační a polointenzifikační, a to v závislosti na stanovení podmínek pro použití závadných látek ke krmení ryb. Tyto podmínky včetně kategorizace rybníků z hlediska rybářského hospodaření jsou uvedeny metodickém pokynu ZP03/2003 Ministerstva životního prostředí pro posuzování žádostí o výjimku z ustanovení § 39 odst. 1 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů, pro použití závadných látek ke krmení ryb a k úpravě povrchových vod na nádržích určených pro chov ryb. Pod pojem "rybník sloužící intenzivnímu chovu ryb" lze podřadit pouze rybníky, které dosáhnou více než 1500 kg na 1 ha plochy rybníka roční produkce rybího masa;

d) pozemky určené pro obranu České republiky;

Jedná se o pozemky určené pro obranu České republiky převážně na území vojenských újezdů ve smyslu zákona č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dále o pozemky různých vlastníků, pokud jsou určené na základě rozhodnutí příslušného orgánu k zabezpečování obrany České republiky.

e) pozemky v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílů na nich, které jsou součástí zdanitelných jednotek v budově bytového domu, a jiné pozemky ve spoluvlastnictví vlastníků zdanitelných jednotek v budově bytového domu užívané společně s těmito jednotkami, a to v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnických podílu těchto spoluvlastníků na nich.

Ustanovení § 2 odst. 2 písm. e) ZDN vyjímá z předmětu daně z pozemků pozemky, které jsou zapsány v katastru nemovitostí na shodném listu vlastnictví jako budova bytového domu, a také pozemky, které byly dokupovány a jsou v katastru nemovitostí na dalším listu vlastnictví. Může se jednat o pozemky, které jsou pod budovou, okolo budovy, anebo tvoří funkční celek s jednotkou nacházející se v budově bytového domu. Podstata změny tohoto ustanovení spočívá v tom, že dokupované pozemky ("jiné pozemky") již nemusí být ve spoluvlastnictví všech vlastníků jednotek nacházejících se v budově bytového domu. Tyto pozemky taktéž nejsou předmětem daně z pozemků. Skutečnost, že ke zdanitelné jednotce nacházející se v budově bytového domu patří spoluvlastnický podíl na pozemku, je zohledněna koeficientem, kterým se násobí upravená podlahová plocha zdanitelné jednotky, podle ust. § 10 odst. 3 ZDN. Ustanovení se nevztahuje na pozemky související se  zdanitelnými  jednotkami nacházejícími se v jiných než bytových domech, např. víceúčelový dům.

 NahoruPoplatník

Poplatníkem daně z pozemků zůstává i nadále podle § 3 odst. 1 ZDN především vlastník pozemku.

Podle § 3 odst. 2 ZDN je poplatníkem daně z pozemků, jde-li o pozemek:

1. ve vlastnictví České republiky – organizační složka státu, státní příspěvková organizace, státní fond, státní podnik nebo jiná organizace, která je příslušná hospodařit s majetkem státu, dále právnická osoba, která má právo užívat tento pozemek na základě výpůjčky vzniklé podle zákona upravujícího některé užívací vztahy k majetku České republiky,
2. ve svěřenském fondu – správce fondu, který vlastnická práva vykonává vlastním jménem na účet fondu,
3. v podílovém fondu – obhospodařovatel fondu, který vlastnická práva vykonává vlastním jménem na účet fondu,
4. ve fondu obhospodařovaném penzijní společností – obhospodařovatel fondu, který vlastnická práva vykonává vlastním jménem na účet fondu,
5. zatížený právem stavby – stavebník.

 NahoruNájemce

Podle § 3 odst. 3 ZDN je poplatníkem daně z pozemků vždy nájemce u pronajatého pozemku nebo pachtýř u propachtovaného pozemku, je-li:

1. evidovaný v katastru nemovitostí zjednodušeným způsobem,
2. s ním příslušný hospodařit Státní pozemkový úřad nebo Správa státních hmotných rezerv,
3. převedený na základě rozhodnutí o privatizaci na Ministerstvo financí.

Podle § 3 odst. 4 ZDN je poplatníkem daně z pozemků uživatel v případě, že vlastník pozemku není znám,

Uživatel je poplatníkem daně z pozemků v případě, že vlastník pozemku není znám. Jedná se zejména o zemědělské pozemky, jejichž vlastník není v katastru nemovitostí dostatečně identifikován (identifikace v katastru zcela chybí, je částečná nebo vlastník pozemku zemřel a pozemek nebyl zahrnut do dědického řízní), ale fakticky jsou zemědělsky užívány jinou osobou (např. zemědělcem, zemědělský družstvem). Uživatelé pozemků, které jsou zároveň příjemci dotací, jsou evidováni v registru půdy http://eagri.cz/public/app/lpisext/lpis/verejny2/plpis/ .

 NahoruOsvobození od daně

Zákon v § 4 odst. 1 osvobozuje od daně z pozemků rozsáhlé množství pozemků. Není to však osvobození absolutní.

Ekologicky významné prvky definuje Nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, ve znění pozdějších předpisů následovně:

Dále jsou podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDN bodu 3 osvobozeny pouze pozemky v rozsahu, v jakém se na nich nachází příkop, mokřad, močál, bažina, skalní útvar, rokle nebo strž, pokud jde o pozemky ostatních ploch mimo zastavěné území obce, které nejsou užívány k podnikání. Oproti ustanovení § 4 odst. 1 písm. k) ZDN, ve znění do 31. prosince 2019, podle kterého byly osvobozeny pozemky ostatních ploch, které nelze žádným způsobem využívat dochází sice k zúžení rozsahu osvobození, ale na druhou stranu k jeho zjednodušení, neboť prokazování skutečností, že pozemek nelze žádným způsobem využívat v praxi přinášelo velké obtíže.

ZDN nedefinuje jednotlivé prvky uvedené § 4 odst. 1 písm. k) bodu 3 ZDN, ale jejich definice je zveřejněna na stránkách Finanční správy České republiky v "Informaci k novele zákona č. 338/1992 Sb., o dani z nemovitých věcí, ve znění pozdějších předpisů, dopadající na osvobození podle § 4 odst. 1 písm. k) tohoto zákona", která je dostupná na tomto odkazu: https://www.financnisprava.cz/assets/cs/prilohy/d-placeni-dani/Informace-novela-ZDNV-LPIS-par4-1k_1219.pdf . Prvky jsou definovány následovně:

Aby mohl být pozemek, v rozsahu výměry výše uvedeného prvku, osvobozen podle § 4 odst. 1 písm. k) ZDN bodu 3:

• musí být evidovaný v katastru nemovitostí s druhem pozemku ostatní plocha.

• musí se nacházet mimo zastavěné území obce. Zastavěným územím obce se podle § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů rozumí území vymezené územním plánem nebo postupem podle tohoto zákona; nemá-li obec takto vymezené zastavěné území, je zastavěným územím zastavěná část obce vymezená k 1. září 1966 a vyznačená v mapách evidence nemovitostí.

• nesmí být užíván k podnikání. Z citovaného ustanovení lze dovodit, že při posuzování této podmínky by se mělo vycházet ze skutečného stavu daného pozemku, tj. zda fakticky na daném pozemku v rozsahu předmětného prvku probíhá podnikání.

Pokud daný prvek nezabírá celou výměru parcely, osvobození se přizná pouze ve výměře výše uvedeného prvku

Z přechodných ustanovení k zákonu č. 364/2019 Sb., vyplývá, že v přechodném období roku 2020 a 2021, lze uplatnit osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) ZDN, jak ve znění účinném od 1. ledna. 2020, tak i ve znění účinném do 31. prosince 2019. Osvobození dle § 4 odst. 1 písm. k) ZDN, ve znění účinném do 31. prosince. 2019 lze ale uplatnit pouze pokud bylo již na zdaňovací období roku 2019 uplatněno v daňovém přiznání a poplatník měl na něj nárok, protože osvobození se váže k pozemku, nikoliv k osobě. V případě, že osvobození bylo uplatněno v předchozím zdaňovacím období, lze toto osvobození uplatnit i na další zdaňovací období, nejdéle však na zdaňovací období roku 2021.