Činnost vykonávaná bez pracovněprávního vztahu a zdravotní pojištění v roce 2016

2016.14.06

Činnost vykonávaná bez pracovněprávního vztahu a zdravotní pojištění v roce 2016

Ing. Antonín Daněk

Z hlediska účasti zaměstnance na zdravotním pojištění a souvisejícího plnění zákonných povinností zaměstnavatelem přetrvává i v roce 2016 zásadní odklon zdravotního pojištění od nemocenského pojištění, který započal 1. 1. 2008. Od tohoto data hledejme návaznost zdravotního pojištění na nemocenské pojištění pouze ve výši částky rozhodné pro vznik účasti na pojištění. V roce 2016 tak vzniká ve zdravotním pojištění zaměstnání například u dohody o pracovní činnosti při příjmu alespoň 2 500 Kč (všechny situace, u kterých rozhoduje částka 2 500 Kč, jsou vyjmenovány v ustanovení v bodech 4. – 6 § 5 písm. a) zákona č. 48/1997 Sb., ve znění pozdějších předpisů, dále jen "ZVZP") a u dohody o provedení práce při příjmu převyšujícím 10 000 Kč.

KDY SE OSOBA STÁVÁ ZAMĚSTNANCEM?

Aby byl zaměstnavatel povinen platit za zaměstnávanou osobu pojistné zdravotní pojišťovně, musí být tato osoba z pohledu zdravotního pojištění považována za zaměstnance, což je tehdy, pokud:

• jí zúčtuje příjem ze závislé činnosti, zdaňovaný podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"), anebo

• tento příjem dosáhne určité výše (například u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr – viz výše).

Stane-li se osoba z titulu zúčtovaného příjmu zaměstnancem, platí pro zaměstnavatele následující:

• přihlásit ji jako zaměstnance dnem nástupu do zaměstnání,

• platit pojistné podle zákona, tedy nejméně z minimálního vyměřovacího základu 9 900 Kč, případně z částky nižší než 9 900 Kč. V takovém případě musí mít zaměstnavatel k dispozici doklad, který jej bude k takovému postupu opravňovat (například rozhodnutí ČSSZ o přiznání důchodu).

PŘÍJMY NEZAHRNOVANÉ DO VYMĚŘOVACÍHO ZÁKLADU ZAMĚSTNANCE

Po datu 1. 1. 2016 se pojistné na zdravotní pojištění neplatí tehdy, pokud se jedná o příjmy:

• ze závislé činnosti, které nejsou předmětem daně nebo jsou od daně osvobozeny – jedná se o příjmy podle § 3 odst. 4, § 4, § 4a, § 6 odst. 7 a § 6 odst. 9 ZDP,

• taxativně (a od 1. 1. 2015 nově) vyjmenované v § 3 odst. 2 z. č. 592/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů,

• osob, které se ve zdravotním pojištění nepovažují za zaměstnance podle bodu 1. – 7. § 5 písm. a) ZVZP.

Ve zdravotním pojištění se osoba může stát zaměstnancem i tehdy, pokud nemá uzavřen pracovní nebo obdobný poměr. Je-li však příjem z vykonávané činnosti předmětem daně z příjmu podle § 6 ZDP, případně dosáhne potřebné výše, stává se taková osoba ve zdravotním pojištění zaměstnancem s povinnostmi zaměstnavatele, které jsou výše uvedeny.

V následujícím textu si probereme nejfrekventovanější situace, ve kterých se pojištěnec - bez existence pracovněprávního vztahu - stává z titulu zúčtovaného příjmu v právních podmínkách roku 2016 ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

ČLENOVÉ DRUŽSTEV

Člen družstva, který není v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonává pro družstvo práci, za kterou je jím odměňován, a nedosáhl v příslušném kalendářním měsíci započitatelného příjmu 2 500 Kč, není v tomto měsíci ve zdravotním pojištění zaměstnancem.

Příklad č. 1

Družstvo vyplácí měsíčně 600 Kč jako odměnu za výkon funkce člena představenstva. Jedná se jak o členy, kteří v družstvu pracují, tak i o pouze členy představenstva.

Pokud se jedná o členy představenstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou tímto družstvem odměňováni, pak platí následující. Výkon funkce v orgánu družstva se vždy považuje za výkon práce pro družstvo, proto z příjmu funkcionáře družstva za vykonanou práci (není-li tento v pracovněprávním vztahu k družstvu) se pojistné odvádí pouze ze zúčtovaného příjmu dosahujícího (a převyšujícího) stanovenou hranici 2 500 Kč. Příjem (odměna) 600 Kč tak nepodléhá povinnosti placení pojistného na zdravotní pojištění.

U členů družstva, kteří v družstvu pracují, se postupuje podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 592/1992 Sb., kdy se v tomto případě do vyměřovacího základu zaměstnance zahrnují i příjmy ze závislé činnosti, zdaňované podle bodu 1 § 6 odst. 1 písm. c) ZDP. Do vyměřovacího základu zaměstnance se tak k příjmu z pracovního poměru připočte i odměna 600 Kč.

PRÁCE PRO SPOLEČNOST

Obecně lze říci, že například společníci společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti mohou práci pro společnost vykonávat:

• na základě pracovněprávního či obdobného poměru, nebo

• bez existence pracovněprávního či obdobného poměru.

Pro společníky společnosti s ručením omezeným (a komanditisty komanditní společnosti) platí ve zdravotním pojištění obecná pravidla pro účast na zdravotním pojištění. Pokud jsou těmto osobám zúčtovány příjmy ze závislé činnosti zdaňované podle § 6 ZDP, považují se z pohledu zdravotního pojištění za zaměstnance, a to bez ohledu na charakter tohoto příjmu – příjem za práci pro společnost na základě pracovněprávního vztahu nebo i bez něj, funkční požitek apod. Tyto osoby představují ve zdravotním pojištění zcela specifickou skupinu, kdy společníci (nebo i jednatelé) s.r.o. mají jisté zvláštnosti v tom smyslu, že například:

• mohou mít sjednán pracovněprávní vztah se společností,

• nemusí mít se společností tento vztah uzavřen, nicméně jim mohou být za práci vykonanou pro společnost vypláceny odměny (příjem), které zdaněním podle § 6 ZDP tak z pohledu zdravotního pojištění - bez ohledu na jejich výši - zajistí v daném měsíci účast na zdravotním pojištění,

• mohou být ve zdravotním pojištění jako OSVČ s pravidelným měsíčním placením záloh podle zákona apod.

Každá z těchto variant řeší v příslušném kalendářním měsíci pojistný vztah jednatele nebo společníka s. r. o. vůči zdravotní pojišťovně, u které je tato osoba pojištěna.

Není-li sjednán pracovněprávní vztah, pak v rámci kalendářního měsíce přicházejí ve zdravotním pojištění z hlediska…