Nová směrnice EU o mzdové transparentnosti nepředstavuje jen krok ke spravedlivějšímu odměňování a snižování mzdové diskriminace, zejména na základě pohlaví. V ČR je tato direktiva i krokem k nastolení skutečného trhu práce. Trh práce bez mzdové transparence totiž skutečným trhem není.
Trh, a to jakýkoli, je definován jako prostor, kde krom nabídky a poptávky vládne i co nejširší informovanost jeho aktérů, tedy plný a rovný přístup k relevantním informacím potřebným k jejich rozhodování. "Trh práce" bez transparentních informací o mzdách i dalších okolnostech zaměstnávání tak za skutečný trh považovat nelze, mimo jiné i proto, že zaměstnanci, ale ani zaměstnavatelé na něm nemohou činit plně informovaná rozhodnutí.
Trh bez transparentních informací je tak deformovaný: je méně efektivní, méně spravedlivý a náchylnější k nerovnováze, tedy převaze poptávky nad nabídkou nebo naopak. K jeho hlavním nedostatkům patří:
-
oslabení ekonomického výkonu země - snížená možnost porovnávání mezd napříč odvětvími i mezi jednotlivými firmami vede k tomu, že mzdy jednotlivých podniků či odvětví nemusí být v souladu s produktivitou jejich pracovní síly. To snižuje efektivitu využití lidských zdrojů, a oslabuje tak prosperitu ekonomiky jako celku.
-
oslabená vyjednávací pozice zaměstnanců - zaměstnanci, kteří nemají přehled o tom, jaké mzdy jsou na jejich pozicích běžné, jsou při vyjednávání se zaměstnavateli ve slabší pozici. Jsou informačně hendikepováni: nevědí, kolik mohou za svou práci požadovat, což brání nejen férovému mzdovému vyjednávání, ale vede i k tomu, že se mzdy ve svém celku drží pod svou tržní úrovní.
-
znevýhodnění zaměstnavatelů poskytujících vyšší mzdy - jasnou představu o konkurenčních mzdách nemají na deformovaném trhu práce ani všichni zaměstnavatelé. Zaměstnavatelé, kteří poskytují nižší mzdy, mohou tuto skutečnost skrývat, a firmy, které nabízejí lepší podmínky, nejsou tak na trhu dostatečně zvýhodněny.
-
snížená mobilita pracovníků - informace o mzdách jsou základem efektivní mobility zaměstnanců. Snížená mobilita zaměstnanců brání podnikům i zaměstnancům přizpůsobovat se měnícím se ekonomickým podmínkám a pro zaměstnance se může i stát příčinou zastarávání jejich pracovních dovedností. Často tak vede i k pomalejšímu odstraňování nesouladu mezi dostupnými pracovníky a volnými pracovními příležitostmi.
-
diskriminace a nespravedlnost - deformovaný pracovní trh, který nenabízí možnosti srovnávat mzdy, vede k diskriminaci a nespravedlivým nerovnostem, a to nejen mezi muži a ženami, ale i různými věkovými a etnickými skupinami pracovníků. Znevýhodňovat někdy může i zaměstnance, lišící se "jen" svou oblibou u vedoucího.
PSYCHOLOGICKÉ DOPADY MZDOVÉ TRANSPARENCE
Transparentní trhy práce mají i své psychologické dopady. V jejich případě je však většina…
