Ceny v účetnictví a daních

2022.17.1

Ceny v účetnictví a daních

Ing. Stanislav Suchan

Oceňování lze rozdělit na dvě základní části, a to k datu uskutečnění účetního případu a k rozvahovému dni. Níže je zobrazen přehled.

Oceňování k datu uskutečnění účetního případu

• historická cena

  • pořizovací cena

  • vlastní náklady

  • jmenovitá hodnota

• běžná vstupní cena

  • reprodukční pořizovací cena

Oceňování k rozvahovému dni (k datu sestavení účetní závěrky)

• historická cena s vykázáním opravných položek

• běžná vstupní cena u zásob

• reálná hodnota

 NahoruPOŘIZOVACÍ CENA

Pořizovací cena se využívá nejen pro účely účetnictví, ale také pro účely daně z příjmů a také daně z přidané hodnoty. Jedná se o široké téma, které potřebuje větší důslednost a koncentraci.

Účetní předpisy

Pořizovací cena je upravena v § 25 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZoÚ"), dále v § 6 a násl. PVZÚ a § 47 vyhlášky č. 500/2002, kterou se provádějí některá ustanovení ZoÚ (dále jen "PVZÚ"). V neposlední řadě se pořizovací cena vyskytuje i v Českých účetních standardech (dále jen "ČÚS"), a to v č. 013 – výklad k oceňování.

Daňové předpisy

Pro daňové účely v rámci daňového odepisování se vychází ze vstupní ceny, která je definována v § 29 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDP"). Hned v § 29 odst. 1 písm. a) ZDP je uvedeno, že vstupní cenou hmotného majetku se rozumí pořizovací cena. Nesmíme ovšem zapomenout i na zákon č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "ZDPH"), a to u dlouhodobého majetku, který se odvolává na účetní i daňové předpisy, viz § 4 ZDPH.

 NahoruZákladní pojmy majetku

Předtím, než se pustíme do dané problematiky, je nutností si osvojit pojmy majetku, které se v různých předpisech mohou lišit.

^*) lze uplatnit i zpětně k 1.1.2020

 NahoruZpůsoby ocenění majetku

Pořizovací cena se stanoví dle způsobu nabytí majetku. Níže v tabulce jsou uvedena základní pravidla oceňování dle § 25 ZoÚ.

^*) § 25 odst. 5 písm. c) ZoÚ se vztahuje na zásoby

Dle § 25 odst. 5 písm. a) ZoÚ se rozumí pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. V souvislosti s vedlejšími pořizovacími náklady lze odkázat na jiný právní předpis, který upravuje vedlejší pořizovací náklady v § 36 odst. 3 a 4 ZDPH. Jedná se o položky, které jsou součástí základu daně pro výpočet daně z přidané hodnoty (dále jen "ZDPH").

Dle § 25 odst. 5 písm. b) ZoÚ se rozumí reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje.

Dle § 25 odst. 5 písm. d) ZoÚ se vlastními náklady u hmotného majetku rozumí přímé náklady, vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, kromě zásob a u nehmotného majetku vytvořeného vlastní činností kromě pohledávek.

 NahoruVedlejší pořizovací náklady u majetku

U dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se vedlejší pořizovací náklady určují dle § 47 PVZÚ. Do pořizovacích nákladů se zahrnují náklady vymezené v § 47 odst. 1 PVZÚ, jedná se zejména o:

• přípravu a zabezpečení pořizovaného majetku, poradenské služby a zprostředkování;

• správní poplatky, platby za poskytnuté záruky a otevření akreditivu;

• expertízy, patentované rešerše a předprojektové přípravné práce;

• průzkumné, geologické, geodetické a projektové práce včetně variantních řešení a rozpočtu;

• zařízení staveniště, odstranění porostu a příslušné terénní úpravy;

• clo, dopravné;

• montáž a umělecká díla tvořící součást stavby;

• vyřazení stávajících staveb nebo jejich částí v důsledku nové výstavby.

Dále do vedlejších pořizovacích nákladů patří i položky, které jsou diskutabilní. Jedná se zejména o:

• licence, patenty a jiná práva využitá při pořizování majetku

  • lze využít pouze, pokud se nevyužívají na budoucí provoz;

• zkoušky před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání

  • nelze zařadit náběh a osvojení, které jsou jako počáteční vícenáklady zahajované výroby součástí nákladů po uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání;

• různé zabezpečovací, konzervační a udržovací práce při zastavení pořizování majetku a dekonzervační práce v případě dalšího pokračování

  • lze uplatnit, pokud by bylo pořizování majetku trvale zastaveno, odepíše se ale pořizovaný majetek při jeho vyřazení do nákladů;

• úroky

  • dle vlastního uvážení účetní jednotky lze (ne)zařadit do vedlejších pořizovacích nákladů,

  • jedná se o úroky zpravidla z úvěru pouze za období do uvedení majetku do používání.

Do vedlejších pořizovacích nákladů dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nepatří zejména položky uvedené v § 47 odst. 2 PVZÚ:

• opravy a údržba;

• kurzové rozdíly;

• smluvní pokuty a úroky z prodlení, případně jiné sankce ze smluvních vztahů;

• nájemné za stavební pozemek, na kterém probíhá výstavba;

• náklady na zaškolení pracovníků;

• náklady na vybavení pořizovaného dlouhodobého majetku zásobami;

• náklady spojené s přípravou a zabezpečením dlouhodobého majetku, vzniklé po uvedení pořizovaného dlouhodobého majetku do užívání.

 NahoruVedlejší pořizovací náklady u zásob

Vedlejší pořizovací náklady jsou u zásob stanoveny v § 49 PVZÚ, jedná se o náklady na přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo, pojistné, montáž apod.

Na rozdíl od dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku nejsou úroky z úvěrů a zápůjček součástí pořizovací ceny.

Pokud by byly zásoby oceňovány vlastními náklady, existuje zde několik variant, viz § 48 odst. 4 PVZÚ:

• ve skutečné výši;

• na základě kalkulace výroby, stanovené účetní jednotkou.

 NahoruVedlejší pořizovací náklady u cenných papírů a podílů

Součástí pořizovací ceny cenného papíru a podílu jsou též náklady s pořízením související. Jedná se např. o poplatky makléřům, poradcům, burzám. Součástí nákladů nejsou zejména úroky z úvěru na pořízení cenných papírů a podílů a náklady spojené s držbou cenného papíru a podílu, viz § 48 PVZÚ.

 NahoruVedlejší pořizovací náklady u pohledávek

Součástí pořizovací ceny pohledávek jsou náklady s pořízením související, například náklady na znalecké ocenění nakupovaných pohledávek, odměny právníků a provize, viz § 50 PVZÚ.

V rámci vymezených pojmů výše je ještě třeba dodat jmenovitou (nominální) hodnotu. Jedná se o peněžní hodnotu, která je obvykle přímo uvedená na určité složce majetku nebo závazku.

 NahoruNABÝVACÍ CENA

Nabývací cena podílu je někdy rozdílná kvůli odlišnosti pro účely účetnictví a pro účely daňové. Shoda cen nastává u peněžních vkladů. Pokud se jedná o nepeněžní vklad, je nutné počítat s dvojím oceněním. U podílu, který se bude účtovat, se použije účetní ocenění. V případě zahrnutí podílu do základu daně z příjmů, je nutné použít daňovou nabývací cenu. Nabývací cenu je potřeba znát pro účely stanovení základu daně z příjmů v následujících situacích:

• výplata a zdaňování podílu na likvidačním zůstatku;

• výplata a zdaňování vypořádacího podílu;

• vrácení vkladového ážia;

• vrácení příplatku mimo základní kapitál;

• snížení základního kapitálu s výplatou snižované částky společníkovi.

Za nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se pro účely ustanovení § 24 odst. 7 ZDP považuje:

• pořizovací cena majetkové účasti v případě úplatného pořízení podílu (nabytí koupí) – při určení vycházíme z účetních předpisů, které za pořizovací cenu považují cenu, za kterou byl podíl pořízen, a náklady s jeho pořízením související;

• hodnota splaceného peněžitého vkladu společníka (přitom se vkladem dle ZDP rozumí vklad do základního kapitálu, včetně jiného plnění ve prospěch vlastního kapitálu);

• hodnota nepeněžitého vkladu společníka nebo člena družstva.

Nabývací cena podílu nesmí dosáhnout záporných hodnot.

Nabývací cena podílu na obchodní společnosti nebo družstvu se nemění:

• při změně právní formy obchodní společnosti nebo družstva;

• při fúzi, převodu jmění na společníka, nebo při rozdělení obchodní společnosti nebo družstva.

Nabývací cenu podílu na obchodní společnosti nebo družstvu lze zvýšit o:

• výdaje (náklady) přímo související s držbou podílu v obchodní společnosti nebo družstvu, pokud poplatník prokáže, že podle § 25 odst. 1 písm. zk) ZDP nebyly uznány jako výdaje (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů;

• částku odvedené DPH, vztahující se k vložnému majetku, pokud je společník (člen družstva) plátcem DPH a obchodní společnost nebo družstvo naopak plátcem DPH není.

Nabývací cena se snižuje:

• u právnické osoby o rozdíl mezi oceněním nepeněžitého vkladu a výši vkladu vypláceného obchodní společností společníkovi, nebo družstvem členovi družstva, nebo o část tohoto rozdílu;

• u právnické osoby o doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích, na který vznikne poplatníkovi nárok podle obchodního zákoníku, pokud byl tento doplatek na dorovnání nebo dorovnání v penězích zaúčtován v rozvaze;

• o příjmy plynoucí společníkovi nebo členovi při snížení základního kapitálu, s výjimkou příjmů podléhajících zvláštní sazbě daně dle § 36 odst. 1 písm. b) bod 3 ZDP nebo § 36 odst. 2 písm. i) ZDP;

• u společníka společnosti s ručením omezeným o vrácený příplatek vložený společníkem mimo základní kapitál.