č. 84/2004 Sb. NSS, Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost
č. 84/2004 Sb. NSS
Rozhodnutí správního orgánu: nepřezkoumatelnost
k § 76 odst. 1 písm. a) soudního řádu správního
k § 15 a 16 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím
k § 47 odst. 3 správního řádu
Rozhodnutí správního orgánu, rozhodujícího o odvolání, které obsahuje pouze větu, že odvolání (zde: proti rozhodnutí povinného subjektu ve věci poskytnutí informací) se zamítá v plném rozsahu, je nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. 5. 2003, čj. 22 Ca 208/2002-23)
Věc: Ing. Vladimír J. v O. proti Radě města Ostravy o poskytnutí informací podle zákona o svobodném přístupu k informacím.
Žalobce požádal dopisem z 21. 2. 2002 Statutární město Ostravu o sdělení důvodů svého odvolání z funkce ředitele právnické osoby, kterou město zřídilo (dále jen „Ústav“; k odvolání došlo v červenci 1997), dále požadoval sdělení, kdo tento návrh na zmíněné odvolání zpracoval a předložil ke schválení, s uvedením jmen a funkcí, a konečně požadoval zaslání kopie plného znění odpovědi na dopis radě města datovaný 97. 1997 a podepsaný vedoucími zařízení Ústavu. Na tento dopis reagoval Magistrát města Ostravy dopisem ze dne 5. 3. 2002, v němž sdělil žalobci, že z funkce ředitele Ústavu byl odvolán na základě zhodnocení žalobcovy činnosti v uvedené funkci, přičemž jedním z podkladů pro rozhodování členů rady města byla zpráva o výsledku kontroly hospodaření Ústavu, s níž byl žalobce seznámen. Získání informací směřujících ke zjištění, které další informace měli jednotliví tehdejší členové rady města k dispozici při rozhodování, není v možnostech magistrátu města. Písemný návrh na odvolání žalobce neexistuje, resp. není dle dostupných informací na Magistrátu města Ostravy k dispozici. Ze znalosti informací o působnosti rady města ve funkci zřizovatele lze v takovém případě usuzovat, že návrh na odvolání či ponechání žalobce ve funkci vyplynul z volné diskuse mezi přítomnými členy rady města. Z obsahu tehdy přijatého usnesení lze dovodit, že o neponechání žalobce ve funkci rozhodlo nejméně šest tehdejších členů rady města. Žalobcův požadavek na zaslání odpovědi vedoucím zaměstnancům Ústavu je nerealizovatelný, neboť podle sdělení tehdejšího tajemníka magistrátu byla těmto zaměstnancům předána odpověď ústně a o obsahu sdělení nebyl učiněn písemný záznam. Na tento dopis reagoval žalobce odvoláním ze dne 20. 3. 2002, o němž rozhodla žalovaná usnesením ze dne 9. 4. 2002 tak, že odvolání zamítla v plném rozsahu. Toto rozhodnutí neobsahuje žádné odůvodnění.
Ke včasné žalobě krajský soud zrušil naříkané rozhodnutí pro vady řízení a věc vrátil žalované k dalšímu řízení.
Z odůvodnění:
Žalobce namítal, že napadené rozhodnutí žalované je nepřezkoumatelné, neboť není vůbec odůvodněno. Dále namítal, že toto rozhodnutí nemá náležitosti podle § 15 zákona č. 106/1999 Sb., že nebyla dodržena lhůta pro rozhodnutí o odvolání stanovená v § 16 odst. 3 citovaného…
