č. 551/2005 Sb. NSS, Daň z příjmů: hmotný majetek
č. 551/2005 Sb. NSS
Daň z příjmů: hmotný majetek
Daňové řízení: neunesení důkazního břemene a jeho důsledky v řízení před soudem
k § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (v textu též „zákon o daních z příjmů“)
k § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků (v textu též „daňový řád“)
k § 75 odst. 1 soudního řádu správního
I. Hmotným majetkem ve smyslu § 26 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o dani z příjmů, jsou za splnění dalších podmínek i soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením. Posouzení, zda se jedná o takový soubor movitých věcí či pouze o technické zhodnocení jiné věci, je otázkou právní, kterou nemůže řešit znalecký posudek. Znalec se může k povaze daného zařízení vyjádřit pouze z odborného (technického) hlediska.
II. Pokud daňový subjekt v daňovém řízení neunese důkazní břemeno, které jej stíhá, znamená to, že se z jím tvrzených skutečností nevychází, přičemž tato okolnost umožňuje správci daně uložit daňovému subjektu povinnost zaplatit daň ve vyšší částce, než by odpovídalo údajům jím uvedeným v daňovém přiznání. Ustanovení § 75 odst. 1 s. ř. s. a konstrukce § 31 odst. 9 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, pak vylučuje, aby soud, který rozhodnutí daňového orgánu toliko přezkoumává, ve správním soudnictví prováděl na návrh daňového subjektu důkazy, které daňový subjekt v daňovém řízení nenavrhl ani neoznačil nebo předložil až po jeho skončení, v důsledku čehož bylo vydáno pro něj nepříznivé rozhodnutí.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 7. 2. 2003, čj. 15 Ca 609/2000-17)*)
Věc: Společnost s ručením omezeným T. v Ú. proti Finančnímu ředitelství v Ústí nad Labem o daň z příjmů právnických osob.
Žalobce u Krajského soudu v Ústí nad Labem podal tři samostatné žaloby. V prvé z nich se domáhal zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2000, jímž došlo v jeho neprospěch ke změně dodatečného platebního výměru Finančního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 31. 1. 2000, neboť mu byla dodatečně doměřena daň z příjmů právnických osob za rok 1995 v částce 18 040 Kč oproti původně stanovené výši 17 630 Kč.
V druhé žalobě žalobce navrhl zrušení dalšího rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2000, jímž bylo zamítnuto odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 31. 1. 2000, kterým žalobci byla dodatečně doměřena daň z příjmů právnických osob za rok 1996 v částce 49 920 Kč.
Třetí žaloba směřovala ke zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2000, jímž došlo k zamítnutí odvolání proti dodatečnému platebnímu výměru Finančního úřadu v Ústí nad Labem ze dne 31. 1. 2000, kterým žalobci byla dodatečně doměřena daň z příjmů právnických osob za rok 1997 v částce 23 010 Kč.
Žalobce v žalobách namítl, že žalovaný vyměřil daně z příjmů právnických osob za příslušná zdaňovací období na základě posouzení zařízení sloužícího k přenosu technologických dat umístěného na stávající výměníkové stanici jako technického zhodnocení této stanice, ačkoli ve skutečnosti se jednalo o samostatnou investici. Toto zařízení totiž představovalo soubor samostatných věcí, jež měly z hlediska energetiky samostatné technicko-ekonomické…
