č. 4435/2023 Sb. NSS, Rozšířený senát: podání exekučního návrhu; nezákonný zásah
č. 4435/2023 Sb. NSS
Rozšířený senát: podání exekučního návrhu; nezákonný zásah
k § 175 odst. 1 daňového řádu
k § 82 soudního řádu správního
Podání exekučního návrhu správcem daně jako oprávněným podle § 175 odst. 1 daňového řádu, je-li vymáhán daňový nedoplatek, nemůže být zásahem podle § 82 s. ř. s.
(Podle rozsudku rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 20. 12. 2022, čj. 10 As 25/2020-61)
Prejudikatura: č. 603/2005 Sb. NSS, č. 2206/2011 Sb. NSS, č. 2242/2011 Sb. NSS, č. 3324/2016 Sb. NSS, č. 3931/2019 Sb. NSS, č. 4119/2021 Sb. NSS a č. 4178/2021 Sb. NSS.
Věc: M. N. proti Městskému úřadu Vodňany o ochranu před nezákonným zásahem, o kasační stížnosti žalovaného.
Jádrem sporu bylo, zda podání exekučního návrhu [§ 37 a násl. zákona č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) a o změně dalších zákonů] správním orgánem k vymožení daňového nedoplatku může být nezákonným zásahem ve smyslu § 82 s. ř. s., nebyly-li při podání dodrženy podmínky proporcionality podle § 175 odst. 2 daňového řádu.
Rozhodnutím ze dne 27. 4. 2015 žalovaný uznal žalobce vinným ze spáchání přestupku podle zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a uložil mu pokutu ve výši 2 000 Kč a povinnost uhradit náklady řízení ve výši 1 000 Kč.
Žalovaný dne 30. 7. 2015 vyzval žalobce k úhradě pokuty uložené tímto rozhodnutím a upozornil jej na možnost vymáhání nedoplatku prostřednictvím soudního exekutora a na náklady s tím spojené. Tuto výzvu žalobce převzal. S ohledem na jeho pasivitu žalovaný dále třikrát požádal o součinnost zdravotní pojišťovnu žalobce za účelem zjištění zaměstnavatele a zdanitelného příjmu žalobce, který by mohl být předmětem daňové exekuce. Zdravotní pojišťovna žalobce poprvé odpověděla, že žalobce je pojištěncem jiného státu EU, EHP nebo Švýcarska, podruhé uvedla, že je osobou bez zdanitelných příjmů, a potřetí sdělila, že je osobou samostatně výdělečně činnou.
Dne 6. 8. 2019 podal žalovaný exekuční návrh na vymáhání nedoplatku na pokutě a nákladech řízení v celkové výši 3 000 Kč. Ve výzvě ke splnění vymáhané povinnosti pověřený exekutor předběžně stanovil celkovou částku nákladů exekuce v případě, že vymáhaná povinnost nebude do 30 dnů od doručení výzvy splněna, na 6 655 Kč. Peněžitá povinnost včetně nákladů exekuce ke dni vydání této výzvy činila 6 811,50 Kč (z toho náklady exekuce představovaly částku 3 327,50 Kč včetně DPH a náklady oprávněného, tj. žalovaného, částku 484 Kč, tj. celkem 3 811,50 Kč).
Následně podal žalobce dne 9. 9. 2019 žalobu ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného. Podstatou žalobní argumentace byla námitka nepřiměřenosti volby způsobu vymáhání nedoplatku s ohledem na výši nedoplatku (§ 175 odst. 2 daňového řádu). Krajský soud shledal žalobu důvodnou a rozsudkem ze dne 18. 12. 2019, čj. 61 A 6/2019-60, určil, že zásah žalovaného vůči žalobci spočívající ve volbě způsobu vymáhání pokuty ve výši 3 000 Kč uložené žalobci rozhodnutím žalovaného ze dne 27. 4. 2015 prostřednictvím soudního exekutora byl nezákonný.
Žalovaný (stěžovatel) napadl…
