č. 232/2004 Sb. NSS, Stavební zákon: dodatečné povolení stavby
č. 232/2004 Sb. NSS
Stavební zákon: dodatečné povolení stavby
Řízení před soudem: osoba zúčastněná na řízení
k § 88 odst. 1 písm. b) zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
k § 34 odst. 3 soudního řádu správního
I. Pro dodatečné povolení stavby [§ 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona] není rozhodující, zda se jedná o stavbu výjimečnou či originální z hlediska architektonického nebo regionálního.
II. Osoba zúčastněná na řízení má podle § 34 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. právo předložit v řízení o kasační stížnosti písemné vyjádření. Nemůže se jím však domáhat projednání vlastních námitek proti napadenému rozsudku nad rámec námitek uplatněných stěžovatelem v kasační stížnosti
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 10.2003, čj. 2 As 11/2003-164)
Věc: Ing. Karel M. v B. proti Krajskému úřadu Jihočeského kraje, za účasti Prof. MUDr. Dr. Karla M., DrSc, v B., o odstranění stavby, o kasační stížnosti žalobce.
Krajský soud v Českých Budějovicích zamítl žalobu žalobce proti rozhodnutí Okresního úřadu - referátu regionálního rozvoje v Jindřichově Hradci ze dne 17. 9. 2002, jímž bylo zamítnuto odvolání žalobce Ing. Karla M., Jeanety B. a prof. MUDr. Dr. Karla M., DrSc, a potvrzeno rozhodnutí Městského úřadu Dačice - stavebního úřadu, ze dne 6. 5. 2002. Posledně uvedeným rozhodnutím byla stavebníkovi - obci Č. - dodatečně povolena stavba „stavební úpravy části kulturního domu čp. 133 - ztížení hostince“ v katastrálním území Č. Krajský soud žalobu zamítl s odůvodněním, že byly naplněny zákonné podmínky pro to, aby stavba byla dodatečně povolena, neboť stavebník v řízení o odstranění stavby podle § 88 odst. 1 písm. b) stavebního zákona prokázal, že dodatečné povolení stavby postavené bez stavebního povolení je v souladu s veřejným zájmem.
Proti tomu stěžovatel v kasační stížnosti namítal, že nebyl splněn základní zákonný požadavek pro dodatečné povolení stavby, protože stavebník nedoložil veřejný zájem na zachování nepovolené stavby. Dle názoru stěžovatele je dodatečná legalizace nepovolené stavby postupem výjimečným; běžným postupem je naopak odstranění takové stavby. Jedinou výjimkou, kdy není stavbu třeba odstraňovat, je situace, kdy stavebník prokáže veřejný zájem na zachování nepovolené stavby. Takový veřejný zájem však musí korespondovat s výjimečností tohoto řešení. Veřejný zájem spočívající v zachování stavby tak podle stěžovatele musí vyjadřovat výjimečnost či originalitu této stavby z hlediska architektonického nebo regionálního či jiného společenského významu. Veřejný zájem může být naplněn, jen jde-li o stavbu společensky zvlášť významnou. V daném případě, kdy jde o stavbu dalšího hostinského zařízení v obci, kde již tři hostinská zařízení jsou, takový veřejný zájem nepřipadá v úvahu, a mělo tak být rozhodnuto o odstranění stavby. Stěžovatel proto navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil krajskému soudu k dalšímu řízení.
Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti projevil nesouhlas s tvrzením stěžovatele, že odstranění stavby by mělo mít sankční charakter. Postih za stavbu bez stavebního povolení…
