2016.20.2
Aktuální informace z oblasti DPH
Ing. Olga Hochmannová
V tomto článku přinášíme přehled aktuálního legislativního dění z oblasti DPH v Bruselu i v ČR.
Brusel
Novela směrnice o společném systému DPH
Dne 1. 7. 2016 byla v Úředním věstníku EU publikována směrnice Rady (EU) 2016/1065 ze dne 27. června 2016, kterou se mění směrnice 2006/112/ES, pokud jde o zacházení s poukazy.
Jak vyplývá již z názvu, novela upravuje uplatňování DPH u poukazů (voucherů). Rozlišuje přitom jednoúčelový poukaz, u kterého jsou v okamžiku jeho vydání známy místo dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se vztahuje, a DPH splatná za toto zboží nebo služby.
Vydání takového jednoúčelového poukazu osobou povinnou k dani vlastním jménem se považuje za dodání zboží nebo poskytnutí služby, na které se poukaz vztahuje. Samotné předání zboží nebo poskytnutí služby na základě jednoúčelového poukazu pak již zdanitelným plněním není.
U víceúčelových poukazů však není zdanitelným plněním předání poukazu, tím je až skutečné předání zboží nebo poskytnutí služby, jako protiplnění tohoto poukazu.
Směrnice pak dále stanoví, co je základem daně v případě víceúčelového poukazu (protiplnění zaplacené za poukaz).
Tato pravidla jsou členské státy povinny aplikovat od 1. 1. 2019. Jak vyplývá z přechodných ustanovení k této směrnici, uvedený režim se použije až na poukazy vydané po 31. 12. 2018.
V ČR by neměl být s uplatňováním těchto nových pravidel v praxi problém, neboť obdobný výklad k problematice jednoúčelových nebo víceúčelových poukazů (nebo elektronických peněženek) je již několik let podáván a aplikován. Navíc podobné principy obsahuje i návrh novely zákona o DPH pro r. 2017 (viz níže).
Nařízení Rady (EU) č. 1042/2013 – služby související s nemovitostí od 1. 1. 2017
Prováděcí nařízení Rady 1042/2013 bylo publikováno v Úředním věstníku EU 26. 10. 2013. Toto nařízení mění dříve publikované prováděcí nařízení (EU) č. 282/201, pokud jde o místo poskytnutí služby. Převážná část nařízení č. 1042/2013 se používá již od 1. 1. 2015. Ustanovení vztahující se k určení služeb souvisejících s nemovitostí se však mají použít až od 1. 1. 2017. Jedná se o články 13b, kde je definováno, co se pro účely směrnice o společném systému DPH považuje za "nemovitost", čl. 31a, v němž je demonstrativní výčet toho, jaké služby se považují nebo naopak nepovažují za služby související s nemovitostí, a čl. 31b, který stanoví místo plnění u služeb, jimiž se dává příjemci k dispozici zařízení k vykonávání prací na nemovitosti.
Návrhy na změny směrnice o společném systému DPH
Již několik let zveřejňuje Evropská komise záměr upravit systém DPH. Podle Komise je nutné řadu ustanovení aktualizovat, neboť již neodpovídají ekonomickým podmínkám současné doby (pravidla směrnice byla tvořena převážně na základě ekonomické situace sedmdesátých let minulého století). Ve skutečnosti by však razantní změna pravidel DPH pravděpodobně nebyla v EU přijatelná z důvodu různých politických a ekonomických zájmů jednotlivých členských států, takže návrhy, které Komise postupně prezentuje, jsou spíše dílčími kroky upravujícími stávající systém. Přesto tyto své kroky Komise hodnotí sama velmi pozitivně a pochvalně a mluví o "novém systému DPH".
Podle hodnocení Komise má být nový systém DPH jednodušší pro podnikatele, má méně zatěžovat podnikatele dodatečnými náklady (v tomto směru je údajně nutné snížit náklady zejména týkající se obchodování v rámci jednotného trhu EU), musí usnadňovat boj proti daňovým podvodům (v souvislosti s tímto bojem prezentuje Komise odhady a studie, že roční krácení DPH dosahuje v EU částky 170 miliard EUR a krácení související se samotným obchodováním mezi členskými státy částky 50 miliard EUR), nový systém má dále efektivněji využívat možnosti digitální technologie (což se prezentuje jako "zavedení jednotného digitálního trhu" v rámci EU) atd.
Ucelenou podobu tohoto kýženého "nového systému DPH" však Komise dosud nepředstavila. Údajně by měla představit nový legislativní návrh do konce roku 2016. Ve svých dosud publikovaných materiálech Komise zpravidla odkazuje na některé již dříve přijaté úpravy dosavadního společného systému DPH – např. již několik let uvádí jako aktualitu, že bylo rozhodnuto zachovat v DPH princip zdanění v místě spotřeby, a nikoli v místě původu zdanitelných plnění, že bylo přijato zjednodušení administrativních povinností daňových subjektů v podobě zavedení jednoho správního místa atd.
Do budoucna by se měl systém jednoho správního místa ještě rozšířit na obchodování se zbožím mezi zeměmi EU i s třetími zeměmi, měla by být navržena zjednodušení, která by měla pomoci zejména malým a středním podnikatelům při zakládání malého "e-commerce" podnikání, měly by být rozšířeny pravomoci a možnosti daňových orgánů při kontrolách podnikání osob povinných k dani, včetně kontroly přeshraničních obchodních operací. Dále byl publikován i záměr zrušit osvobození dovozu zboží pro dodávky malé hodnoty (z čehož by dle podkladů Komise měly být získány až 3 miliardy DPH ročně).
Zdroj: Communication from the Comission to the European Parliament, the Council and the European economic and social committee on an action plan on VAT
ČR
Změny DPH v ČR v letech 2016–2017
Přijaté změny DPH
Ačkoli podnikatelská veřejnost již několik let kritizuje skutečnost, že daňové zákony jsou v ČR příliš často měněny, legislativní úsilí odpovědných orgánů zejména v DPH nepolevuje. Naopak, novelizace zákonů, včetně zákona o DPH (ZDPH), jsou přijímány i v průběhu roku. Situaci navíc komplikuje i skutečnost, že ustanovení těchto novel mají zpravidla dělenou účinnost, tj., některá ustanovení vstupují v účinnost k jednomu datu, ale jiná k jinému datu. Pokud vezmeme v úvahu všechny dosud přijaté novely ZDPH včetně změn nařízení vlády k režimu přenesení daňové povinnosti (RPDP), pak zjistíme, že pravidla DPH se v ČR obměňují téměř každý měsíc. Níže uvádíme přehled změn DPH, které dosud vstoupily v účinnost:
1. 1. 2016 – k tomuto datu vstoupila v účinnost část ustanovení zákona č. 360/2014 Sb., konkrétně § 56 ZDPH (s pravidly pro zdaňování či osvobození od daně při dodání nemovitých věcí), § 56a (pravidla pro osvobození či zdaňování nájmu nemovité věci), § 92d (zavedl RPDP při dodání nemovité věci podle § 56 odst. 5 ZDPH) a § 101c – § 101i, (kterými byla plátcům stanovena povinnost podávat kontrolní hlášení a související povinnosti).
1. 2. 2016 – vstoupilo v účinnost nařízení vlády č. 11/2016 Sb., které rozšiřuje povinnost uplatňovat RPDP o další plnění: dodání elektřiny a plynu soustavami a sítěmi obchodníkovi a dále umožňuje uplatnit RPDP u tzv. "vybraného zboží" (skupiny zboží takto definované předcházejícími nařízeními vlády č. 361/2014 Sb. a 155/2015 Sb., např. obiloviny, mobilní telefony, tablety, notebooky ad.), i když částka základu daně na daňovém dokladu za dodávané "vybrané zboží" nepřesahuje 100.000 Kč.
1. 5. 2016 – vstoupila v účinnost první část zákona č. 113/2016 Sb., nový § 101a ZDPH, který mj. stanoví, že podání k DPH, které nebude učiněno elektronicky ve formátu a struktuře zveřejněné správcem daně, bude neúčinné.
29. 7. 2016 – vstoupila v účinnost podstatná část zákona č. 243/2016 Sb., např. ustanovení § 101g ZDPH, které nepatrně…
