Aktivní politika zaměstnanosti

3.1.4.7

Aktivní politika zaměstnanosti

JUDr. Petr Bukovjan

Ustanovení související

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 75 až 78a – příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a chráněný trh práce

  • § 104 až 107 – nástroje aktivní politiky zaměstnanosti a jejich financování

  • § 108 až 110 – rekvalifikace

  • § 111 – investiční pobídky

  • § 112 až 117 – další nástroje aktivní politiky zaměstnanosti

  • § 118 a 119 – podmínky poskytování příspěvků

  • § 120 – cílené programy k řešení zaměstnanosti

  • § 129 – odkaz na proces kontroly dodržování podmínek čerpání prostředků státního rozpočtu a uplatňování sankcí za porušení rozpočtové kázně

  • § 146 – vyúčtování a vrácení peněžních prostředků poskytnutých v rámci aktivní politiky zaměstnanosti

• Zákon č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách a o změně některých zákonů (zákon o investičních pobídkách), ve znění pozdějších předpisů

  • § 1a odst. 1 písm. a) bod 3 a 4 – hmotná podpora vytváření nových pracovních míst a rekvalifikace nebo školení zaměstnanců

  • § 2 – podmínky pro získání investiční pobídky

  • § 3 až 5 – záměr získat investiční pobídku, jeho předložení a náležitosti

• Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů (zákon o finanční kontrole), ve znění pozdějších předpisů

• Nařízení vlády č. 515/2004 Sb., o hmotné podpoře na vytváření nových pracovních míst a hmotné podpoře rekvalifikace nebo školení zaměstnanců v rámci investičních pobídek

• Vyhláška č. 518/2004 Sb., kterou se provádí zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 – charakteristika pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením

  • § 8 a 9 – druhy provozních nákladů vynaložených v souvislosti se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením

  • § 15 – způsob výpočtu průměrného ročního přepočteného počtu zaměstnanců

  • § 21 až 23 – poradenská činnost, její formy a úhrada nákladů s ní spojených

  • § 24 až 31 – bližší podmínky pro poskytování příspěvků v rámci aktivní politiky zaměstnanosti

• Vyhláška č. 519/2004 Sb., o rekvalifikaci uchazečů o zaměstnání a zájemců o zaměstnání a o rekvalifikaci zaměstnanců

• Vyhláška č. 176/2009 Sb., kterou se stanoví náležitosti žádosti o akreditaci vzdělávacího programu, organizace vzdělávání v rekvalifikačním zařízení a způsob jeho ukončení, ve znění pozdějších předpisů

 NahoruRekvalifikace

Rekvalifikací rozumí zákon o zaměstnanosti získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace včetně jejího udržování nebo obnovování. Vedle toho se za rekvalifikaci považuje rovněž získání kvalifikace pro pracovní uplatnění fyzické osoby, která dosud žádnou kvalifikaci nezískala.

V souvislosti s tímto nástrojem aktivní politiky zaměstnanosti rozlišuje zákon o zaměstnanosti mezi rekvalifikací uchazečů (zájemců) o zaměstnání a rekvalifikací zaměstnanců.

Uchazeč o zaměstnání

Prvně jmenovaná rekvalifikace se uskutečňuje na základě dohody mezi krajskou pobočkou Úřadu práce a uchazečem o zaměstnání nebo zájemcem o zaměstnání, vyžaduje-li to jejich uplatnění na trhu práce. Rekvalifikaci zajišťuje krajská pobočka Úřadu práce příslušná podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání nebo zájemce o zaměstnání, a to ve spolupráci s akreditovaným zařízením, popř. se vzdělávacím nebo zdravotnickým zařízením s akreditovanými vzdělávacími programy (tzv. rekvalifikační zařízení). Podmínky akreditace upravuje vyhláška č. 176/2009 Sb.

Za účastníka této rekvalifikace hradí krajská pobočka Úřadu práce náklady s ní spojené a může mu poskytnout rovněž příspěvek na úhradu prokázaných nutných nákladů souvisejících s rekvalifikací. Stejně tak může dotčený správní orgán práce hradit náklady vzniklé příslušnému rekvalifikačnímu zařízení.

Zaměstnanci

Rekvalifikace zaměstnanců je prováděna u zaměstnavatele, a to v zájmu jejich dalšího pracovního uplatnění. Rekvalifikace zaměstnanců se provádí na základě dohody uzavřené mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem.

Pokud rekvalifikace zaměstnanců spočívá v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace, umožňuje zákon o zaměstnanosti, aby zaměstnavatel uzavřel s krajskou pobočkou Úřadu práce písemnou dohodu, jejímž prostřednictvím budou zaměstnavateli nebo rekvalifikačnímu zařízení, které pro zaměstnavatele rekvalifikaci zaměstnanců zajišťuje, krajskou pobočkou Úřadu práce plně nebo částečně hrazeny náklady rekvalifikace zaměstnanců a náklady s ní spojené. Jestliže pro zaměstnavatele zabezpečuje rekvalifikaci zaměstnanců rekvalifikační zařízení, uzavírá se dohoda mezi zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením, popřípadě mezi krajskou pobočkou Úřadu práce, zaměstnavatelem a rekvalifikačním zařízením.

Zákon o zaměstnanosti výslovně stanoví, že rekvalifikace zaměstnanců spočívající v získání, zvýšení nebo rozšíření kvalifikace se uskutečňuje v pracovní době a je překážkou v práci na straně zaměstnance. Mimo pracovní dobu se rekvalifikace uskutečňuje, jen pokud je to nezbytné vzhledem ke způsobu jejího zabezpečení. Za výše uvedenou dobu přísluší zaměstnanci v souladu s ustanovením § 205 ZP náhrada mzdy (platu) ve výši průměrného výdělku.

Formy jak rekvalifikace uchazečů (zájemců) o zaměstnání, tak rekvalifikace zaměstnanců, druhy nákladů rekvalifikace a nákladů s ní spojených jsou upraveny podrobně ve vyhlášce č. 519/2004 Sb.

 NahoruInvestiční pobídky

Dalším z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti jsou tzv. investiční pobídky. Výčet jednotlivých druhů investičních pobídek obsahuje § 1a odst. 1 písm. a) zákona č. 72/2000 Sb., o investičních pobídkách. Řadí mezi ně též hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst a hmotnou podporu rekvalifikace nebo školení zaměstnanců (školením se rozumí teoretické a praktické vzdělávání, získávání znalostí a dovedností pro pracovní zařazení zaměstnanců, které odpovídají požadavkům stanoveným zaměstnavatelem). V této souvislosti odkazuje pak uvedený právní předpis na příslušná ustanovení zákona o zaměstnanosti.

Podmínky poskytnutí hmotné podpory

Pokud bylo zaměstnavateli vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky, může mu být na základě dohody s MPSV poskytnuta výše jmenovaná hmotná podpora. Podmínkou jak pro hmotnou podporu vytváření nových pracovních míst, tak hmotnou podporu rekvalifikace a školení zaměstnanců (na nových pracovních místech) ovšem je, že se realizují v územních oblastech České republiky, mimo hlavního města Prahy.

Příjemce investiční pobídky v podobě hmotné podpory vytváření nových pracovních míst je povinen zachovat počet nových pracovních míst a obsazení těchto míst zaměstnanci se stanovenou týdenní pracovní dobou, na která byla čerpána investiční pobídka, po dobu nejméně 5 let ode dne prvního čerpání investiční pobídky. V případě, že nové pracovní místo není ke dni prvního čerpání této investiční pobídky obsazeno, začne běžet uvedená lhůta pro toto pracovní místo až ode dne jeho obsazení.

Výši hmotné podpory na jedno nově vytvořené pracovní místo a výši hmotné podpory na rekvalifikaci nebo školení zaměstnanců v závislosti na typu investiční akce a na situaci na trhu práce, vyjádřenou podílem nezaměstnaných osob nebo dalšími ukazateli, formu poskytnutí hmotné podpory a regiony, do kterých lze podporu poskytovat, stanoví nařízení vlády č. 515/2004 Sb.

 NahoruVeřejně prospěšné práce

Tímto termínem označuje zákon o zaměstnanosti časově omezené pracovní příležitosti spočívající zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo v jiných obdobných činnostech ve prospěch obcí nebo ve prospěch státních nebo jiných obecně prospěšných institucí, které vytváří zaměstnavatel nejdéle na 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců, a to i opakovaně, k pracovnímu umístění uchazečů o zaměstnání.

Pracovní příležitosti jsou vytvářeny na základě dohody s krajskou pobočkou Úřadu práce, který na ně může zaměstnavateli poskytnout příspěvek, a to až do výše skutečně vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance umístěného na tyto práce, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

Protože jde o pracovní příležitosti omezené na dobu maximálně 24 po sobě jdoucích kalendářních měsíců a zákon o zaměstnanosti umožňuje takto postupovat i opakovaně, lze na pracovní poměry takto umístěných uchazečů o zaměstnání uplatnit výjimku z pravidla obsaženého jinak v ustanovení § 39 odst. 2 ZP a omezujícího sjednávání (prodlužování) pracovních poměrů na dobu určitou.

 NahoruSpolečensky účelná pracovní místa

Společensky účelné pracovní místo je místo, které:

• zřizuje nebo vyhrazuje zaměstnavatel na základě dohody s Úřadem práce a obsazuje je uchazeči o zaměstnání, kterým nelze zajistit pracovní uplatnění jiným způsobem, nebo

• zřídil po dohodě s Úřadem práce uchazeč o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti.

Na společensky účelná pracovní místa může Úřad práce poskytnout příspěvek. Pokud má být při tom zřízeno více než 5 pracovních míst, je Úřad práce povinen si za tímto účelem vyžádat vypracování odborného posudku.

Výše příspěvku se odvíjí od toho, zdali jde o zřízení zcela nového pracovního místa, nebo o vyhrazení již existujícího pracovního místa pro uchazeče o zaměstnání. U příspěvku na zřízení společensky účelného pracovního místa pak hraje roli též podíl nezaměstnanosti v daném okrese.

Pokud v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnaných osob v daném okrese nedosahuje průměrného podílu nezaměstnaných osob v České republice, může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku, jak ji vyhlašuje MPSV sdělením ve Sbírce zákonů. Při zřízení více než 10 takových pracovních míst na základě jedné dohody může výše příspěvku na zřízení jednoho společensky účelného pracovního místa dosáhnout maximálně šestinásobku této průměrné mzdy.

Jestliže v kalendářním měsíci předcházejícím dni podání žádosti o příspěvek podíl nezaměstnaných osob v daném okrese dosahuje průměrného podílu nezaměstnaných osob v České republice nebo je vyšší, může zmíněný příspěvek činit maximálně šestinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku a při zřízení více než 10 pracovních míst na základě jedné dohody maximálně osminásobek této průměrné mzdy.

Příspěvek na společensky účelné pracovní místo, které zaměstnavatel nově zřizuje a které bude obsazovat uchazeči o zaměstnání po dobu sjednanou v dohodě, nebo na společensky účelné pracovní místo vytvořené uchazečem o zaměstnání za účelem výkonu samostatné výdělečné činnosti, může být poskytnut jako:

1. návratný příspěvek,
2. příspěvek na úhradu úroků z úvěrů, nebo
3. jiný účelově určený příspěvek.

Příspěvek na vyhrazení jednoho společensky účelného pracovního místa může být poskytován až do výše vyplacených mzdových nákladů na zaměstnance přijatého na vyhrazené pracovní místo včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které zaměstnavatel za sebe odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance.

Jestliže dobu poskytování příspěvku na zřízení nového společensky účelného pracovního místa zákon o zaměstnanosti nijak neupravuje (Úřad práce v tomto ohledu postupuje zpravidla podle metodického doporučení MPSV a konkrétní dobu…