§ 91 Dny pracovního klidu

Komentář

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění

  • § 79 – stanovená týdenní pracovní doba

  • § 81 – rozvržení pracovní doby

  • § 86 – konto pracovní doby

  • § 92 – nepřetržitý odpočinek v týdnu

  • § 118 – příplatek za práci o sobotách a nedělích při poskytování mzdy

  • § 120, 121 – mzda při uplatnění konta pracovní doby

  • § 126 – příplatek za práci o sobotách a nedělích při poskytování platu

• Zákon č. 245/2000 Sb., o státních svátcích, o významných dnech a o dnech pracovního klidu, v platném znění

Komentář

 NahoruDny pracovního klidu

zákoník práce pracovní dny nedefinuje. Dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu a svátky, však pro své účely označuje za dny pracovního klidu. V této souvislosti je nutné upozornit na to, že při stanovení nepřetržitého odpočinku v týdnu se nejedná obecně o sobotu a neděli, ale jedná se o dny, na které připadá nepřetržitý odpočinek v týdnu konkrétního zaměstnance u konkrétního zaměstnavatele a které vyplývají z předem stanoveného rozvržení pracovní doby. Podle ustanovení § 92 odst. 2 ZP platí, že by tento nepřetržitý odpočinek v týdnu měl být určen všem zaměstnancům zaměstnavatele na stejný den a zpravidla tak, aby do něho spadala neděle. Jestliže provoz zaměstnavatele poskytnutí volna v neděli neumožní, např. proto, že se jedná o nepřetržitý provoz anebo proto, že zaměstnavatel obecně o sobotách a nedělích poskytuje služby, jako je tomu např. v kulturních zařízeních, stravovacích zařízeních, ve zdravotnických zařízeních, zařízeních sociální péče apod., může stanovit nepřetržitý odpočinek zaměstnanců i na jiné dny od pondělí do pátku. Pro zaměstnance se takto stanovený nepřetržitý odpočinek v týdnu stává dnem pracovního klidu, i když je stanoven např. na úterý a středu.

 NahoruSvátky

Zatímco nepřetržitý odpočinek zaměstnance v týdnu je individuální pro každého zaměstnance, obecně pro všechny zaměstnance shodně jsou dny pracovního klidu svátky. Státní svátky a tzv. ostatní svátky jsou upraveny zákonem č. 245/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Státním svátkem jsou 1. leden – Den obnovy samostatného českého státu, 8. květen – Den vítězství, 5. červenec – Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje, 6. červenec – Den upálení mistra Jana Husa, 28. září – Den české státnosti, 28. říjen – Den vzniku samostatného československého státu a 17. listopad – Den boje za svobodu a demokracii. Ostatními svátky jsou 1. leden – Nový rok, Velikonoční pondělí, 1. květen – Svátek práce, 24. prosinec – Štědrý den, 25. prosinec – 1. svátek vánoční a 26. prosinec – 2. svátek vánoční. První leden je jak státní, tak tzv. ostatní svátek, režim tohoto dne je však z hlediska pracovního práva stejný. Rozlišování mezi státním svátkem a svátkem nemá pro pracovní právo také žádný význam.

 NahoruOmezená možnost nařídit výkon práce

S ohledem na to, že dny nepřetržitého odpočinku v týdnu a svátky mají zásadně sloužit k odpočinku zaměstnanců, lze práci ve dnech pracovního klidu nařídit zcela výjimečně. Nelze navíc nařídit všechny práce, které by zaměstnavatel potřeboval, ale výhradně práce, které nemohou být provedeny v pracovních dnech a jsou výslovně uvedeny v ustanovení § 91 odst. 3 a 4 ZP. Jedná se o naléhavé opravné práce, nakládací a vykládací práce, inventurní a závěrkové práce, práce konané v nepřetržitém provozu za zaměstnance, který se nedostavil na směnu, práce při živelních událostech a v jiných obdobných mimořádných případech, práce nutné se zřetelem na uspokojování životních, zdravotních, vzdělávacích, kulturních, tělovýchovných a sportovních potřeb obyvatelstva, práce v dopravě a práce při krmení a ošetřování zvířat.

Ve svátek může zaměstnavatel nařídit stejný okruh prací, navíc práce v nepřetržitém provozu a práce potřebné při střežení objektu zaměstnavatele. Jiné práce než vyjmenované zaměstnavatel ve dnech pracovního klidu nařídit nesmí. Jedná se jak o práci vyplývající z předem stanoveného rozvržení pracovní doby, tak i práci přesčas.

 NahoruOmezení při kontu pracovní doby

Zákonem č. 365/2011 Sb., kterým se od 1. 1. 2012 novelizoval ZP, bylo do § 91 doplněno ustanovení, které omezuje nařizování práce ve dnech pracovního klidu pro případ, že pracovní doba je rozvržena jako konto pracovní doby podle pravidel upravených v § 86 ZP. Omezení se však vztahuje na rozvržení pracovní doby v kontu pracovní doby nikoliv obecně, ale pouze za určité situace. Omezení, nově od 1. 1. 2012 upravené v § 91 odst. 5 ZP, navazuje na možný přesun části pracovní doby vykazované jako práce přesčas z jednoho vyrovnávacího období při použití konta pracovní doby do následujícího. Tato možnost je upravena od 1. 1. 2012 v § 86 odst. 4 ZP. V kolektivní smlouvě, nikoliv však ve vnitřním předpisu zaměstnavatele, je možné při použití konta pracovní doby upravit, že práci přesčas v maximálním rozsahu 120 hodin vykonanou v jednom vyrovnávacím období, je možné převést do následujícího vyrovnávacího období na účet pracovní doby. Je-li v kolektivní smlouvě sjednána tato možnost, zaměstnanci není při ukončení vyrovnávacího období poskytnuta mzda za práci přesčas a odpracovaná doba se v dohodnutém rozsahu započte na pracovní dobu v bezprostředně následujícím vyrovnávacím období.

Nová právní úprava tak umožňuje zaměstnavatelům, kteří mohou konto pracovní doby jako zvláštní způsob rozvržení pracovní doby zavést (tzv. podnikatelská sféra), pružně reagovat na potřebu vyššího rozsahu práce v jednom vyrovnávacím období. Tato výhoda pro zaměstnavatele je však kompenzována jednak vyššími nároky zaměstnanců, ale také určitým omezením při rozvrhování pracovní doby. Kromě toho, že zaměstnancům při použití přesunu přesčasové práce na konto pracovní doby do…