2.11.73
§ 73 ZDPH Podmínky pro uplatnění nároku na odpočet daně
Ing. Olga Hochmannová
Úplné znění
Související ustanovení zákona o DPH
§ 21 až § 25 ZDPH
§ 26 až § 35 ZDPH
§ 72 ZDPH – Nárok na odpočet daně
§ 100 až § 101 ZDPH
Vztah k dalším souvisejícím předpisům
Směrnice Rady 2006/112/ES, čl. 167 – 172
Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád
Komentář:
Ustanovení § 73 stanoví podrobnější podmínky, za nichž může plátce uplatnit nárok na odpočet daně.
K § 73 odst. 1 ZDPH
Odst. 1 stanoví podmínky, které musí plátce daně splnit pro uplatnění nároku na odpočet daně. Podmínky se liší podle toho, o jaké přijaté zdanitelné plnění se jedná:
• U přijatého zdanitelného plnění od jiného plátce musí plátce mít daňový doklad.
• U plnění přijatého v režimu přenesení daňové povinnosti, včetně plnění od osoby registrované k dani v jiném členském státě nebo od zahraniční osoby povinné k dani musí plátce daň přiznat a mít daňový doklad. Nemá-li daňový doklad, lze nárok na odpočet prokázat jiným způsobem.
• U dovozu zboží musí plátce přiznat daň (pokud je povinen daň sám přiznat) nebo musí zaplatit daň vyměřenou celním úřadem a mít daňový doklad.
K § 73 odst. 2 ZDPH
Plátce může uplatnit nárok na odpočet daně nejdříve za zdaňovací období, ve kterém jsou splněny podmínky uvedené v § 73 odst. 1. Počátek doby, kdy lze nejdříve uplatnit odpočet daně, stanoví také novelizované ustanovení § 72 odst. 3. Úhrnem tedy z obou ustanovení vyplývá, že plátce může uplatnit odpočet daně nejdříve ve zdaňovacím období, kdy u přijatého zdanitelného plnění nebo zaplacené úplaty vznikla povinnost přiznat daň a kdy má k dispozici daňový doklad. U přijatých zdanitelných plnění v režimu přenesení daňové povinnosti může odpočet daně uplatnit nejdříve za to zdaňovací období, kdy daň přiznal, u dovozu zboží nejdříve za období, kdy daň přiznal a kdy má daňový doklad, u dovozu zboží, u něhož vyměřuje daň celní úřad, nejdříve za zdaňovací období, kdy daň zaplatil a kdy má daňový doklad.
Plátci musí být pozorní zejména v případě přijatých zdanitelných plnění nebo plateb, které se uskutečnění v jednom zdaňovacím období, ale daňový doklad je na ně vystaven a přijat až v následujícím zdaňovacím období. Pokud plátci při zpracování daňového přiznání k DPH zahrnují přijaté daňové doklady do evidence k DPH ke dni uskutečnění účetního případu, např. k datu uskutečnění zdanitelného plnění, musí evidenci upravit tak, aby do odpočtu daně v daňovém přiznání byla zahrnuta jen ta přijatá plnění, za která v příslušném zdaňovacím období už měli daňový doklad.
K § 73 odst. 3 ZDPH
Nárok na odpočet daně nelze uplatnit po uplynutí druhého kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém vznikl. Celková doba pro uplatnění odpočtu daně byla sice zkrácena na dva roky, avšak začíná běžet prvním dnem kalendářního roku bezprostředně následujícího po kalendářním roce, ve kterém nárok na odpočet daně vznikl a počítá se na kalendářní roky. Plátce může uplatnit nárok na odpočet daně i po uplynutí uvedené lhůty, pokud mu u přijatých plnění současně vznikla povinnost přiznat daň (např. pořízení zboží z jiného členského státu) a plátce ji přiznal. Novelou byla zkrácena lhůta pro uplatnění odpočtu daně na 2 roky, avšak současně byl odlišně stanoven začátek běhu lhůty (od začátku následujícího kalendářního roku) a počítání lhůty, takže v praxi nemusí vždy být lhůta kratší o 12 měsíců nebo 4 čtvrtletí oproti dosavadním podmínkám.
K § 73 odst. 4 ZDPH
V odst. 4 je stanoveno omezení rozsahu období, za které může uplatnit odpočet daně plátce, který má nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši.
Plátci, kteří mají nárok na odpočet daně pouze v poměrné výši, jsou povinni uplatnit nárok na odpočet daně u krácených plnění nejpozději za poslední zdaňovací období příslušného kalendářního roku, v němž mohli nárok nejdříve uplatnit. Dvouletá lhůta jako maximální pro uplatnění odpočtu daně platí i pro tyto plátce, avšak s tím rozdílem, že odpočet daně ze zdanitelných plnění, která jsou povinni krátit, mohou uplatnit v řádném daňovém přiznání pouze v rámci příslušného kalendářního roku, v následujících dvou letech do konce stanovené lhůty pouze prostřednictvím dodatečného daňového přiznání.
Tento postup se netýká plátců, kteří počítají koeficient podle § 76 pro odpočet daně v krácené výši, ale tento koeficient je 95 % nebo vyšší (s výjimkou dlouhodobého majetku). Tito plátci tedy ve skutečnosti odpočet daně nekrátí, protože je-li koeficient roven 95 % nebo vyšší, považuje se za roven 100 % (viz § 76 odst. 5 ZDPH). U dlouhodobého majetku však omezení pro uplatnění odpočtu daně platí, což znamená, že odpočet daně z dlouhodobého majetku musí být uplatněn za zdaňovací období roku, kdy mohl být uplatněn nejdříve, a to i tehdy, když se výše koeficientu 95 % a vyšší považuje za rovnou 100 %, takže se ve skutečnosti odpočet daně z tohoto majetku nekrátí.
K § 73 odst. 5 ZDPH
V ustanovení odst. 5 je stanoveno, jak se…
