§ 56 PVZÚ Odpisování majetku

Komentář k § 56 PVZÚ

Účetní metoda vymezuje odpisovaný nehmotný a hmotný dlouhodobý majetek nebo jeho části, který je odpisován z jeho ocenění při pořízení postupně v průběhu jeho používání (majetek se odpisuje jen do výše jeho ocenění v účetnictví). Průběh používání může být vyjádřen ve vazbě na čas, ale také jiným způsobem, například ve vazbě na výkony.

S účinností od 1. 1. 2018 byla doplněna do tohoto ustanovení pravidla odpisování goodwillu i záporného. Zrušuje se text z § 6 PVZÚ: “Účetní jednotka může rozhodnout o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu delší než 60 měsíců, nejdéle však 120 měsíců; tuto skutečnost účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.“ Nahrazuje se textem: "Pokud dobu použitelnosti goodwillu a nehmotných výsledků vývoje nelze odhadnout, účetní jednotka rozhodne o době odpisování goodwillu nebo záporného goodwillu a nehmotných výsledků vývoje, která nesmí být kratší než 60 měsíců a delší než 120 měsíců; zvolenou dobu účetní jednotka odůvodní v příloze v účetní závěrce.“.

Dále se odpisuje:

Účetní jednotky sestavují odpisový plán včetně jeho aktualizace podle průběhu používání a podle změn v průběhu používání majetku účetní jednotkou.

S ohledem na významnost a věrný a poctivý obraz předmětu účetnictví a finanční situace účetní jednotky může účetní jednotka při odpisování majetku zohlednit předpokládanou zbytkovou hodnotu, tj. účetní jednotkou zdůvodnitelná kladná odhadovaná částka, kterou by účetní jednotka mohla získat v okamžiku předpokládaného vyřazení majetku po odečtení předpokládaných nákladů s vyřazením souvisejících.

Pokud účetní jednotka aktualizuje odpisový plán v průběhu užívání konkrétního majetku, potom je třeba zajistit, aby se součet dosud vykázaných a plánovaných odpisů včetně zbytkové hodnoty rovnal ocenění majetku při jeho pořízení. Zbytkovou hodnotou se rozumí snížená předpokládaná zbytková hodnota. Výše vykázaných odpisů a oprávek v předchozích účetních obdobích se při aktualizaci odpisového plánu neopravuje.

Právo stavby je novým pojmem s účinností od 1. 1. 2014 nového občanského zákoníku (§ 1240 až 1256 NOZ).

Podstatou práva stavby je zatížení cizího pozemku stavbou osoby, které právo přísluší (tzv. stavebník) a má k tomu patřičné oprávnění zrealizovat na tomto pozemku, či pod ním, stavbu, na omezenou dobu. Právo stavby se nabývá smlouvou, vydržením, anebo rozhodnutím orgánu veřejné moci. Právo stavby zřízené smlouvou vzniká zápisem do veřejného seznamu. Právo stavby lze zřídit jen jako dočasné; nesmí být zřízeno na více než 99 let. Poslední den doby, na kterou je právo stavby zřízeno, musí být patrný z veřejného…