č. 3459/2016 Sb. NSS, Energetika: prodloužení licence na obchod s elektřinou; lhůta pro podání žádosti o prodloužení doby platnosti licence,
č. 3459/2016 Sb. NSS
Energetika: prodloužení licence na obchod s elektřinou; lhůta pro podání žádosti o prodloužení doby platnosti licence,
k § 9 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění zákona č. 158/2009 Sb.
O prodloužení licence na obchod s elektřinou může Energetický regulační úřad rozhodnout pouze na podkladě žádosti podané ve lhůtě dle § 9 odst. 6 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích, tj. na podkladě žádosti podané v časovém rozpětí nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dnů před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena. Marným uplynutím této lhůty právo na prodloužení udělené licence zaniká a je třeba požádat o vydání licence nové.
(Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2016, čj. 30 A 36/2014-57)
Věc: Akciová společnost Commexim Group proti Energetickému regulačnímu úřadu o prodloužení licence na obchod s elektřinou.
Žalovaný obdržel dne 5. 6. 2013 žádost žalobkyně (držitelky licence na obchod s elektřinou) o změnu licence pro podnikání v energetických odvětvích, konkrétně o prodloužení doby platnosti této licence na dalších 5 let počínaje datem 25. 6. 2013.
Žalovaný vydal dne 25. 6. 2013 usnesení, kterým řízení o žádosti žalobkyně podle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu ve spojení s § 9 odst. 6 energetického zákona zastavil. Dle odůvodnění tohoto usnesení žalobkyně ve lhůtě stanovené § 9 odst. 6 energetického zákona žádost o prodloužení doby platnosti licence nedoplnila a žalovaný shledal žádost zjevně právně nepřípustnou. Rozhodnutím předsedkyně žalovaného ze dne 2. 10. 2013 bylo usnesení I. stupně zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu projednání. Předsedkyně žalovaného napadenému usnesení vytýkala především jeho nedostatečné odůvodnění způsobující jeho nepřezkoumatelnost, jelikož v rozhodnutí nebyly uvedeny důvody vedoucí žalovaného k závěru o zjevné právní nepřípustnosti podané žádosti. Dále nebylo zřejmé, proč správní orgán I. stupně poukazoval na absenci doplnění žádosti, když z obsahu správního spisu nevyplývalo, že by žalobkyně jako žadatelka byla k jakémukoli doplnění vyzvána.
Dne 13.11. 2013 žalovaný vydal nové usnesení, kterým opětovně rozhodl o zastavení řízení dle § 66 odst. 1 písm. b) správního řádu z důvodu zjevné právní nepřípustnosti podané žádosti. Toto usnesení odůvodnil tak, že podle § 9 odst. 6 energetického zákona musí být žádost podána nejdříve 6 měsíců a nejpozději 90 dnů před uplynutím doby, na kterou byla licence udělena. Žalobkyni vzniklo oprávnění k výkonu licencované činnosti na dobu 5 let dnem nabytí právní moci rozhodnutí o udělení licence, přičemž konec této pětileté doby připadl na den 23. 6. 2013. Vzhledem k tomu, že žádost byla podána až dne 5.6.2013, nebyly uvedené lhůty dodrženy, a tedy žalovaný dospěl k závěru, že žádost žalobkyně nelze projednat, a řízení o ní zastavil.
Žalobkyně se proti tomuto rozhodnutí bránila rozkladem, o němž předsedkyně žalovaného rozhodla rozhodnutím ze dne 20. 2. 2014 tak, že…
