č. 3241/2015 Sb. NSS, Daň z přidané hodnoty: vymáhání dluhů a faktoring; finanční činnosti osvobozené od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně
č. 3241/2015 Sb. NSS
Daň z přidané hodnoty: vymáhání dluhů a faktoring; finanční činnosti osvobozené od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně
k § 54 odst. 1 písm. u) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty (v textu jen „zákon o DPH“)
Vymáhání dluhů a faktoring nejsou finančními činnostmi osvobozenými od daně z přidané hodnoty bez nároku na odpočet daně [§ 54 odst. 1 písm. u) zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty]. Za faktoringovou provizi nelze bez dalšího považovat rozdíl mezi kupní cenou pohledávky a její nominální hodnotou. Tím spíše, pokud není v daňovém řízení prokázáno sjednání takové formy faktoringové provize mezi daňovým subjektem a postupiteli pohledávek.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 16. 3. 2015, čj. 8 Afs 13/2014-93)
Prejudikatura: rozsudky Soudního dvora ze dne 6. 4. 1995, BLP Group (C-4/94, Recueil, I-983), ze dne 8. 6. 2000, Midland Bank (C-98/98, Recueil, s. I-4177), ze dne 22. 2. 2001, Abbey National (C-408/98, Recueil, s. I-1361), ze dne 26. 6. 2003, MKG-Kraftfahrzeuge-Factoring (C-305/01, Recueil, s. I-6729), ze dne 18.10. 2007, Navicon (C-97/06, Sb. rozh., s. I-8755), ze dne 29.10. 2009, SKF (C-29/08, Sb. rozh. s. I-10413), ze dne 27.10. 2011, GF-KL Financial Services (C-93/10, Sb. rozh., I-10791), ze dne 16. 2. 2012, Eon Aset Menidjmunt (C-118/11), ze dne 22. 3.2012, Klub (C-153/11), ze dne 4.10.2012, PIGI (C-550/11), ze dne 21. 2. 2013, Becker (C-104/12), a ze dne 30. 5. 2013, X (C-651/11).
Věc: Společnost s ručením omezeným TITUS CZ, v likvidaci, proti Odvolacímu finančnímu ředitelství o penále a daň z přidané hodnoty, o kasační stížnosti žalobkyně.
Rozhodnutím ze dne 14. 6. 2010 Finanční úřad v Chrudimi (dále jen „správce daně“) doměřil žalobkyni penále a daň z přidané hodnoty za zdaňovací období 3. čtvrtletí 2007.
Rozhodnutím ze dne 19. 12. 2012 žalovaný na základě odvolání žalobkyně změnil rozhodnutí správce daně tak, že zvýšil dodatečně doměřenou daň z částky 29 323 Kč na částku 93 923 Kč a zvýšil i předepsané penále [zde ještě Finanční ředitelství v Hradci Králové, které bylo s účinností od 1. 1. 2013 dle § 19 odst. 1 zákona č. 456/2011 Sb., o Finanční správě České republiky, zrušeno a jeho právním nástupcem se ve smyslu § 7 písm. a) citovaného zákona ve spojení s § 69 s. ř. s. stalo Odvolací finanční ředitelství se sídlem v Brně, s nímž bylo v řízení pokračováno].
Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Krajského soudu v Hradci Králové - pobočce v Pardubicích, který žalobu zamítl rozsudkem ze dne 11. 12. 2013, čj. 52 Af 27/2013-60. Kromě jiného uvedl, že podle ustálené judikatury Soudního dvora má společný systém DPH zajistit neutralitu daňové zátěže všech hospodářských činností za podmínky, že tyto činnosti v zásadě samy podléhají DPH. Aby mohl být přiznán nárok na odpočet, musí existovat přímá a bezprostřední souvislost mezi konkrétním plněním na vstupu a jedním či několika plněními na výstupu, která zakládají nárok na odpočet (srov. rozsudky Soudního dvora ze dne 8. 6. 2000, Midland Bank, C-98/98, Recueil, s. I-4177, a ze dne 22. 2. 2001,…
