§ 307a-309a ZP Agenturní zaměstnávání

2.13.3070001

§ 307a–309a ZP Agenturní zaměstnávání

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

• Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 2 – definice závislé práce

  • § 39 odst. 5 – výjimka z pravidel o sjednávání pracovních poměrů na dobu určitou

  • § 43a – dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli

  • § 103 odst. 1 písm. f) – informace a pokyny o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci

  • § 252–256 – odpovědnost zaměstnance za schodek a ztrátu svěřených předmětů

  • § 279 odst. 3 – informace o nabídce volných pracovních míst u uživatele

• Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů

  • § 5 písm. e) – definice nelegální práce

  • § 5 písm. g) – definice tzv. zastřeného zprostředkování zaměstnání

  • § 14 – formy zprostředkování zaměstnání

  • § 35 – oznamování volných pracovních míst

  • § 58–66 – zprostředkování zaměstnání agenturami práce

  • § 95 – pronájem pracovní síly ze zahraničí

• Zákon č. 251/2005 Sb., o inspekci práce, ve znění pozdějších předpisů

  • § 4 odst. 2 písm. f) – poskytování informací Úřadu práce České republiky a MPSV o uložení pokuty agentuře práce za porušení povinností

  • § 20a, 33a – skutkové podstaty přestupků na úseku agenturního zaměstnávání

• Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

  • § 6 odst. 2 – zaměstnavatel při mezinárodním pronájmu pracovní síly

  • § 22 odst. 1 písm. b) – příjmy ze zdrojů na území České republiky

• Zákon č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů

  • § 58 odst. 9 – zaměstnanecké dílo při agenturním zaměstnávání

 NahoruAgentura práce

Subjektem zaměstnávajícím zaměstnance a dočasně je přidělujícím k výkonu práce u uživatele je tzv. agentura práce. Agenturou práce se právnická nebo fyzická osoba stává teprve udělením povolení, které k její žádosti vydávalo do konce roku 2023 generální ředitelství Úřadu práce České republiky a po novele s účinností od 1. 1. 2024 Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Uživatelem je pak právnická nebo fyzická osoba, jež ukládá zaměstnanci agentury práce pracovní úkoly, organizuje, řídí a kontroluje jeho práci, dává mu k tomu účelu pokyny, vytváří mu příznivé pracovní podmínky a zajišťuje jeho bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Nemůže však vůči němu činit právní jednání jménem agentury práce.

Kdyby pracovní sílu svých zaměstnanců pronajímal subjekt, který nedisponuje příslušným povolením jako agentura práce, šlo by o tzv. zastřené zprostředkování zaměstnání ve smyslu § 5 písm. g) ZZ, za které jak tomuto subjektu, tak tomu, kdo ho umožnil (využil této pracovní síly) hrozí pokuta od orgánu inspekce práce až do výše 10 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč, a od 1. 1. 2024 dokonce též postih v podobě zákazu činnosti až na dobu 2 let.

 NahoruSmluvní ujednání

Aby šlo o agenturní zaměstnávání, musejí být splněny ze strany příslušných smluvních subjektů následující podmínky:

• uzavření pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti obsahující ujednání, jímž se agentura práce zaváže zajistit zaměstnanci dočasný výkon práce u jiného zaměstnavatele (uživatele) a zaměstnanec se zaváže tuto práci konat podle pokynů uživatele a na základě dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce, uzavřené mezi agenturou práce a uživatelem, a

• uzavření dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce mezi agenturou práce a jiným zaměstnavatelem (uživatelem); tato dohoda musí být uzavřena v písemné podobě.

Na to navazuje písemný pokyn, kterým agentura práce přiděluje svého zaměstnance k dočasnému výkonu práce u uživatele.

Určitá "personální omezení" pro uživatele co do použití agenturního zaměstnávání obsahuje ustanovení § 307b ZP. Dle tohoto paragrafu jsou totiž agentura práce a uživatel povinni zajistit, aby zaměstnanec agentury práce nebyl dočasně přidělen k výkonu práce u uživatele, u něhož:

1. je současně zaměstnán v základním pracovněprávním vztahu, nebo
2. konal anebo koná v témže kalendářním měsíci práci na základě dočasného přidělení jinou agenturou práce.

 NahoruPodmínky agenturního zaměstnávání

Podmínky agenturního zaměstnávání včetně obsahu dohody o dočasném přidělení zaměstnance agentury práce a písemného pokynu agentury práce směrem ke svému zaměstnanci upravují § 308 a 309 ZP. Jde zejména o určení druhu práce, kterou bude dočasně přidělený zaměstnanec u uživatele vykonávat (včetně požadavků na jeho odbornou, popřípadě zdravotní způsobilost nezbytnou k výkonu sjednané práce), vymezení místa výkonu takové práce, den nástupu dočasně přiděleného zaměstnance agentury práce k výkonu práce u uživatele, vymezení pracovních a mzdových (platových) podmínek tzv. srovnatelného zaměstnance uživatele, podmínky pro ukončení dočasného přidělení před uplynutím sjednané doby jednostranným prohlášením agenturního zaměstnance nebo uživatele a v neposlední řadě určení doby, po kterou bude dočasné přidělení zaměstnance u uživatele trvat. Rozsah agenturního zaměstnávání stanovený zákonem lze omezit jen v kolektivní smlouvě uzavřené u uživatele.

Protože účelem agenturního zaměstnávání je přidělení zaměstnance agentury práce na dočasnou dobu k uživateli, neplatí pro pracovní poměry těchto zaměstnanců omezení týkající se pracovních poměrů na dobu určitou. Z ustanovení § 39 odst. 5 ZP vyplývá výslovná výjimka v tom smyslu, že omezující pravidla se nevztahují na pracovní smlouvu zakládající pracovní poměr na dobu určitou sjednanou mezi agenturou práce a zaměstnancem za účelem výkonu práce u jiného zaměstnavatele.

Pokud uživatel hodlá přijmout opatření k vyšší ochraně svého majetku vůči zaměstnancům agentury práce, nesmí být tato opatření pro zaměstnance agentury práce méně výhodná, než je tomu podle ustanovení § 252 až 256 ZP. Ta upravují odpovědnost zaměstnance za schodek na svěřených hodnotách, které je povinen vyúčtovat, a za ztrátu svěřených předmětů. Pravidla tam obsažená musí uživatel v případné dohodě se zaměstnanci agentury práce respektovat.

 NahoruCizinec

Za zprostředkování zaměstnání formou dočasného přidělení se považuje dle zákona o zaměstnanosti též situace, kdy je cizinec vyslán svým zahraničním zaměstnavatelem k výkonu práce na území České republiky na základě smlouvy s českou právnickou nebo fyzickou osobou a obsahem této smlouvy je pronájem pracovní síly. V takovém případě musí ovšem zahraniční zaměstnavatel disponovat povolením (licencí) vydaným MPSV a cizinci je potřeba povolení k zaměstnání od místně příslušné krajské pobočky Úřadu práce. O vydání tohoto povolení přitom žádá pro cizince právnická nebo fyzická osoba, která uzavřela smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem, na jejímž základě budou cizinci vysláni na území České republiky k plnění úkolů vyplývajících z této smlouvy.

Ve výše uvedeném případě je navíc třeba respektovat daňový režim upravený v zákoně o daních z příjmů. Zaměstnavatelem ve smyslu tohoto zákona se rozumí i ten subjekt, u kterého zaměstnanci vykonávají práci podle jeho příkazů, i když příjmy za tuto práci jsou na základě smluvního vztahu vypláceny prostřednictvím osoby se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí. Takto vyplácený příjem se považuje za příjem vyplácený poplatníkem uvedeným v ustanovení § 2 odst. 2 nebo § 17 odst. 3 ZDP. V případě, že v úhradách zaměstnavatele, osobě se sídlem nebo bydlištěm v zahraničí, je obsažena i částka za zprostředkování, považuje se za příjem zaměstnance nejméně 60 % z celkové úhrady.

 NahoruMajetková autorská práva

Zvláštní režim má agenturní zaměstnávání též z hlediska majetkových autorských práv k tzv. zaměstnaneckému dílu, tj. k dílu, které autor vytvořil ke splnění svých povinností vyplývajících z pracovněprávního či služebního vztahu k zaměstnavateli nebo z pracovního vztahu mezi družstvem a jeho členem. V případě agenturního zaměstnání se totiž pro účely této právní úpravy považuje za zaměstnavatele uživatel, u kterého zaměstnanec agentury práce dočasně vykonává práci podle pracovní smlouvy nebo dohody o pracovní činnosti. Mezi agenturou práce a uživatelem může být ovšem dohodnuto v této otázce jinak.

 NahoruTzv. double posting

Ustanovením § 309a ZP transponuje zákoník práce směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2018/957, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb, a to ve vztahu k tzv. double postingu. Tím je situace, kdy uživatel vysílá k výkonu práce v rámci nadnárodního poskytování služeb zaměstnance agentury práce, který je k němu dočasně přidělen. V té souvislosti je uživateli uloženo, aby o tom agenturu práce v dostatečném předstihu informoval a v této informaci uvedl požadované údaje, např. datum zahájení výkonu práce a předpokládanou dobu vyslání.

Rozdíly ve srovnání s původní úpravou

Od 1. 1. 2012

Novelou ZP od 1. 1. 2012 bylo pravidlo o tom, že za závislou práci se považuje též dočasné přidělení zaměstnance k uživateli v rámci agenturního zaměstnávání, "přesunuto" z ustanovení § 2 odst. 5 ZP do nového ustanovení § 307a ZP.

Zákoník práce upravuje vedle agenturního zaměstnávání též dočasné přidělení zaměstnance k jinému zaměstnavateli (jeho "zapůjčení") dle ustanovení § 43a ZP. Tyto dva instituty nelze zaměňovat.

Od 1. 1. 2014

Doprovodnou novelou zákoníku práce v souvislosti s novým občanským zákoníkem došlo v ustanovení § 309 ZP k terminologickým změnám.

Od 29. 7. 2017

V souvislosti s novelou zákona o zaměstnanosti v oblasti agenturního zaměstnávání bylo do ZP doplněno nové ustanovení § 307b, jehož účelem je zejména zamezit situacím, kdy kmenový zaměstnanec uživatele po skončení své směny pokračuje v konání stejné práce na základě dočasného přidělení agenturou práce nebo kdy jedna a tatáž fyzická osoba vykonává či vykonávala v jednom a témže kalendářním měsíci u jednoho a téhož uživatele práci v rámci dočasného přidělení více agenturami práce. Opatrní by měli být zejména zaměstnavatelé, kteří mají více poboček a kde lze předpokládat větší riziko porušení výše uvedených zákazů.

Od 30. 7. 2020

Do zákoníku práce bylo vloženo nové ustanovení § 309a ZP o informační povinnosti uživatele vůči agentuře práce ohledně tzv. double postingu.

Od 1. 12. 2022

Ustanovení § 309 odst. 6 ZP obsahuje pravidlo, že agentura práce nemůže téhož zaměstnance dočasně přidělit k výkonu práce u téhož uživatele na dobu delší než 12 kalendářních měsíců po sobě jdoucích. Z tohoto omezení pak dělá výjimky např. pro případ, kdy o to agenturu práce požádá sám dočasně přidělovaný zaměstnanec nebo jde-li o výkon práce na dobu náhrady za zaměstnankyně či zaměstnance čerpající mateřskou dovolenou a rodičovskou dovolenou.

Od výše uvedeného data se do výčtu výjimek dostal i případ náhrady za zaměstnance čerpajícího otcovskou dovolenou dle § 195a ZP.

Od 1. 1. 2024

Novelou bylo výslovně uvedeno, že dočasné přidělení agenturního zaměstnance k uživateli končí mj. skončením pracovněprávního vztahu mezi tímto zaměstnancem a agenturou práce (ten netrvá-li, nedává smysl, aby pokračovalo dočasné přidělení jako takové). Současně bylo doplněno, že jednostranné prohlášení agenturního zaměstnance nebo uživatele vedoucí ke skončení dočasného přidělení dle podmínek sjednaných v dohodě o dočasném přidělení mezi agenturou práce a uživatelem a obsažených v písemném pokynu směrem k agenturnímu zaměstnanci, musí být doručeno též tomuto zaměstnanci, přičemž dočasné přidělení skončí nejdříve 14. den po doručení tohoto prohlášení. To z logiky věci nutí uživatele vyjednávat s agenturou práce, jak těchto 14 dnů dále trvajícího dočasného přidělení řešit, a to zejména v případě, kdy důvodem k jednostrannému prohlášení uživatele bude např. porušení povinnosti agenturního zaměstnance zvlášť hrubým způsobem.

Podle přechodného ustanovení k novele se posléze uvedené pravidlo uplatní až na pracovněprávní vztahy mezi agenturou práce a zaměstnancem, které vznikly nejdříve v den nabytí účinnosti tohoto zákona.