č. 2643/2012 Sb. NSS, Kompetenční spory: žádost o úhradu ztráty v důsledku plnění závazku veřejné služby
č. 2643/2012 Sb. NSS
Kompetenční spory: žádost o úhradu ztráty v důsledku plnění závazku veřejné služby
k § 104 odst. 1, § 221 odst. 1 písm. c) a § 243b odst. 4 občanského soudního řádu ve znění zákonů č. 519/1991 Sb., č. 171/1993 Sb., č. 238/1995 Sb., č. 30/2000 Sb. a č. 59/2005 Sb.
k § 100 odst. 2 soudního řádu správního
k § 19 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 304/1997 Sb.
k § 44 správního řádu (č. 500/2004 Sb.)
k § 18 správního řádu (č. 71/1967 Sb.)
I. Výrok, kterým soud ve shodě s § 243b odst. 4 o. s. ř., resp. § 104 odst. 1 o. s. ř. nebo § 221 odst. 1 písm. c) in fine o. s. ř. vysloví, že po právní moci bude věc postoupena určitému správnímu orgánu, nebrání správnímu orgánu vyvolat kompetenční spor před Nejvyšším správním soudem.
II. Žádost o úhradu prokazatelné ztráty v důsledku plnění závazku veřejné služby vzniklé na základě rozhodnutí dopravního úřadu (§ 19 odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném do 31. 3. 1998) je třeba považovat za podání, které má za následek zahájení správního řízení (podání dle § 18 správního řádu z roku 1967, žádost dle § 44 správního řádu z roku 2004).
III. Dospěje-li Nejvyšší správní soud k závěru, že pravomoc vydat rozhodnutí ve věci uvedené v kompetenční žalobě má správní orgán, který není žalobcem ani žalovaným, ale je žalobci či žalovanému organizačně nebo funkčně podřízen, soud rozsudkem uloží povinnost rozhodnout v dané věci přímo tomuto správnímu orgánu (§ 100 odst. 2 s. ř. s.).
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 7. 3. 2012, čj. Komp 6/2011-59)
Prejudikatura: č. 2082/2010 Sb. NSS; nález Ústavního soudu č. 185/1999 Sb. ÚS (sp. zn. II. ÚS 89/97); č. 50/2009 Sb. NS.
Věc: Ministerstvo dopravy proti Ministerstvu financí za účasti 1) akciové společnosti Autobusy Karlovy Vary, 2) Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, 3) Krajského úřadu Karlovarského kraje, o určení pravomoci mezi ústředními správními úřady.
Žalobou podanou Okresnímu soudu v Karlových Varech dne 16. 2.1998 se akciová společnost ČSAD autobusy Plzeň (právní předchůdkyně akciové společnosti Autobusy Karlovy Vary) domáhala proti Okresnímu úřadu Karlovy Vary zaplacení částky 1 146 089 Kč s příslušenstvím. Tvrzený nárok měl vzniknout akciové společnosti ČSAD autobusy Plzeň jako dopravci v souvislosti se závazkem veřejné služby ve veřejném zájmu. Závazek veřejné služby vznikl rozhodnutím Okresního úřadu v Karlových Varech ze dne 19. 12. 1996. Dopravce zajistil v souladu s rozhodnutím na určených dopravních linkách provoz svými dopravními prostředky.
Po sérii meritorních rozhodnutí civilních soudů rozhodl ve věci Nejvyšší soud rozsudkem ze dne 29. 8. 2008, sp. zn. 33 Odo 926/2006, č. 50/2009 Sb. NS. Nejvyšší soud se neztotožnil s názorem soudů nižšího stupně, že vztah mezi dopravcem a žalovanou Českou republikou je sporem vyplývajícím z občanskoprávního vztahu, o němž přísluší rozhodovat soudům v občanském soudním řízení. Právním předpisem, který upravuje závazky veřejné služby v linkové osobní dopravě, je zákon o silniční dopravě. Právní vztah založený rozhodnutím dopravního úřadu o závazku veřejné…
