č. 2454/2012 Sb. NSS, Řízení před soudem: kompetenční výluka
č. 2454/2012 Sb. NSS
Řízení před soudem: kompetenční výluka
Daňové řízení: rozhodnutí o závazném posouzení
k § 32 a § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků*) (v textu jen „daňový řád z roku 1992“)
k § 65 a § 70 písm. a) soudního řádu správního
I. Ačkoli je rozhodnutí o závazném posouzení vydávané dle § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, za „rozhodnutí“ v zákoně označeno a obsahuje formální náležitosti rozhodnutí podle § 32 citovaného zákona, nelze jej po materiální stránce za správní akt ve smyslu § 65 odst. 1 s. ř. s. považovat. Jeho soudní přezkum je dle § 70 písm. a) s. ř. s. vyloučen.
II. Vydáním rozhodnutí dle § 34b zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, správce daně daňovému subjektu žádná práva ani povinnosti neukládá, taktéž ničeho nemění na jeho dosud existujících právech a povinnostech, pouze stanoveným postupem právně posuzuje daňovým subjektem deklarovanou daňovou situaci (finanční operaci) a vymezuje daňové důsledky z tohoto posouzení pro daňový subjekt vyplývající. Povinnost daňového subjektu řídit se názorem vyjádřeným v rozhodnutí o závazném posouzení není jeho vydáním založena.
III. Povinnost respektovat závěry v rozhodnutí o závazném posouzení učiněné stíhá pouze správce daně, který bude rozhodovat o daňové povinnosti stěžovatele, a to za předpokladu, že v době rozhodování o daňové povinnosti je skutečný stav věci totožný s údaji, na jejichž základě bylo závazné posouzení vydáno. Povinnost ctít závěry závazného posouzení vzniká správci daně dle § 34b odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, v nalézacím řízení, tj. při stanovení daně.
(Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 23. 8. 2011, čj. 5 Afs 37/2011-77)
Prejudikatura: č. 1764/2009 Sb. NSS; usnesení Ústavního soudu č. 1/1997 Sb. ÚS (sp. zn. III. ÚS 16/96) a č. 30/2002 Sb. ÚS (sp. zn. IV. ÚS 233/02).
Věc: František Š. proti Finančnímu úřadu ve Svitavách o závazné posouzení, o kasační stížnosti žalobce.
Žalobce podal u žalovaného žádost o závazné posouzení, zda výdaje ve výši 401 736 Kč, které vynaložil na stavební práce provedené v souvislosti s výměnou nefunkčního septiku za čističku odpadních vod, jsou technickým zhodnocením či výdaji nezbytnými pro zajištění a udržení příjmů. Navrhl, aby bylo rozhodnuto tak, že náklady vynaložené na stavební úpravy jsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů.
Žalovaný rozhodnutím ze dne 30.11. 2010 ve smyslu § 34b daňového řádu z roku 1992 rozhodl, že zásah do majetku prováděný žalobcem ve zdaňovacím období od 1. 1. 2009 do 31.12. 2009 a následujícím období od 1.1. 2010 do 31.12. 2010 spočívající ve stavebních úpravách stávajícího septiku u bytových domů, je technickým zhodnocením jímky dle § 33 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a že zařízení čističky odpadních vod je hmotným majetkem dle § 26 odst. 2 písm. a) zákona o daních z příjmů.
Žalobce napadl rozhodnutí o závazném posouzení žalobou u Krajského soudu v Hradci Králové, pobočky v Pardubicích, který ji usnesením ze dne 14. 4. 2011, čj. 52 Af 4/2010-50, odmítl, neboť dospěl k závěru, že napadené rozhodnutí není rozhodnutím dle § 65 odst. 1 s. ř. s. usnesení o odmítnutí žaloby napadl…
