§ 203a ZP Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

2.8.2030001

§ 203a ZP Pracovní volno související s akcí pro děti a mládež

JUDr. Petr Bukovjan

Úplné znění

Ustanovení související

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

• § 200 – základní ustanovení o překážkách v práci z důvodu obecného zájmu

• § 203 – jiné úkony v obecném zájmu

• § 206 – společné ustanovení o překážkách v práci na straně zaměstnance

• § 351 a násl. – průměrný výdělek

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

• § 123k a násl. – postup při úhradě (refundaci) náhrady mzdy nebo platu

Mezi překážky v práci z důvodu obecného zájmu řadí zákoník práce též vybrané činnosti zaměstnance na akcích pro děti a mládež. Podmínky, za kterých zaměstnanci přísluší v této souvislosti pracovní volno, a jeho hmotné zabezpečení po část tohoto pracovního volna upravuje § 203a ZP.

 NahoruČinnost na akci pro děti a mládež

S právem na pracovní volno není logicky spojena jakákoliv činnost zaměstnance na jakýchkoliv akcích pro děti a mládež. Musí jít o jeho činnost jako vedoucího tábora pro děti a mládež, jeho zástupce pro věci hospodářské a zdravotní, oddílového vedoucího, vychovatele, instruktora, popřípadě středního zdravotnického pracovníka na takovém táboře, nebo o obdobnou činnost na sportovním soustředění pro děti a mládež.

Pojmy tábor a sportovní soustředění právní úprava nijak nedefinuje. Jak vyplývá z metodického materiálu ČSSZ, tyto pojmy v sobě zahrnují časově ohraničenou akci pro děti a mládež, bez ohledu na dobu trvání a počet účastníků akce, bez ohledu na to, zda jde o akci pobytovou, či nikoli. Ani výčet "funkcí" na táboře nebo sportovním soustředění, jak je uveden výše pro účely probírané překážky v práci, není nikde kodifikován a pořadatel si může jejich strukturu a označení zvolit sám. Často se v této souvislosti skloňuje třeba funkce "hlavního vedoucího tábora" nebo "hlavního trenéra". To, že bude na táboře nebo sportovním soustředění vykonávat jednu z popsaných pozicí, prokazuje zaměstnanec svému zaměstnavateli zpravidla potvrzením pořadatele.

Co zákon naopak s účinností od 1. 1. 2024 definuje, je pojem "děti a mládež". Rozumí jimi fyzické osoby mladší než 26 let.

 NahoruDalší podmínky

Vedle vazby na konkrétní činnost (postavení) zaměstnance na táboře pro děti a mládež nebo sportovním soustředění klade zákoník práce pro vznik práva zaměstnance na pracovní volno ještě dvě další podmínky:

1. zaměstnanec nejméně po dobu 1 roku před uvolněním pracoval soustavně a bezplatně s dětmi nebo s mládeží (tato podmínka se nevyžaduje, pokud jde o tábory nebo sportovní soustředění pro zdravotně postižené děti a mládež); splnění této podmínky doloží zaměstnanec zaměstnavateli zpravidla potvrzením subjektu, pro který po uvedenou dobu tímto způsobem takto pracoval; aby měl zaměstnavatel jistotu, že si bude následně moci nechat refundovat vyplacenou náhradu mzdy nebo platu (viz dále), musí být najisto postaveno, v čem práce zaměstnance s dětmi nebo mládeží konkrétně spočívala, a jak často v průběhu každého kalendářního měsíce jeden rok bezprostředně před uvolněním k této práci docházelo;
2. uvolnění zaměstnance z výkonu práce v požadovaném termínu nebrání vážné provozní důvody na straně zaměstnavatele; z logiky věci bude zaměstnavatel v této souvislosti brát v potaz také délku požadovaného pracovního volna, druh zaměstnancem vykonávané práce a pracovní režim, do kterého je zařazen; s ohledem na podstatu zmíněné překážky v práci by měl zaměstnavatel existenci případných vážných provozních důvodů posuzovat velmi pečlivě a pokud možno tak, aby zaměstnanci neodůvodněně nebránil v jeho práci s dětmi a mládeží na táboře nebo sportovním soustředění.

 NahoruRozsah pracovního volna

Pokud jsou výše popsané podmínky splněny, vzniká zaměstnanci za daným účelem právo na pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu, nejvýše však v délce 3 týdnů v kalendářním roce. Jde o celkovou délku, nikoliv o maximální délku jedné konkrétní akce pro děti a mládež. Zaměstnanec tak může čerpat pracovní volno i na několik takových akcí v různých termínech.

Dobu potřebnou pro uvolnění ze zaměstnání musí samozřejmě zaměstnanec zaměstnavateli v souladu s § 206 odst. 2 ZP prokázat a je na něm, jakým způsobem tak učiní. V této souvislosti to bude nejčastěji písemné potvrzení pořadatele tábora nebo sportovního soustředění, na kterém bude zaměstnanec vykonávat svoji činnost, a to jednak o době jeho trvání, jednak o tom, v čem bude činnost zaměstnance na takové akci spočívat. Ostatně je v zájmu samotného pořadatele akce, aby poskytl zaměstnanci za tímto účelem součinnost a mohl vůbec doufat v to, že zaměstnavatel zaměstnance uvolní.

 NahoruNáhrada mzdy a platu

Obecně i ve vztahu k této překážce v práci platí, že pracovní volno je bez náhrady mzdy či platu. Nicméně při splnění zákonných podmínek zaměstnanci ve stanoveném rozsahu za dobu čerpání pracovního volna náhrada mzdy a platu přísluší. Není vyloučeno, aby právo na uvedené pracovní volno vzniklo též zaměstnanci konajícímu práci na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce. S ohledem na pravidlo obsažené v § 77 odst. 3 ZP nemá ale v této souvislosti ze zákona právo na náhradu odměny. Pokud by mu zaměstnavatel takové právo přiznal, nemůže si vyplacenou náhradu odměny nechat následně refundovat od příslušného orgánu sociálního zabezpečení.

Aby zaměstnanci vzniklo v souvislosti s jeho činností na akcích pro děti a mládež právo na placené pracovní volno (náhradu mzdy nebo platu), musejí být splněny dvě základní podmínky:

1. jde o akci pořádanou právnickou osobou zapsanou ve veřejném rejstříku po dobu nejméně 5 let (pokud by akci pořádala fyzická osoba, náhrada mzdy nebo platu zaměstnanci ze zákona nepřísluší) a
2. 2.práce s dětmi a mládeží u této právnické osoby jako pořadatele tvoří podstatnou část její hlavní činnosti.

Ačkoliv splnění výše uvedených podmínek je zpravidla dohledatelné, počítá zákoník práce s tím, že obojí musí zaměstnanec zaměstnavateli prokázat, aby se mu náhrady dostalo.

 NahoruRozsah placeného volna

Podle § 203a odst. 4 ZP platí, že v kalendářním roce přísluší zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu za počet hodin pracovního volna odpovídající délce jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby (pro tento počet hodin zákon používá legislativní zkratku “roční limit“), přičemž náhrada se poskytuje od započetí prvního čerpání pracovního volna v kalendářním roce (v časové posloupnosti). Zjednodušeně řečeno, má-li zaměstnanec pracovní dobu v délce 40 hodin, je zaměstnavatel povinen mu zaplatit náhradou mzdy nebo platu prvních 40 hodin pracovního volna čerpaného za tímto účelem v daném kalendářním roce. Další hodiny tohoto pracovního volna už jsou bez náhrady.

Zákon pamatuje i na případ, že zaměstnanec ještě nevyčerpal roční limit pracovního volna a v průběhu kalendářního roku dojde ke změně délky jeho stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby. Pak se počet hodin zbývajících do ročního limitu vyjádří stejným poměrem k nové délce stanovené nebo kratší týdenní pracovní doby.