§ 19a ZDPo - Osobní vyměřovací základ při dlouhodobé péči o zdravotně postižené osoby

Komentář

Ustanovení § 19a je účinné od 1. července 2009 a týká se osob, které byly po stanovenou dobu účastny důchodového pojištění podle § 5 odst. 1 písm. s) ZDPo nebo na základě § 102a ZDPo. Podle § 5 odst. 1 písm. s) jsou důchodového pojištění účastny osoby pečující osobně o osobu mladší 10 let, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni I (lehká závislost), anebo o osobu, která je závislá na péči jiné osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud spolu žijí v domácnosti; podmínka domácnosti se nevyžaduje, jde-li o blízkou osobu (okruh těchto osob je vymezen v § 24 ZDPo). Před 1. lednem 2007 (tj. přede dnem účinnosti zákona o sociálních službách, který zavedl péči o závislé osoby) byly důchodového pojištění účastny osoby pečující o dítě ve věku do 18 let, které bylo dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči, a osoby pečující osobně o převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo o částečně bezmocnou osobu starší 80 let (srov. § 102a ZDPo). Ustanovení § 19a reaguje na problém, kterým je výše důchodů těchto pečujících osob, neboť v době péče nemají právě z důvodu této péče žádný příjem nebo jejich příjem je malý (tyto osoby často pracují na zkrácené pracovní úvazky). Ustanovení § 19a zaručuje, že v případě delší péče o závislou (bezmocnou osobu) nebude důchod vyměřován z nízkého výpočtového základu.

Podle ustanovení § 19a se starobní a invalidní důchod pojištěnce, který získal aspoň 15 roků náhradní doby důchodového pojištění za dobu účasti na pojištění z titulu péče o závislou nebo bezmocnou osobu (pro tuto dobu je zavedena zkratka "náhradní doba péče o závislou osobu"), vyměřuje nejméně z výpočtového základu stanoveného z osobního vyměřovacího základu vypočteného podle následujících zásad; to znamená, že se uplatní kromě obecného postupu zjišťování osobního vyměřovacího základu ještě specifický postup podle § 19a. Těchto 15 let náhradní doby nemusí být přitom získáno souvisle; jednotlivé doby péče se sčítají.

Podle první zásady se pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu považuje náhradní doba péče o závislou osobu za vyloučenou dobu, a to i když se kryje s dobou účasti na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo s dobou pojištění, v níž měl pojištěnec příjmy, které se zahrnují do vyměřovacího základu (výše těchto příjmů není rozhodná). To znamená, že v případě, kdy se překrývá náhradní doba péče o závislou osobu a doba výdělečné činnosti, bude se tato doba považovat pro účely stanovení osobního vyměřovacího základu za vyloučenou dobu, kdy se nebude přihlížet k příjmům z výdělečné činnosti. Tento postup se přitom týká pouze celého časového úseku, po který se uvedené doby vzájemně kryjí; nelze tedy z celého časového úseku, po který se tyto doby překrývají, považovat za vyloučenou dobu jen některé měsíce (například ty, v nichž byly nízké výdělky) a zbylé měsíce považovat za dobu s příjmy.

Podle druhé zásady se náhradní doba péče o závislou osobu považuje za dobu důchodového…