č. 191/1950 Sb., Zákon směnečný a šekový, ve znění účinném k 1.1.2014
Zákon směnečný a šekový
ze dne 20. prosince 1950.
Ve znění:
Předpis č. |
K datu |
Poznámka |
29/2000 Sb. |
(k 1.7.2000) |
mění (čl. I § 45 odst. 5, čl. II § 42 odst. 5) |
296/2007 Sb. |
(k 1.1.2008) |
mění v § 43 odst. 2 body 2 a 3 a § 44 odst. 6 |
91/2012 Sb. |
(k 1.1.2014) |
ruší v čl. I část čtvrtou a v čl. II oddíl dvanáctý |
Národní shromáždění republiky Československé usneslo se na tomto zákoně:
Čl. I.
Směnka.
ČÁST PRVÁ
SMĚNKA CIZÍ.
Oddíl první
Vystavení a forma cizí směnky.
§ 1
Cizí směnka obsahuje:
1.
označení, že jde o směnku, pojaté do vlastního textu listiny a vyjádřené v jazyku, v kterém je tato listina sepsána;
2.
bezpodmínečný příkaz zaplatit určitou peněžitou sumu;
3.
jméno toho, kdo má platit (směnečníka);
4.
údaj splatnosti;
5.
údaj místa, kde má být placeno;
6.
jméno toho, komu nebo na jehož řad má být placeno;
7.
datum a místo vystavení směnky;
8.
podpis výstavce.
§ 2
(1)
Listina, v které chybí některá náležitost uvedená v předchozím paragrafu, není platná jako cizí směnka, s výhradou případů uvedených v následujících odstavcích.
(2)
O směnce, v níž není údaj splatnosti, platí, že jest splatná na viděnou.
(3)
Není-li zvláštního údaje, platí, že místo uvedené u jména směnečníkova je místem platebním a zároveň místem směnečníkova bydliště.
(4)
Není-li ve směnce udáno místo vystavení, platí, že byla vystavena v místě uvedeném u jména výstavce.
§ 3
(1)
Směnka může znít na vlastní řad výstavce.
(2)
Ve směnce může být udán jako směnečník sám výstavce.
(3)
Směnku lze vystavit na účet třetí osoby.
§ 4
Směnku lze učinit splatnou u třetí osoby, a to buď v místě směnečníkova bydliště, nebo v místě jiném.
§ 5
(1)
Ve směnce splatné na viděnou nebo na určitý čas po viděné může výstavce ustanovit zúrokování směnečné sumy. V jiné směnce platí tato doložka za nenapsanou.
(2)
Úrokovou míru je třeba udat ve směnce; chybí-li tento údaj, platí úroková doložka za nenapsanou.
(3)
Úrok běží od data vystavení směnky, pokud není určen den jiný.
§ 6
(1)
Je-li směnečná suma udána jak slovy, tak čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma vyjádřená slovy.
(2)
Je-li směnečná suma udána několikrát slovy nebo několikrát čísly a neshodují-li se tyto údaje, platí suma nejmenší.
§ 7
Jsou-li na směnce podpisy osob, které se nemohou směnečně zavazovat, podpisy nepravé, podpisy vymyšlených osob nebo podpisy, jež z nějakého jiného důvodu nezavazují osoby, které se na směnku podepsaly nebo jejichž jménem byla směnka podepsána, nemá to vliv na platnost závazků ostatních osob na ní podepsaných.
§ 8
Kdo se podepíše na směnku jako zástupce osoby, za kterou není oprávněn jednat, je sám směnečně zavázán, a zaplatí-li, má tatáž práva, jaká by měla osoba, za kterou podle svých údajů jednal. To platí i o zástupci, který překročil meze svého oprávnění.
§ 9
(1)
Výstavce odpovídá za přijetí a zaplacení směnky.
(2)
Svou odpovědnost za přijetí může výstavce vyloučit; každá doložka, kterou vyloučí svou odpovědnost za zaplacení, platí za nenapsanou.
§ 10
Nebyla-li směnka, která byla při vydání neúplná, vyplněna tak, jak bylo ujednáno, nemůže se namítat majiteli směnky, že tato ujednání nebyla dodržena, ledaže majitel nabyl směnky ve zlé víře anebo se při nabývání směnky provinil hrubou nedbalostí.
Oddíl druhý
Indosament
§ 11
(1)
Každou směnku, i když nebyla vystavena na řad, lze převést indosamentem (rubopisem).
(2)
Pojal-li výstavce do směnky slova…
